Rudolf Chotek (1822–1903)
Rudolf hrabě Chotek | |
---|---|
Portrét Rudolfa Chotka z roku 1870 | |
Narození | 1822 Milán |
Úmrtí | 3. prosince 1903 Futog |
Choť | Marie z Khevenhüller-Metsche |
Rodiče | Heřman Chotek z Chotkova a Gräfin Henriette Brunswick von Korompa |
Děti | Marie Henrieta Chotková Gabriela Chotková z Chotkova Rudolf Otto Chotek |
Příbuzní | Hermine Chotková a Otto Chotek (sourozenci) |
Profese | aristokrat a politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rudolf hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína (maďarsky Chotek Rezsö gróf) (12. února 1822, Milán – 3. prosince 1903, Futog) byl uherský šlechtic, politik a velkostatkář, zakladatel uherské větve starého českého rodu Chotků. Od mládí žil v Uhrách, kde po matce zdědil značný majetek, a aktivně se zapojil do veřejného dění. Po porážce maďarské revoluce (1848–1849) se stáhl do soukromí a věnoval se správě majetku. Jeho hlavním sídlem byl zámek Dolná Krupá, krátce vlastnil také majetek v Čechách (Ratměřice). Později získal dědičné členství v uherské Sněmovně magnátů.
Životopis
Pocházel ze starého českého šlechtického rodu Chotků, narodil se jako mladší syn plukovníka Heřmana Chotka (1786–1822) a jeho manželky Henrietty, rozené hraběnky Brunswikové z Korompy (1789–1857).[1] Henrietta byla dědičkou panství Dolná Krupá (Korompa) v Horních Uhrách a Futog v dnešní Vojvodině, později ještě přikoupila v Čechách velkostatek Ratměřice-Jankov. Heřman Chotek prodělal vojenskou kariéru za napoleonských válek a zemřel v Miláně ve věku 37 let na následky těžkého nachlazení dva měsíce po Rudolfově narození.[2] Po otcově předčasné smrti strávil Rudolf dětství v Budíně a v rodině své matky byl vychován zcela v maďarském duchu. Vzdělání získal v Trnavě a Bratislavě, poté studoval filozofii a práva na univerzitě v Pešti[3] a absolvoval kavalírskou cestu, z pověření župy Bács-Bodrog studoval především kanalizační systémy v Nizozemí. Po návratu do Uher se aktivní zapojil do politiky v rámci župy Bács-Bodrog a dva roky byl delegátem na Uherském zemském sněmu,[4] v roce 1847 byl jmenován c. k. komořím.[5] V roce 1848 se po boku Gyuly Andrássyho aktivně zapojil do revoluce a stal se zapisovatelem uherského sněmu.[6] Po porážce revoluce odešel do soukromí na své panství Futog a později se věnoval především správě majetku. Nakonec v závěru života díky vlastnictví statků v Uhrách získal dědičné členství ve Sněmovně magnátů.
Majetek a rodina
Po matce převzal v roce 1857 majetek v Uhrách. Pobýval potom střídavě na zámcích Dolná Krupá a Futog. K panství Futog na Dunaji poblíž Noviho Sadu patřilo téměř 14 000 hektarů půdy, panství Dolná Krupá zahrnovalo 1 724 hektarů půdy. Hodnota majetku včetně vídeňského paláce byla počátkem 20. století vyčíslena na více než 7,5 miliónů korun.[7] Zatímco na panství Futog se podnikalo především v zemědělství (7 hospodářských dvorů a 4 mlýny), v Dolné Krupé fungovalo několik průmyslových podniků (pivovar, lihovar a především cihelna). Zámek Dolná Krupá byl v té době centrem společenského života a disponoval bohatými uměleckými sbirkami především malířství (Tizian, Peter Paul Rubens, Jan Kupecký).[8] Rudolf Chotek se věnoval také zkrášlování zámeckého parku, na počest narození svých dětí nechal vysadit čtyři sekvojovce obrovské. K výsadbě těchto dřevin jej inspiroval starší bratr Otto, který nechal vysadit sekvojovce v Ratměřicích. Ze čtyř dolnokrupských sekvojovců se dodnes dochoval jen jeden, který v roce 2008 získal na Slovensku druhé místo v soutěži Strom roku. Po starším bratru Ottovi zdědil Rudolf v roce 1889 velkostatek Ratměřice-Jankov ve středních Čechách.[9] Tento majetek zahrnoval 1 900 hektarů půdy a zámek Ratměřice, hodnotu měl přibližně 400 000 zlatých.[10] Velkostatek Ratměřice však kvůli vysokému zadlužení prodal v roce 1898. Součástí dědictví po bratru Ottovi byl také Chotkovský palác ve Vídni.[11]
V roce 1862 se ve Vídni oženil s hraběnkou Marií Antonií Khevenhüller-Metschovou (1838–1892), dcerou knížete Richarda Khevenhüller-Metsche. Marie Antonie se později stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže.[12] Z jejich manželství pocházely čtyři děti, dědicem a posledním členem uherské linie byl syn Rudolf Otto, po jeho úmrtí si dědictví rozdělily jeho starší sestry.[13]
- 1. Marie Henrieta (1863–1946), dědička velkostatku Dolná Krupá (1921), čestná dáma Ústavu šlechtičen v Brně, zakladatelka rozária v Dolní Krupé
- 2. Anna (1865–1882)
- 3. Gabriela (1868–1933), dáma Řádu hvězdového kříže, dědička velkostatku Futog (1921), ∞ 1896 František hrabě Schönborn (1870–1942)
- 4. Rudolf Otto (1870–1921), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen uherské Sněmovny magnátů, majitel velkostatků Dolná Krupá a Futog, poslední potomek uherské linie Chotků
Jeho starší sestra Hermína (1815–1882) byla manželkou hraběte Franz Folliot de Crenneville (1815–1888), rakousko-uherského generála, císařského generálního pobočníka a nakonec císařského nejvyššího komořího. Přes svou manželku byl Rudolf spřízněn s rodinou Khevenhüllerů, jeho švagry byli kníže Jan Karel Khevenhüller-Metsch (1839–1905), majitel velkostatků v Rakousku a Čechách, a jeho bratr Rudolf Khevenhüller-Metsch (1844–1910), rakousko-uherský diplomat a velvyslanec ve Francii.
Odkazy
Reference
- ↑ Rodokmen rodu Chotků dostupné online
- ↑ CERMAN, Ivo: Chotkové. Příběh úřednické šlechty; NLN, Praha, 2008; s. 422–424 ISBN 978-80-7106-977-5
- ↑ Životopis Rudolfa Chotka dostupné online
- ↑ Rudolf Chotek in: Kislexikon dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1891; Vídeň, 1891; s. 249 dostupné online
- ↑ Rudolf Chotek v Almanachu uherského parlamentu dostupné online
- ↑ Uherská linie Chotků na webu Zámku Veltrusy dostupné online
- ↑ Historie zámku Dolná Krupá na webu kastieldolnakrupa dostupné online
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VII. díl - Východní Čechy; Praha, 1989; s. 416
- ↑ Přehled majetku Rudolfa Chotka v Čechách in: PROCHÁZKA, Johann von: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 77–78 dostupné online
- ↑ Chotkovský palác ve Vídni na webu planet-vienna dostupné online
- ↑ Rodina Chotků in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 226 dostupné online
- ↑ POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 1999; Praha, 1999; 413 s. ISBN 80-85955-13-X
Literatura
- RISTOVSKÁ, Radoslava: Dolnokrupskí Chotekovci a ich potomkovia; Trnavská univerzita v Trnavě, 2021; 164 s. ISBN 978-80-568-0428-5
- RISTOVSKÁ, Radoslava: Druhá polovica 19. storočia v hospodárských dejinách dolnokrupského velkostatku; Trnavská univerzita v Trnavě, 2019; 164 s. ISBN 978-83-8111-153-9
Chotkové z Chotkova a Vojnína | ||
---|---|---|
1702 stav svobodných pánů • 1723 český hraběcí titul • 1745 říšský hraběcí titul • 1755 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Horních Rakousích • 1765 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Dolních Rakousích • 1879 dědičný člen rakouské Panské sněmovny Říšské rady • 1970 vymřeli po meči | ||
1. generace | Otto († po 1400) | |
2. generace | Jan († po 1474) | |
3. generace | Jindřich († před 1500) | |
4. generace | Jakub († po 1500) | |
5. generace | Petr († před 1537) | |
6. generace | Mikuláš • Václav († před 1568) | |
7. generace | Kryštof († asi 1589) • Jan (1519–1591) • Jiří (po 1520 – po 1589) • Zikmund (po 1521–1603) | |
8. generace | Adam (před 1553–1592) • Václav (1554–1612) • Adam | |
9. generace | Jiří († 1620) • Karel († 1638) | |
10. generace | Adam Jiří († po 1623) • Jan Václav (před 1627–1638) • Jiří Rudolf (1628–1673) • Vilém (po 1628–1674) | |
11. generace | Ignác Rudolf († po 1683) • Václav Antonín (1674–1754) | |
12. generace | ||
13. generace | Marie Quidobaldina Brigita (1738–1810) • Jan Rudolf (1748–1824) | |
14. generace | Jan Nepomuk (1773–1824) • Josef (1776–1809) • Marie Aloisie (1777–11864) • Ferdinand Maria (1781–1836) • Karel* (1783–1868) • Terezie (1785–1872) • Heřman** (1786–1822) | |
15. generace | ||
16. generace | Rudolf Karel (1832–1894) • Emerich (1833–1911) • Ferdinand (1838–1913) • Isabella (1842–1857) • Arnošt (1844–1927) • Karolina (1846–1933) • Karel* (1853–1926) • Marie* (1855–1943) • Olga* (1860–1934) • Wolfgang* (1860–1926) • Zdenka* (1861–1946) • Marie Pia* (1863–1935) • Henrietta** (1863–1946) • Karolina* (1865–1919) • Anna** (1865–1882) • Žofie* (1868–1914) • Gabriela** (1868–1933) • Rudolf Otto** (1870–1921) • Oktavie* (1873–1946) • Marie Antonie* (1874–1930) • Marie Henrieta* (1880–1964) | |
17. generace | Jan Nepomuk Rudolf (1865–1884) • Karel (Cary)* (1887–1970) • Antoinetta* (1888–1910) • Ada* (1890–1939) | |
Sídla | Veltrusy • Kačina • Nové Dvory • Velké Březno • Chotkovský palác ve Vídni • Chotkovský palác v Praze • Dolná Krupá | |
Pohřebiště | Chotkovská hrobka (Nové Dvory) • Chotkovská hrobka (Valtířov) • Chotkovská hrobka (Dolná Krupá) • Kostel sv. Martina v Kozlech • Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Veltrusech • Městský hřbitov v Litoměřicích | |
* velkobřezenská větev, ** uherská větev, tučně jsou vyznačeni Václav Antonín Chotek a majitelé majorátu (později velkostatku) Veltrusy |