Ruská Wikipedie

Ikona Wikipedie Ruská Wikipedie
Logo
Hlavní strana Ruské Wikipedie
Hlavní strana Ruské Wikipedie
Charakter stránkyinternetová encyklopedie
V jazyceruština
MajitelNadace Wikimedia
URLru.wikipedia.org
Komerčníne
Registracenepovinná
Licence obsahuCC-BY-SA 3.0 Unported
Aktuální stavonline
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ruská Wikipedie je jazyková verze Wikipedie v ruštině. Byla založena 20. května 2001. V lednu 2022 obsahovala přes 1 783 000 článků a pracovalo pro ni 77 správců. Registrováno bylo přes 3 095 000 uživatelů, z nichž bylo přes 11 100 aktivních. V počtu článků byla sedmá největší Wikipedie a také první v jazyce nepsaném latinkou nebo první psaná ve slovanském jazyce.

Od roku 2012 je svobodné šíření informací prostřednictvím Wikipedie ohrožováno prosazováním cenzury internetu v Rusku. V roce 2023 byla spuštěna Ruwiki (Рувики),[1] která má být vícejazyčnou cenzurovanou odnoží Wikipedie.

Statistika

V roce 2012 provedli 71,4 % editací ruské Wikipedie uživatelé z Ruska, 12,4 % z Ukrajiny, 2,7 % z Kazachstánu.[2]

V roce 2018 bylo zobrazeno celkem přes 10,3 miliardy dotazů. Denní průměr byl 28 272 048 a měsíční 859 941 458 dotazů. Nejvíce dotazů bylo zobrazeno v lednu (999 727 431), nejméně v srpnu (757 463 097).

Nejvíce článků, respektive dotazů, z ruské Wikipedie je zobrazeno v Rusku (58,7 %), na Ukrajině (12,6 %), v Kazachstánu (3,9 %), Bělorusku (3,6 %), USA (1,8 %) a Německu (1,3 %). Naopak na území Ruska uživatelé používají ruskou verzi v 84,6 % případů a dalšími nejrozšířenějšími jazykovými verzemi jsou zde anglická (13,6 %) a německá (0,3 %). Uživatelé v Rusku si během měsíce zobrazí asi 546 milionů dotazů, což představuje 3,7 % celkového zobrazení v rámci celé Wikipedie. Ruská Wikipedie je nejpoužívanější verzí v Bělorusku, kde do ní směřuje 88 % dotazů, Tádžikistánu (77,8 %), Uzbekistánu (72,1 %), Kyrgyzstánu (72,1 %), Kazachstánu (62,5 %), na Ukrajině (56 %) a v Moldavsku (47 %).[3]

Cenzura ruskými úřady

Podrobnější informace naleznete v článku Cenzura internetu v Rusku.

V roce 2013 byla přidána na černou listinu ruských webů.

V dubnu 2014 byl zveřejněn ruský plán na vytvoření alternativy k ruské Wikipedii. Důvodem je poloha serverů na území Spojených států a nebezpečí, že může dojít k „odstřižení“ informací z Wikipedie pro ruské čtenáře v jakémkoliv okamžiku. Obavy se začaly stupňovat poté, co občané na území Ruské federace čelili zablokování mezinárodních platebních systémů Visa a Mastercard a nemohli vybírat peníze z bankomatů a byli též omezeni v používání platebních karet.[4][chybí lepší zdroj] V listopadu 2014 se objevila zpráva, že Rusko vytváří vlastní verzi Wikipedie, údajně z důvodu „přístupu ke spolehlivějším informacím“, což kritici (zdroj neuvádí nikoho konkrétně) označují za cenzuru.[5]

Na začátku dubna 2013 vyšlo najevo, že některé články z Wikipedie byly zahrnuty v ruské Jednotné evidenci zakázaných stránek.[6][7] Brzy poté, co byl odstraněn z registru článek o kouření konopí, účastníci Wikipedie článek napsali znovu v souladu s pravidly Wikipedie.[8] Navzdory formální trvalé přítomnosti několika článků ruské Wikipedie v tomto rejstříku, ke skutečnému zamčení přístupu k celým stránkám nedošlo.

18. srpna 2015 Roskomnadzor nejprve požadoval, aby byl na základě rozhodnutí soudu omezen přístup k článku o droze čaras (druh hašiše).[9] Navzdory tomu, že uživatelé Wikipedie článek přejmenovali a zcela přepsali na základě otevřených akademických zdrojů, Roskomnadzor 24. srpna oznámil, že se rozhodl poslat pokyn provozovatelům adresu stránky zamknout.[10] Ke konci srpna 2015 jsou na „černé listině“ 4 ruské články z Wikipedie vztahující se k tématům sebevraždy a drog.

Roskomnadzor požaduje odstranění informací o ruských ztrátách a civilních obětech z článku Ruská invaze na Ukrajinu na ruské Wikipedii, v opačném případě pohrozil úplným zablokováním Wikipedie v Rusku. V Bělorusku policie zatkla editora ruské Wikipedie Marka Bernsteina za šíření „falešných informací“, tedy kvůli porušení ruského zákona omezujícího šíření informací o válce na Ukrajině.[11] Ruské úřady se také snažily zamezit zveřejňování informací o masakru v Buči na ruské Wikipedii.[12][13]

Růst počtu článků

  • 7. listopad 2002 – byla vytvořena první hlavní stránka
  • 30. prosinec 2004 – 10 000 článků
  • 23. prosinec 2005 – 50 000 článků
  • 16. srpen 2006 – 100 000 článků
  • 10. březen 2007 – 150 000 článků
  • 4. září 2007 – 200 000 článků
  • 17. březen 2008 – 250 000 článků
  • 18. červenec 2008 – 300 000 článků
  • 25. únor 2010 – 500 000 článků
  • 8. říjen 2010 – 600 000 článků
  • 7. srpen 2011 – 750 000 článků
  • 7. duben 2014 – 1 103 185 článků

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Русская Википедия na ruské Wikipedii.

  1. [1]
  2. Wikimedia Traffic Analysis Report - Page Edits Per Wikipedia Language - Breakdown. stats.wikimedia.org [online]. [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. 
  3. Visualization of Wikipedia pageviews per country/region/language. stats.wikimedia.org [online]. [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. 
  4. ITAR-TASS.COM. Russia needs own alternative to Wikipedia [online]. ITAR-TASS News Agency, 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Rusko „chrání“ internet. Vytvoří alternativní verzi Wikipedie | Byznys. Lidovky.cz [online]. 2014-11-15 [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. 
  6. Анастасия Голицына. Правка статьи в Wikipedia о курении каннабиса удовлетворила Роскомнадзор и ФСКН [online]. Ведомости, 2013-04-08 [cit. 2013-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-14. 
  7. Станислав Козловский: «По идее, они могут блокировать и всю Википедию» [online]. echomsk.spb.ru, 2013-04-08 [cit. 2013-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  8. Игорь Цуканов. Статья в Wikipedia удалена из реестра запрещенных сайтов [online]. Ведомости, 2013-04-10 [cit. 2013-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-24. 
  9. Роскомнадзор пожаловался на несговорчивость Википедии [online]. lenta.ru, 2015-08-21 [cit. 2015-08-22]. Dostupné online. 
  10. Страница русскоязычной Википедии, содержащая запрещенную информацию о наркотическом веществе, направлена на блокировку операторами связи [online]. Официальный сайт Роскомнадзора [cit. 2015-08-24]. Dostupné online. 
  11. Prominent editor of Russian Wikipedia pages detained in Belarus. www.yahoo.com [online]. [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Rusové si o zvěrstvech v Buči stále ještě mohou přečíst i v ruštině. Jak Wikipedie odolává ruské cenzuře. Deník N [online]. 2022-06-20 [cit. 2022-06-21]. Dostupné online. 
  13. VYŠANSKÝ, Roman. Autoritářské režimy se bojí svobodných informací. Útočí proto na Wikipedii. Deník Referendum [online]. 2023-05-15 [cit. 2023-09-03]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu ruská Wikipedie na Wikimedia Commons
  • (rusky) Ruská Wikipedie
  • (rusky) Hlavní strana ruské Wikipedie 7.11.2002
Jazykové verze Wikipedie podle počtu článků
5 000 000+
anglická (en:) • cebuánská (ceb:)
2 000 000+
německá (de:) • francouzská (fr:) • švédská (sv:) • nizozemská (nl:)
1 000 000+
ruská (ru:) • španělská (es:) • italská (it:) • egyptsko arabská (arz:) • polská (pl:) • čínská (zh:) • japonská (ja:) • ukrajinská (uk:) • vietnamská (vi:) • warajská (war:) • arabská (ar:) • portugalská (pt:)
750 000+
perská (fa:)
500 000+
katalánská (ca:) • srbská (sr:) • indonéská (id:) • korejská (ko:) • norská (bokmål) (no:) • čečenská (ce:) • finská (fi:) • turecká (tr:) • česká (cs:) • maďarská (hu:) • tatarská (tt:)
250 000+
srbochorvatská (sh:) • rumunská (ro:) • Min Nan (zh-min-nan:) • baskická (eu:) • malajská (ms:) • esperantská (eo:) • hebrejská (he:) • arménská (hy:) • dánská (da:) • bulharská (bg:) • velšská (cy:)
100 000+
uzbecká (uz:) • slovenská (sk:) • zjednodušená angličtina (simple:) • jihoázerbájdžánská (azb:) • estonská (et:) • běloruská (be:) • kazašská (kk:) • řecká (el:) • minangkabauská (min:) • chorvatská (hr:) • litevská (lt:) • galicijská (gl:) • urdská (ur:) • ázerbájdžánská (az:) • slovinská (sl:) • ladinská (lld:) • gruzínská (ka:) • norská (nynorsk) (nn:) • tamilská (ta:) • thajská (th:) • hindská (hi:) • bengálská (bn:) • makedonská (mk:) • latinská (la:) • kantonská (zh-yue:) • asturská (ast:) • lotyšská (lv:) • afrikánská (af:) • tádžická (tg:) • barmská (my:)
75 000+
malgašská (mg:) • albánská (sq:) • maráthská (mr:) • bosenská (bs:) • telužská (te:) • okcitánská (oc:) • bretonská (br:) • běloruská (taraškevica) (be-tarask:) • malajálamská (ml:) • dolnoněmecká (nds:) • svahilská (sw:) • kyrgyzská (ky:) • kurdská (ku:)
50 000+
lombardská (lmo:) • javánská (jv:) • západopaňdžábská (pnb:) • névárská (new:) • haitská (ht:) • benátská (vec:) • piemontská (pms:) • baškirská (ba:) • lucemburská (lb:) • sundská (su:) • irská (ga:) • islandská (is:) • slezská (szl:) • sorání (ckb:) • západofríská (fy:) • čuvašská (cv:) • paňdžábská (pa:)
25 000+
tagaložská (tl:) • aragonská (an:) • ido (io:) • wu (wuu:) • zazaki (diq:) • hauská (ha:) • volapük (vo:) • skotská (sco:) • jorubská (yo:) • nepálská (ne:) • kannadská (kn:) • gudžarátská (gu:) • alemanská (als:) • kotavská (avk:) • interlingua (ia:) • krymskotatarská (crh:) • bavorská (bar:) • sicilská (scn:) • bišnuprijskomanipurská (bpy:)
Stav k 10. únoru 2024 • Seznam všech jazykových verzí Wikipedie s aktuální statistikou