Rumunská socialistická republika

Rumunská socialistická republika
Republica Socialistă România (1965–89)
 Rumunská lidová republika 1965–1989 Rumunsko →
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Te slăvim Românie (1965–1977)
Trei Culori (1977–1989)
Geografie
Mapa
Hlavní město
Rozloha
238 391 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
23 102 000 (1987, počátek osmdesátých let)
Jazyky
rumunština (oficiální)
Státní útvar
Státní zřízení
Měna
Vznik
1965 (přechod z RLR)
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Rumunská lidová republika Rumunská lidová republika
Následující
Rumunsko Rumunsko

Rumunská socialistická republika (zkráceně RSR) byl jedním ze socialistických států Východního bloku, který existoval na území dnešního Rumunska v letech 1965–1989 a v téže době také součást Varšavské smlouvy.

Stručný přehled dějin

Propagandistický plakát v Bukurešti z roku 1986, šířící kult osobnosti velkého vůdce (ceaušismus).

RSR byla oficiálně vyhlášena na IX. sjezdu komunistické strany v roce 1965 jako nástupnice dosavadní Rumunské lidové republiky. Vedoucí úlohou v zemi měla komunistická strana Rumunska, nástupnická po Rumunské dělnické straně. V jejím čele stál diktátor Nicolae Ceauşescu, který měl značnou moc. Zpočátku vystupoval jako liberál, zaváděl reformy, ale posléze se přiklonil k neostaliniskému proudu a reformy opět rušil. Během své vlády vybudoval tajnou službu Securitate, která potírala jakýkoli odpor proti režimu.

Dalším znakem komunistické moci v Rumunsku byla aktivní represivní politika vůči národnostním menšinám, především početným skupinám rumunských Maďarů a Němců. Tyto osoby se oficiálně směly přihlásit pouze jako Rumuni maďarského, respektive německého původu. Na hranicích s Jugoslávií a Maďarskem byly zbudovány pohraniční zátarasy ve snaze zmírnit případné vlny nelegálních útěků do sousedních zemí.

V počátečním období Rumunská ekonomika prospívala, avšak v roce 1979 přišel druhý ropný šok a země nebyla schopna splácet velké půjčky. Byla tak nucena přijmout opatření, která znamenala snižování státních výdajů a nákladů. V následujících letech vyšla vládní doporučení aby např. rolníci nekupovali traktory ani nákladní automobily, nýbrž používali koni tažené vozíky. Škrtalo se také ve zdravotnictví, kultuře, vědě, vzdělání a bytové kultury. Byl zvýšen vývoz rumunského zboží, ve snaze splatit dluhy, v důsledku byl v obchodech nedostatek potravin a spotřebního zboží a běžní občané si mohli koupit nejvýš 30 litrů pohonných hmot na měsíc.

Na konci roku 1989, podobně jako v okolních zemích, i v Rumunsku došlo k občanským nepokojům ve velkých městech. Demonstraci v Temešváru nechal Ceauşescu krvavě potlačit, což vedlo k vypuknutí celostátní revoluce a nakonec ke svržení diktátorského režimu. V prosinci byl Ceauşescu i jeho žena v rychlosti odsouzeni a zastřeleni. V zemi byl nastolen pluralitní demokratický systém v čele s Ionen Iliescuem.

Literatura

  • TEJCHMAN, Miroslav. Jak se dělá revoluce: cesty rumunských komunistů k moci v letech 1944–1945. Historický obzor, 2000, 11 (7/8), s. 177–182. ISSN 1210-6097.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Rumunská socialistická republika na Wikimedia Commons
  • Ceausescu.org, extenzivní stránky o komunistickém Rumunsku.
  • MemorialSighet.ro, pamětní stránky obětem komunismu v Rumunsku, podle Vězení Sighet.
Socialistické státy a státy s komunistickými režimy a jejich vládnoucí komunistické strany
F – socialistické federaceV – členové Varšavské smlouvyX – státy většinově neuznané
Současné socialistické státy
Čína (od roku 1949): Komunistická strana ČínyKuba (od roku 1959): Komunistická strana KubyLaos (od roku 1958): Laoská lidová revoluční stranaSeverní Korea (od roku 1948): Korejská strana práceVietnam (sever od roku 1954, celá země od roku 1975): Komunistická strana Vietnamu
Bývalé socialistické státy
Afrika
Angola (1975–1992): Angolská lidová republika / MPLABenin (1975–1990): Lidová republika Benin / Lidová revoluční strana BeninuEtiopie (1974–1987): Derg; (1987–1991): Etiopská lidově demokratická republika / Dělnická strana EtiopieKongo (1970–1992): Konžská lidová republika / Konžská strana práceMosambik (1975–1990): Mosambická lidová republika / FRELIMOSomálsko (1969–1991): Somálská demokratická republika / Somálská revoluční socialistická strana
Amerika
Grenada (1979–1983): Lidová revoluční vláda Grenady / Nové hnutí JEWEL
Asie
Afghánistán (1978–1992): Afghánská demokratická republika / Lidová demokratická strana Afghánistánu • Íránský Ázerbájdžán (1945–1946): Lidová vláda Ázerbájdžánu XJižní Jemen (1967–1990): Jemenská lidová demokratická republika / Jemenská socialistická stranaKambodža (1975–1979): Demokratická Kampučia / Komunistická strana Kampučie; (1979–1993): Kampučská lidová republika / Kampučská lidová stranaMongolsko (1923–1990): Mongolská lidová republika / Mongolská lidová stranaPersie (1920–1921): Perská socialistická sovětská republika XTuva (1921–1944): Tuvinská aratská republika X / Tuvinská lidová revoluční strana
Evropa
Albánie (1944–1991): Albánská lidová republika V / Albánská strana práceAlsasko (1918): Alsaská republika rad XBavorsko (1918–1919): Bavorská republika rad XBulharsko (1949–1990): Bulharská lidová republika V / Bulharská komunistická stranaČeskoslovensko (1948–1989): Československá socialistická republika F V / Komunistická strana ČeskoslovenskaFinsko (1939–1940): Finská demokratická republika XHalič (1920): Haličská sovětská socialistická republika XJugoslávie (1943–1992): Socialistická federativní republika Jugoslávie F / Svaz komunistů JugoslávieMaďarsko (1919): Maďarská republika rad X; (1949–1989): Maďarská lidová republika V / Maďarská strana pracujících (do roku 1956), Maďarská socialistická dělnická strana (po roce 1956) • Východní Německo (1949–1990): Německá demokratická republika V / Sjednocená socialistická strana NěmeckaPolsko (1945–1989): Polská lidová republika V / Polská sjednocená dělnická stranaRumunsko (1947–1990): Rumunská socialistická republika V / Komunistická strana RumunskaRusko a jeho impérium (1917–1991): Sovětský svaz F V / Komunistická strana Sovětského svazuSlovensko (1919): Slovenská republika rad X