Roza Otunbajevová

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Roza Otunbajevová
3. prezidentka Kyrgyzstánu
Ve funkci: 19. května[zdroj?] 2010 – 1. prosince 2011
Předchůdce	Kurmanbek Bakijev
Nástupce	Almazbek Atambajev
Předsedkyně prozatímní vlády
Ve funkci: 7. dubna 2010 – 19. května[zdroj?] 2010
Stranická příslušnost
Členství	Sociálnědemokratická strana Kyrgyzstánu
Rodné jméno	Роза Исаковна Отунбаева
Narození	23. srpna 1950 (73 let) Oš, Kyrgyzská SSR
Alma mater	Moskevská státní univerzita M. V. Lomonosova
Ocenění	Mezinárodní cena ženské odvahy (2011) komandér Řádu čestné legie Řád polární hvězdy
Commons	Roza Otunbayeva
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roza Isakovna Otunbajevová (rusky Роза Исаковна Отунбаева; * 23. srpna 1950) je kyrgyzská politička. Od dubna 2010 do prosince 2011 byla předsedkyní prozatímní kyrgyzské vlády, když v zemi převzala moc opozice.

Životopis

Narodila se v Oši v tehdejší Kyrgyzské SSR. V roce 1972 absolvovala Filozofickou fakultu Moskevské státní univerzity. V příštích šesti letech pak působila na Kyrgyzské státní univerzitě. Je vdaná a má dvě děti.

Její politická kariéra začala v roce 1981 v řadách Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS). V osmdesátých letech působila jako vedoucí sovětské delegace při UNESCO v Paříži a poté jako sovětská velvyslankyně v Malajsii. V roce 1992 si ji prezident již samostatného Kyrgyzstánu Askar Akajev vybral za ministryni zahraničí a místopředsedkyni vlády. Zanedlouho funkce opustila, neboť se stala první velvyslankyní Kyrgyzstánu v USA a v Kanadě. Do funkcí v Kyrgyzstánu se vrátila v roce 1994 a zastávala je tři roky. V letech 1998 až 2001 byla velvyslankyní ve Spojeném království, v letech 2002 až 2004 byla zástupkyní vedoucího mise OSN v Gruzii.

Po návratu do vlasti v roce 2004 se stala politicky aktivní. V prosinci 2004 spoluzakládala politickou stranu Ata-Jurt (Vlast). Ve volbách v roce 2005 však kandidovat nemohla, neboť právní úprava vyžadovala, aby kandidáti před volbami měli pětiletý nepřetržitý pobyt v Kyrgyzstánu, což s ohledem na své působení ve Spojeném království (v roli velvyslankyně) nesplňovala.

V roce 2005 patřila k hlavním vůdcům Tulipánové revoluce, která vedla ke svržení prezidenta Akajeva. Poté několik měsíců zastávala funkci ministryně zahraničí v prozatímní vládě Kurmanbeka Bakijeva. Po zvolení Bakijeva prezidentem a nástupu premiéra Felixe Kulova se jí nepodařilo získat podporu pro své setrvání ve funkci ministryně. V následných doplňovacích volbách nebyla zvolena ani do parlamentu. V listopadu 2006 patřila ke klíčovým postavám demonstrací volajících po nové demokratické ústavě.

V roce 2007 byla zvolena jako kandidátka sociální demokracie do kyrgyzského parlamentu. V říjnu 2009 se stala předsedkyní poslaneckého klubu opoziční sociální demokracie.

Nepokoje 2010

V dubnu roku 2010 vypukly v Kyrgyzstánu masové nepokoje, kterých Otunbajevová využila k získání prezidentské funkce. Není jasné, zda je vhodnější tento čin označit jako státní převrat či revoluci. Po nástupu do funkce pokračovaly boje mezi jejími stoupenci a stoupenci svrženého prezidenta Bakijeva, těchto bojů využily uzbecké a kyrgyzské gangy, které rozpoutaly etnické střety. V těchto bojích zahynuly stovky až tisíce osob. Tyto události zůstávají dodnes nevyšetřeny a nevyjasněny.

V listopadu téhož roku došlo k prvním svobodným parlamentním volbám. O rok později byly uspořádány volby prezidentské, ve kterých Otunbajovová nekandidovala, čímž dodržela svůj slib. Vítězem se stal Almazbek Atambajev.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roza Otunbayeva na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Roza Otunbajevová na Wikimedia Commons