Rosicko-oslavanská uhelná pánev

Důl Julius v Zastávce (1888)
Důl Simson ve Zbýšově (1905/1910)

Rosicko-oslavanská uhelná pánev je ložisko černého uhlí nacházející se v permo-karbonských usazeninách jižní části Boskovické brázdy mezi obcí Zastávka nedaleko Rosic a městem Oslavany.

Historie

K objevu uhlí zde došlo patrně roku 1754. Již roku 1755 pak byla zahájena ražba prvních štol na výchozech uhelných slojí u Oslavan. Těžilo se především v městech Oslavany a Zbýšov, v obcích Babice u Rosic a Zastávka a ve vesnici Padochov. Těžba z ložiska rosicko-oslavanské pánve byla zastavena v roce 1992 v dole Antonín, o rok později ukončila provoz uhelná elektrárna Oslavany.

Díky těžbě uhlí byl v roce 1856 společností Brněnsko-rosická dráha zprovozněna železniční trať Brno – Boží Požehnání (nyní Zastávka), na niž navázal vlečkový systém k jednotlivým dolům. Ve 20. století zde také byly postaveny nákladní lanové dráhy.

Těžba uhlí v regionu významně ovlivnila rozvoj místního průmyslu a dala vzniknout průmyslové obci Zastávce a významnou měrou přispěla k rozvoji okolních obcí i k rozvoji průmyslu v širším okolí.

Těžba uhlí a výnos těžby

Ložisko obsahuje až 3 vrstvené sloje o mocnosti do 6 m. Plocha, kde doházelo k těžbě, zahrnuje 22,5 km², nacházelo se na ní 66 hlavních důlních děl (štol a šachet). Z ložiska bylo vytěženo 64 743 124 tun černého uhlí.[1]

Významné doly

Foto Název Umístění Zaražení jámy Ukončení těžby Uzavření jámy Hloubka (m) Poznámky Zdroje
Místo bývalého dolu Anna Anna Zbýšov
49°8′55″ s. š., 16°20′50″ v. d.		 1800 před 1830 1967 1967 1967 po 1967 &0000000000000195.000000195 obnoven 1830 po předchozí těžbě, těžba probíhala do 1872
těžba obnovena 1944–1967		 [2]
Areál bývalého dolů Antonín Antonín Zbýšov
49°9′40″ s. š., 16°21′7″ v. d.		 1846 1992 1992 1992 1992 &0000000000000901.000000901 [3]
Areál bývalého dolu Ferdinand Ferdinand Babice u Rosic
49°10′41″ s. š., 16°21′15″ v. d.		 1856 1955 1955 1992 1992 &0000000000000794.000000794 po roce 1955 výdušná jáma [4]
Areál bývalého dolu Františka Františka Padochov
49°8′15″ s. š., 16°20′57″ v. d.		 1848 1913 1913 1992 1992 &0000000000000861.000000861 běžná těžba ukončena 1913, poté pouze občas mimořádná pro elektrárnu Oslavany
po roce 1913 sloužil především jako větrní jáma		 [5]
Areál bývalého dolu Herring Herring Zastávka
49°11′32″ s. š., 16°21′17″ v. d.		 1852 1952 1952 ? ? těžba přerušena 1877–1950 [6]
Bývalý důl Jindřich Jindřich (I) Zbýšov
49°9′50″ s. š., 16°21′17″ v. d.		 1854 1968 před 1970 1972 po 1970 &0000000000000905.000000905 nahrazen jámou Jindřich II [7]
Areál bývalého dolu Jindřich II Jindřich II Zbýšov
49°9′50″ s. š., 16°21′17″ v. d.		 1964 1991 1991 1992 1992 &0000000000001428.0000001 428 nejhlubší černouhelný důl v Československu [8]
Areál bývalého dolu Julius Julius Zastávka
49°11′24″ s. š., 16°21′47″ v. d.		 1877 1962 po 1960 1992 1992 &0000000000000790.000000790 pův. Nová, v roce 1889 připojen důl Gegentrumm
po roce 1960 využíván jako vtažná jáma		 [9]
Areál bývalého dolu Kukla Kukla Oslavany
49°7′36″ s. š., 16°20′34″ v. d.		 1861 1973 1973 1986 1986 &0000000000000881.000000881 pův. Nová šachta – větrací, po r. 1947 Václav Nosek
těžní věž je od 2009 kulturní památkou, areál dolu využívá zábavní park Permonium		 [10][11]
Areál bývalého dolu Simson Simson Zbýšov
49°9′11″ s. š., 16°20′52″ v. d.		 1848 1925 1925 1992 1992 &0000000000000625.000000625 po roce 1942 výdušná jáma
těžní věž je od roku 1987 kulturní památkou		 [12][13][14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Rosické uhelné doly Archivováno 2. 6. 2016 na Wayback Machine., diamo.cz
  2. ↑ Důl Anna ve Zbýšově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-09 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ Důl Antonín ve Zbýšově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-02 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Důl Ferdinand [online]. Zdarbuh.cz, 2009-03-31 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ Důl Františka v Padochově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-20 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ Uhelné doly Rosicko-oslavanského revíru [online]. Mpz.cz [cit. 2013-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  7. ↑ Důl Jindřich I ve Zbýšově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-05 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ Důl Jindřich II ve Zbýšově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-03 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ Důl Julius v Zastávce u Brna [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-01 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ Důl Kukla v Oslavanech [online]. Zdarbuh.cz, 2009-08-14 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-04-01]. Identifikátor záznamu 785251647 : Uhelný důl hlubinný Kukla/V. Nosek, z toho jen: těžní věž. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  12. ↑ Důl Simson ve Zbýšově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-08 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  13. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-04-01]. Identifikátor záznamu 161712 : Uhelný důl hlubinný, z toho jen: těžní věž. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  14. ↑ KUBINSKÝ, Petr. Důl Simson ve Zbýšově u Brna – nejdůležitější data ve vývoji dolu [online]. Zdarbuh.cz, 2015-11-07 [cit. 2016-01-23]. Dostupné online. 

Literatura

  • PLCHOVÁ, Jarmila. Rosicko-oslavanská uhelná pánev v datech. [s.l.]: Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska, 2002. 238 s. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Rosicko-oslavanská uhelná pánev na Wikimedia Commons
  • Stručná historie revíru, rosicko-oslavansko.cz
  • Poválečná historie Rosických uhelných dolů (část I.), zdarbuh.cz
  • STAŇKOVÁ, Hana. Důsledky ukončení hornické činnosti na Rosicko-oslavansku. Olomouc, 2011. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta – Katedra geografie. Vedoucí práce Irena Smolová. Dostupné online.
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech