Reneta Indžovová
| Reneta Indžovová Ренета Инджова, Ph.D. | |
|---|---|
 Reneta Indžovová při protivládních protestech v roce 2020 | |
| Zastupující předsedkyně vlády Bulharska | |
| Ve funkci: 17. října 1994 – 25. ledna 1995 | |
| Prezident | Želju Želev |
| Předchůdce | Ljuben Berov |
| Nástupce | Žan Videnov |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | nezávislá |
| Narození | 6. července 1953 (70 let) Nova Zagora, Bulharsko |
| Choť | Bojan Slavenkov (rozvod) |
| Děti | 1 |
| Alma mater | Univerzita národní a světové ekonomiky |
| Profese | politička a ekonomka |
| Commons | Reneta Indzhova |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Reneta Ivanovová Indžovová (bulharsky: Ренета Иванова Инджова; * 6. července 1953 Nova Zagora)[1] je bulharská politička a manažerka. V období od října 1994 do ledna 1995 byla bulharskou premiérkou, jakožto první žena v tomto úřadu.[2]
Životopis
Reneta Indžovová se narodila 6. července 1953 v Nové Zagoře. Studovala na univerzitě, získala titul Ph.D. a stala se profesorkou politické ekonomie. Provdala se a měla dítě, ale později se rozvedla. Pracovala jako finanční expertka liberálně-konzervativní Demokratické unie (UDF) a byla vedoucí Bulharské privatizační agentury (1992–1994).
Premiérka Bulharska
Indžovová byla jmenována prezidentem Želevem, bývalým vůdcem UDF, do čela prozatímní vlády po pádu kabinetu Ljubena Berova. Během svého krátkého působení ve funkci získala určitou popularitu díky svému úsilí v boji proti organizovanému zločinu.[3]
Další kariéra
V roce 1995 Indžovová kandidovala na starostku Sofie jako nezávislá kandidátka, skončila třetí. V roce 2001 se zúčastnila prezidentských voleb, ale nezískala žádnou významnou podporu.
V roce 2014 jako vedoucí Národního statistického institutu Bulharska obvinila své dva přímé podřízené z vyvíjení nepřiměřeného politického tlaku v instituci.[4]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reneta Indzhova na anglické Wikipedii.
- ↑ Reneta Indzhova - former Prime Minister - EVENTS.bg. web.archive.org [online]. 2014-01-07 [cit. 2021-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-07.
- ↑ SKARD, Torild. Women of Power: Half a Century of Female Presidents and Prime Ministers Worldwide. [s.l.]: Bristol University Press, Policy, 2014. 576 s. ISBN 978-1-44731-578-0. (anglicky)
- ↑ PERLEZ, Jane. Ex-Communists in Bulgaria Are Poised for Return to Power. The New York Times. 1994-12-18. Dostupné online [cit. 2021-09-25]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Ренета Инджова говори за правителствен натиск в НСИ през заместниците й. Mediapool.bg [online]. [cit. 2021-09-25]. Dostupné online. (bulharsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Reneta Indžovová na Wikimedia Commons
| Premiéři Bulharska | ||
|---|---|---|
| Bulharská lidová republika (1946–1990) | Georgi Dimitrov (1946–1949) • Vasil Kolarov (1949–1950) • Vŭlko Červenkov (1950–1956) • Anton Jugov (1956–1962) • Todor Živkov (1962–1971) • Stanko Todorov (1971–1981) • Griša Filipov (1981–1986) • Georgi Atanasov (1986–1990) • Andrej Lukanov (1990) • |  |
| Bulharská republika (od 1990) | Andrej Lukanov (1990) • Dimitar Popov (1990–1991) • Filip Dimitrov (1991–1992) • Ljuben Berov (1992–1994) • Reneta Indžovová (1994–1995) • Žan Videnov (1995–1997) • Stefan Sofijanksi (1997) • Ivan Kostov (1997–2001) • Simeon Sakskoburggotski (2001–2005) • Sergej Stanišev (2005–2009) • Bojko Borisov (2009–2013) • Marin Rajkov (2013) • Plamen Orešarski (2013–2014) • Georgi Bliznaški (2014) • Bojko Borisov (2014–2017) • Ognjan Gerdžikov (2017) • Bojko Borisov (2017–2021) • Stefan Janev (2021) • Kiril Petkov (2021–2022) • Galab Donev (2022–2023) • Nikolaj Denkov (2023–2024) • Dimitar Glavčev (od 2024) | |
