Romská demokratická strana

Romská demokratická strana
ZkratkaRDS
Datum založení14. srpna 2013
Datum rozpuštění12. prosince 2023[1]
ZakladatelMiroslav Tancoš
SídloZhořelecká 2504
470 06 Česká Lípa
Ideologiesociální liberalismus
zelená politika[2]
multikulturalismus
pro-evropanismus
Politická pozicestředolevice[2]
Počet členů1 700 (prosinec 2013)[2]
Barvy
     modrá
     červená
     zelená
IČO71443592 (VR)
Rejstřík MV ČR394
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Romská demokratická strana (zkratka RDS) byla česká sociálně liberální politická strana hájící zájmy romského etnika a sociálně slabších občanů. Vznikla v srpnu 2013, těsně před volbami do Poslanecké sněmovny, a rozpuštěna byla v roce 2023. Zakladatelem a předsedou strany byl Miroslav Tancoš. Program strany počítal s vytvářením nových firem, výstavbou sociálního bydlení. Strana preferovala zaměstnanost před pasivním pobíráním dávek.[3]

Strana byla pokutována za nepředložení výroční finanční zprávy za roky 2017[4] a 2018[5], a po nepředložení výroční finanční zprávy za rok 2019 navrhl Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí pozastavit činnost strany. Vláda tento návrh akceptovala a podala k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na pozastavení činnosti.[6] Další návrh na pozastavení činnosti vláda schválila v lednu 2022.[7] K pozastavení došlo 16. března 2022.[8][9] Nejvyšší správní soud stranu rozpustil v prosinci 2023.[1][10]

Historie

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013

Strana se zúčastnila voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2013, kde kandidovala v Libereckém a Středočeském kraji. Získala 609 hlasů (0,01%) a nezískala žádný mandát.

Volby do Evropského parlamentu v Česku 2019

Strana se zúčastnila voleb do Evropského parlamentu v roce 2019. Lídrem kandidátky byl Miroslav Tancoš.[11] Strana obdržela 1 651 hlasů (0,06%) a nezískala tak žádný mandát.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Volební senát Nejvyššího správního soudu rozpustil 34 politických stran a hnutí [online]. Nejvyšší správní soud České republiky, 2023-12-12 [cit. 2023-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-12. 
  2. ↑ a b c ČTK. Romská strana chce s budoucí vládou řešit sociální problematiku. Deník.cz. 2013-12-07. Dostupné online [cit. 2024-01-31]. 
  3. ↑ http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/urady-k-volbam-do-snemovny-pripustily-23-z-24-uskupeni/989662
  4. ↑ Příkaz Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí ze dne 4. 9. 2018, č.j. UDH-SPR-VFZ-21/2018-2.
  5. ↑ Příkaz Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí ze dne 8. 8. 2019, č.j. UDH-2526/2019.
  6. ↑ Návrh na zahájení řízení před Nejvyšším správním soudem č. j. MV-162247-12/OV-2019.
  7. ↑ MAZANCOVÁ, Hana. Minářovo hnutí či Slušní lidé. Vláda projedná návrhy na pozastavení činnosti a rozpuštění politických uskupení. Deník N [online]. 2022-01-24 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ tisková zpráva soudu. www.nssoud.cz [online]. [cit. 2022-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-16. 
  9. ↑ rozsudek soudu. www.nssoud.cz [online]. [cit. 2022-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-16. 
  10. ↑ Soud rozpustil 34 politických stran, je mezi nimi i hnutí Slušní lidé. iDNES.cz [online]. 2023-12-12 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  11. ↑ Do Evropské parlamentu kandiduje i Romská demokratická strana. Celkem se v ČR o evropská křesla uchází 40 stran. romea.cz [online]. [cit. 2019-05-16]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Evropského parlamentu 2019 - Volební speciál iDNES.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Politické strany a hnutí v České republice
Poslanecká sněmovna (200)
(2021)
Senát (81)
(2018, 2020, 2022)
  • ODS a TOP 09 (36, z toho 17 ODS, 4 TOP 09, 1 ProMOST a 14 bezpartijních – 5 za ODS, 2 za TOP 09, 1 za Svobodní, 1 za SEN 21, 1 za T2020, 1 za STAN a 2 nezávislí)
  • Starostové a nezávislí (18, z toho 4 STAN, 2 SLK, 1 Ostravak, 1 MHS a 10 bezpartijních – 9 za STAN a 1 za SLK)
  • KDU-ČSL a nezávislí (12, z toho 8 KDU-ČSL, 1 SproK za KDU-ČSL a 3 bezpartijní za KDU-ČSL)
  • ANO a SOCDEM (6 z toho 2 ANO, 1 SOCDEM a 3 bezpartijní za ANO)
  • SEN 21 a Piráti (6 z toho 1 SEN 21, 1 Piráti a 4 bezpartijní; 2 za SEN 21, 1 za Piráty a 1 za HDK)
  • nezařazení (3 bezpartijní – 1 za NEZ a 2 nezávislí)
    		•
    Evropský parlament (21)
    (2019)
  • ANO (5) v Renew
  • ODS (4) v ECR
  • Piráti (3) v Greens/EFA
  • KDU-ČSL (2), TOP 09 (2) a STAN (1) v EPP
  • SPD (2) v ID
  • KSČM (1) v GUE-NGL
  • 1 bezpartijní za ANO v S & D
    		•
    Neparlamentní
    Seznam neparlamentních politických stran a hnutí není úplný.