Secesní architektura

Secesní architektura je architektonický směr objevující se v 80. letech 19. století v Anglii. Secese zásadně ovlivnila ranou modernu, dílo Bauhausu (spolupráce umění a průmyslu) a připravil půdu pro funkcionalismus (užitkovost, prostornost). Od roku 1914 secesní architektura přestala vznikat a někteří architekti, např. v dekoraci střídmý Adolf Loos, přešli k moderní architektuře.

Cílem bylo vytvořit nový styl, který působil organicky a byl oproštěný od doby převládajícího historismu. V urbanismu přinesla secese podněty k zahradním městům. Těžiště architektury bylo ve výstavbě vil a kulturních budov.

Vedoucími centry byly: Skotsko, Belgie, Francie (Paříž a Nancy), Německo (Mnichov a Darmstadt), Rakousko (Vídeň), Itálie, Španělsko, New York, Rusko, Polsko, Nizozemsko, Skandinávie a Česko.

Prvky secese

• křivka, linie
• rostlinný ornament
• dekorativnost
• prostornost a zdánlivá beztížnost
• průhlednost
• výrazný skelet

Často staviteli secesních staveb nebyli architekti, ale původně malíři. Přesto se mnoho secesních staveb vyznačuje zcela novým pojetím zpracování prostoru. Stavitelé odmítali historické prvky a řídili se jedině zákony konstrukce s plným uplatněním nových technických stavebních prostředků jako železa, oceli, betonu a skla.

Významní představitelé

• Charles Rennie Mackintosh
• Charles Robert Ashbee
• Ernesto Basile
• Giuseppe Brega
• Alois Dryák
• August Endell
• Josef Fanta
• Antoni Gaudí
• Hector Guimard
• Paul Hankar
• Kamil Hilbert
• Victor Horta
• Dušan Jurkovič
• Jan Kotěra
• William Richard Lethaby
• Adolf Loos
• Lluis Domènech i Montaner
• Hermann Obrist
• Friedrich Ohmann
• Richard Riemerschmid
• Eliel Saarinen
• Fjodor Osipovič Šechtěl
• Henry van de Velde
• Otto Wagner

Významné stavby (řazeno chronologicky)

• 1893 Victor Horta: Brusel, dům ing. Tassela v Rue de Turin. Nejranější doklad secesní budovy. Dosti nenápadná fasáda dává jen málo tušit rozmařilé bohatství materiálu a výzdoby uvnitř. Převzal dynamické linie hnutí modern style. Hru linií a květinových ornamentů přenesl i na nosnou stavební konstrukci. Kámen nahradil železem.Hotel Solvay (1894), Maison du peuple (1897–1899)
• 1893 Paul Hankar: Brusel, Maison Hankar. Hankarův dům (dokončený ve stejném roce jako Hortův Hôtel Tassel) je jednou z prvních staveb ve stylu belgické secese.
• 1895 Henry van de Velde: Brusel, dům Bloemenwerf v Uccle. Umělcův dům. tzv. dynamická secese. Rohy a hrany přecházejí ve zvlněné linie.
• 1896 August Endell: Mnichov, průčelí fotoateliéru Elvira
• 1897–1898 Joseph Maria Olbrich: Vídeň, pavilon Secese
• Charles Rennie Mackintosh: Glasgow, Glasgow School of Art (Umělecká vysoká škola). Spojuje pevné stavební prvky s asymetrickým půdorysem a nárysem.
• 1889 Henry van de Velde: Berlín, Kadeřnictví Haby. Vyvolal hodně protestů, protože elektrické vedení bylo vidět a bylo dekorativním prvkem.
• 1899–1904 Hector Guimard: Paříž, vchody do metra. Z litiny zformované do tvarů rostlin. Organický jazyk maskuje účel.
• 1899 Louis Sullivan: Chicago, obchodní dům C. P. Scott
• 1901 Charles Rennie Mackintosh: Helensburg, Hill House. Obložení bíle natřeným dřevem v interiéru je typický znak Mackintonoshova díla.

• 1901 Richard Riemerschmid: Mnichov, Komorní divadlo
• 1901 Joseph Maria Olbrich: Darmstadt, Mathildenhöhe domy umělců
• 1902 Henry van de Velde: Hagen, muzeum Folkwang. V centrální hale stojí fontána s chlapci od Minnea. Rozmach linií vytváří prostorovou jednotu.
• 1904 Eliel Saarinen: Helsinky, nádraží
• 1904–1908 Giuseppe Brega: Pesaro, vila Ruggeri
• 1905–1906 Otto Wagner: Vídeň, Poštovní spořitelna
• 1905–1911 Josef Hoffmann: Brusel, palác Stocletových
• 1906 Henry van de Velde: Výmar, Škola uměleckých řemesel
• 1906 Otto Wagner: Vídeň, mramorový chrám ve Steinhofu
• 1907–1907 Joseph Maria Olbrich: Düsseldorf, obchodní dům Tietz
• 1907–1908 Richard Riemerschmid: Drážďany, zahradní město Hellerau. První a nejznámější zahradní město v Německu. Do 20. let bylo centrem hnutí za reformu života a poskytovalo podněty v oblasti gymnastiky a tance (Mary Wigmanová).
• 1907 Joseph Maria Olbrich: Darmstadt, Svatební věž
• 1909 Peter Behrens: Berlín, továrna AEG na turbíny
• 1909 Richard Riemerschmid: Drážďany, Hellerau

Významné secesní stavby v Česku

• Fantova budova Hlavního nádraží v Praze od Josefa Fanty (1901–1909)
• Obecní dům v Praze od Antonína Balšánka a Osvalda Polívky (1905–1911)
• Palác Koruna na Václavském náměstí v Praze (1912)
• Vila Primavesi od Franze von Krausse a Josefa Tölka v Olomouci (1905)
• Peterkův dům, Praha 1 (arch. Jan Kotěra)
• Bílkova vila v Praze-Hradčanech od Františka Bílka (1911)
• Dům spolku Hlahol od Josefa Fanty na Masarykově nábřeží v Praze (1903)
• Paláce Topič a Praha od Osvalda Polívky na Národní třídě v Praze
• hotel Evropa (Václavské nám. 25) v Praze (1903–1905)
• Peterkův dům od Jana Kotěry na Václavském náměstí (čp. 772 /12) v Praze
• Muzeum Východních Čech v Hradci Králové od Jana Kotěry (1909–1913)
• Hotel Central (Hybernská ul. 10, čp. 1001) v Praze podle plánů Friedricha Ohmanna, kolem roku 1900
• Národní dům v Prostějově od architekta Jana Kotěry (1905–1907)
• měšťanské domy stavitele Karla Bubly v Plzni – Dominikánská ul. 7 (čp. 283), domy v Hálkově ulici
• Divadlo od Antonína Balšánka v Pardubicích (Wikimedia Commons: Městské divadlo, nám. Republiky 50, Pardubice 2.JPG)
• starokatolický kostel povýšení sv. Kříže od Josefa Zascheho v Jablonci nad Nisou
• lázeňské domy od Dušana Jurkoviče a sanatorium Smetana od Emila Králíka v Luhačovicích
• Mohyla míru na Slavkovském bojišti (na návrší u obce Prace u Brna) podle návrhu Josefa Fanty (1912)
• secesní přístavba hotelu Grand (Benešova ul.) v Brně (kolem roku 1900)
• Hospůdka na Schůdkách v Kroměříži, Havlíčkova ul. (ukázka v Česku poměrně vzácné tzv. belgické secese, 1905)

Literatura

• Jak je poznáme? Umění secese (z německého originálu Wie erkenne ich? Die Kunst des Jugendstil), 2005, Knižní klub ISBN 978-80-242-1773-4

Související články

• Secese v Paříži

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu secesní architektura na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Architektonické směry
Starověk	Neolitická architektura • Architektura starověkého Egypta • Sumerská architektura • Antická architektura • Architektura starověkého Řecka • Architektura starověkého Říma • Raně křesťanská architektura • Byzantská architektura • Incká architektura
Středověk	Předrománská architektura • Islámská architektura • Románská architektura • Gotická architektura
Novověk	Renesanční architektura • Manýrismus • Barokní architektura • Georgiánská architektura • Rokoko • Empír • Klasicistní architektura
19. století	Architektura romantismu • Historismus (Novorománský • Novobyzantský • Novogotika • Novorenesance • Novobaroko • Neoklasicismus • Eklekticismus) • Monumentalismus • Purismus • Secesní architektura
20. století	Kubismus • Dekorativismus • Konstruktivismus • Funkcionalismus • Rurální funkcionalismus • Socialistický realismus • Neofunkcionalismus • Brutalismus • Moderní architektura • Mezinárodní styl • Postmoderní architektura • Minimalismus