Sídliště Slezské Předměstí – Sever

Sídliště Slezské Předměstí – Sever
Panelový dům v ulici Severní
Panelový dům v ulici Severní
Lokalita
Charaktersídliště
ObecHradec Králové
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°13′11″ s. š., 15°51′1″ v. d.
Sídliště Slezské Předměstí – Sever
Sídliště Slezské Předměstí – Sever
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sídliště Slezské Předměstí – Sever je urbanistický celek v Hradci KrálovéSlezském Předměstí, součást sídliště Slezské Předměstí. Za jeho jihovýchodní hranicí, kterou tvoří Pospíšilova třída a třída SNP, se nachází sídliště Slezské Předměstí – Jih.

Popis

Podstatnou částí Slezského Předměstí je lokalita Sever. Její páteří je ulice Severní, protínající tuto část od ulice Pouchovská po Myslivečkovu, která dále pokračuje až na křižovatku s třídou SNP. Převážnou část zástavby tvoří panelové domy, postavené na někdejších pozemcích Hackerových pěstitelských školek.[1] Část této sídlištní čtvrti je zastavěna rodinnými domky a vilkami převážně z 1. poloviny 20. století. Sídlí zde Dopravní podnik města Hradce Králové, několik menších firem a Český statistický úřad. V centru této části sídliště bývalo dětské brouzdaliště, později nahrazené mlhovištěm. V duchu hradecké tradice jsou ulice a domy zasazeny do bohaté zeleně. Na rozdíl od jiných sídlišť si Sever zachoval určitou míru urbanistické kvality dík spojení staré vilkové zástavby s novějším „socialistickým funkcionalismem“.[zdroj?] Plusem této lokality je dobře dostupná síť občanské infrastruktury od potravinářské prodejny, přes některé služby po restaurace.[zdroj?]

Kontext vzniku

Počátek bytové výstavby se datuje do druhé poloviny 40. let 20. století, kdy architekti Josef Havlíček a František Bartoš navrhli plán města, kde se severně od druhého městského okruhu měla rozvinout bytová výstavba. Na tento plán navázal Stavoprojekt Hradec Králové v 50. letech. Za samotné autory lze považovat Břetislava Petránek a hlavně Jana Zídku.[2] Podle návrhu měla vzniknout moderní čtvrť pro cca 1700 obyvatel zařazená mezi předměstské vily s výhledem na Orlici a novohradské lesy složená z výškových budov, kde nejvyšší budova měla mít 13 pater.[3] Záměrem autora bylo oživit omezenou možnost panelové technologie různými rozestupy mezi domy a různou skladbu vystavených domů.[4]

Vznik & experimenty

Nastavený a opravený dům v Gagarinově ulici

První experimentální panelový dům v Hradci Králové i celém tehdejším Hradeckém kraji vznikl na rohu Gagarinovy a Slezské ulice v roce 1959.[2] Má podobu čtyřpatrového domu o třech sekcích (vchodech), který disponuje podzemními garážemi. Tento dům byl postaven z panelové konstrukce typu HK60. Obdobný dům byl postaven ještě jeden v Gagarinově ulici.

Následně byla zahájena výstavba nového a prvního ryze panelového sídliště Markovická (bytové jádro B2). Pojetí bylo úspěšné v mezikrajské soutěži o experimentální dům z hlediska výrobní technologie vyhlášené Výzkumným ústavem stavební výroby v Praze. Velkou předností technologie, která zajistila úspěch v soutěži, byla její přizpůsobitelnost, díky níž bylo možné realizovat panelové domy v různých podobách (deskové, řadové, věžové, bodové, rodinné) včetně objektů občanské vybavenosti.[5] Byl zde použit nosný systém se stropními prvky o rozponu světlé délky 6 metrů a celkově 6,25 metru (včetně nosné stěny). Autory tohoto pojetí byli architekt a urbanista František Steiner a statik a konstruktér Jaroslav Škaloud. Nový a úspěšný širokorozponový nosný systém z dutinových panelů se v kraji používal v 60. letech 20. století pod označením HK 60 (zpracované Stavoprojektem Hradec Králové ve spolupráci s Pozemními stavbami Hradec Králové)[6]. Průčelí získalo podobu okenních pásů střídajících se s plnými parapetními panely a pravidelně rozmístěnými balkony. Fasády byly také děleny vertikálními pilastry.[7] Ve variantě konstrukční soustavy HK 60 bylo v celém Východočeském kraji vybudováno přes šest tisíc bytů.[6]

Na tomto sídlišti se tak nacházejí jedny z prvních objektů z konstrukčního panelového systému bytových domů HK-60.[8]

Chodníky byly v Gagarinově ulici vybudovány až v roce 1964, takřka čtyři roky po dokončení domů.[9]

Domy

Dle projektu Paneláci jsou pro domy na sídlišti Sever typické „okenní pásy střídané s plnými parapetními panely a pravidelně rozmístěnými balkony, charakteristické je také dělení fasády vertikálními pilastry“.[10]

Sídliště obsahuje čtyřpodlažní až jedenáctipodlažní budovy. Domy na sídlišti Sever v užším slova smyslu (mimo sídliště Markovická) mají bytové jádro B3.

Na sídlišti se nachází nejdelší panelový dům v Hradci Králové (lidově „kravín“), který má na délku 300 metrů a obsahuje 20 vchodů.[11]

Doprava

Sídlištěm Sever prochází ulicemi Pouchovská, Severní a Myslivečkova trať trolejbusové linky č. 3, vedoucí z točny Slezské Př. – Cihelna přes centrum města dále do Kuklen a Plačic, se zastávkami Dopravní podnik, Dům L, Sever střed, Sídliště Sever a Alessandria. Za poslední zmíněnou zastávkou se linka napojuje na trať vedoucí po Pospíšilově a třídě SNP, kudy jezdí také trolejbusové linky č. 6 a 27 a autobusy linek č. 12, 14, 15, 23 a 25. Na zastávce Sídliště Sever se nachází trolejbusová smyčka, která však jako konečná byla využívána pouze v minulosti.

Galerie

  • Slezské Předměstí – Sever letecký pohled západním směrem
    Slezské Předměstí – Sever letecký pohled západním směrem
  • Slezské Předměstí Sever – letecký pohled severním směrem
    Slezské Předměstí Sever – letecký pohled severním směrem
  • Centrální část s mlhovištěm
    Centrální část s mlhovištěm
  • Jednota a dům „L“ v Severní ulici
    Jednota a dům „L“ v Severní ulici

Odkazy

Reference

  1. Slezské Předměstí v Hradci Králové. Architektura ČSR. 1988, roč. 47, čís. 6, s. 26. 
  2. a b Slezské Předměstí. www.panelaci.cz [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  3. DUŠAN, Kováčik. Morfologická struktura Hradce Králové od konce 19. století po současnost. , 2016 [cit. 2022-03-02]. . Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. . Dostupné online.
  4. Paneláci map. panelaci.cz [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. 
  5. HRADECKRALOVE.CZ. Muzeum chce dokumentovat vývoj hradeckých sídlišť. Začalo se na Slezském Předměstí | Hradec Králové.cz. zpravy.hradeckralove.cz [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné online. 
  6. a b DRAGOUNOVÁ, Anna. Sešívané paneláky. Rudé právo. 1987, roč. 67–68, čís. 112, s. 3. 
  7. Slezské Předměstí. www.panelaci.cz [online]. [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  8. Stěnové panely bytových panelových domů východočeské materiálové konstrukční soustavy HK (TP 1.30.6) – PROFESIS [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  9. Chodníky už jsou, ale.... Rudé právo. 1964, roč. 44–45, čís. 320, s. 2. 
  10. Paneláci map. panelaci.cz [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  11. Projekt mapování socialistických sídlišť. Nejdelší hradecký panelák má 20 vchodů a říká se mu Kravín. Hradec Králové [online]. 2021-10-22 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
Statutární město Hradec Králové
Části obce a katastrální území
Březhrad • Hradec Králové • Nový Hradec Králové (k. ú. Nový Hradec Králové,  Kluky) • Kukleny • Malšova Lhota • Malšovice (k. ú. Malšovice u Hradce Králové) • Moravské Předměstí (k. ú. Třebeš) • Piletice • Plácky • Plačice • Plotiště nad Labem • Pouchov • Pražské Předměstí • Roudnička • Rusek • Slatina (k. ú. Slatina u Hradce Králové) • Slezské Předměstí • Svinary • Svobodné Dvory • Třebeš • Věkoše
Sídliště a čtvrti
Historické osady
Bohdanečské Dvory • Cihelna • Farářství • Klacov • Kobylí Doly • Kopec Svatého Jana • Kydlinov • Lhota pod Strání • Temešvár • Náhon • Správčice • Svinárky • Šosteny • Zámostí
Seznam částí města Hradce Králové