Schwerin

Další významy jsou uvedeny na stránce Schwerin (rozcestník).
Schwerin
Schwerin – znak
znak
Schwerin – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice53°37′44″ s. š., 11°24′54″ v. d.
Nadmořská výška38 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměMeklenbursko-Přední Pomořansko
Schwerin
Schwerin
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha130,5 km²
Počet obyvatel98 596 (2022)[1]
Hustota zalidnění755,4 obyv./km²
Správa
StarostaRico Badenschier (od 2016)
Vznik1161
Oficiální webwww.schwerin.de
Telefonní předvolba0385
PSČ19053, 19055, 19057, 19059, 19061 a 19063
Označení vozidelSN
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schwerin (starší český název Zvěřín) je město v severním Německu a hlavní, ne však největší město spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko. V roce 2018 v něm žilo přibližně 99 tisíc[1] obyvatel.

Schwerin je obklopen jezery Meklenburské jezerní plošiny. Největší z okolních jezer, Zvěřínské jezero (Schweriner See), zabírá plochu 60 km².

Městskou pamětihodností je zámek, který se nachází na ostrově ve Zvěřínském jezeře.

Geografie

Sousední obce: Leezen, Raben Steinfeld, Plate, Lübesse, Holthusen, Pampow, Klein Rogahn, Wittenförden, Brüsewitz, Pingelshagen, Klein Trebbow, Seehof a Lübstorf.

Historie

Jindřich Lev na 1. městské pečeti (1255)

Lokalitu známou archeologickými nálezy z počátku letopočtu osídlili kolem roku 700 Slované a pojmenovali ji Zverin podle zdejší zvěře. Latinská forma tohoto názvu byla Suerin a z ní vzniklo německé Schwerin.

První písemná zmínka o sídle je v kronice Dětmara z Merseburku z roku 1018, kdy se na zdejším hradišti opevnil lutický kníže Mečislav před vlastním lidem, který jej obviňoval z porážky v bitvě s Poláky roku 1017. Město roku 1164 založil saský a meklenburský kníže Jindřich Lev z rodu Welfů. Roku 1228 byla ustavena první městská rada. Zdejší dóm byl od 13. století proslulým poutním cílem, kam věřící putovali uctít kapky Kristovy krve v jaspisu. Dómská kapitula byla povýšena na arcibiskupskou. Roku 1340 byly vystavěny městské hradby. Od roku 1358 je město součástí Meklenbursko-zvěřínského vévodství. Bylo také součástí Svaté říše římské, v letech 1351-1378 patřilo pod vládu císaře Karla IV., který ovlivňoval volbu zdejších arcibiskupů. Stal se jím například Albrecht Aleš ze Šternberka.

Knížecí zámek se stal v době renesance centrem vzdělanosti, naproti němu byla roku 1536 založena knížecí škola Fredericianum, jejíž budova později shořela, stejně jako dóm, který byl dostavěn v 19. století.

Mezi léty 1560-1700 město neblaze proslulo 103 čarodějnickými procesy, při kterých bylo upáleno 45 žen a další vězněny a mučeny. Za tyto tragédie se městská správa roku 2016 všem pronásledovaným omluvila a na budovu radnice instalovala pamětní desku. Roku 1819 byla vystavěna židovská synagoga, zbořená při Křišťálové noci roku 1938.

V letech 1918-1934 byl Schwerin hlavním městem svobodného státu Meklenbursko-Zvěřín, 1934-1952 hlavní město Meklenburska, po zrušení spolkových zemí v bývalé NDR roku 1952 krajské město. Od roku 1990 je hlavním městem spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.

Pamětihodnosti

  • knížecí zámek a zámecký park s kašnou a pomníkem knížete Fridricha Franze II.
  • Dóm - cihlová stavba, obnovená v novogotickém slohu
  • Nová radnice
  • Arsenal - kasárna
  • židovský hřbitov
  • Divadlo
  • Muzeum
  • zoologická zahrada

Galerie

  • Centrum starého města s dómem
    Centrum starého města s dómem
  • Zámek Schwerin
    Zámek Schwerin
  • Zámek Schwerin
    Zámek Schwerin
  • Zámecká zahrada
    Zámecká zahrada
  • Krocení koně, na mostě
    Krocení koně, na mostě
  • Bohyně vítězství v zámecké zahradě
    Bohyně vítězství v zámecké zahradě
  • Hérakles v boji s býkem
    Hérakles v boji s býkem
  • David s hlavou Goliášovou
    David s hlavou Goliášovou
  • Socha u zámku
    Socha u zámku
  • Novogotická radnice
    Novogotická radnice
  • Arsenal u Pavího rybníka
    Arsenal u Pavího rybníka
  • Středověká hradební zeď
    Středověká hradební zeď
  • Pomník Fridricha Franze II. před zámkem
    Pomník Fridricha Franze II. před zámkem

Významní rodáci

  • Johann Bernhard Basedow (1724-1790), zakladatel speciální pedagogiky a spisovatel
  • Gregor Sander (* 1968), německý spisovatel
  • Oliver "Ollie" Riedel (*1971), baskytarista skupiny Rammstein

Partnerská města

Reference

  1. a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech