Seliger

Možná hledáte: Josef Seliger.
Seliger
Nilovův klášter na ostrově Stolbnyj na jezeře Seliger
Nilovův klášter na ostrově Stolbnyj na jezeře Seliger
Poloha
SvětadílEvropa
StátRuskoRusko Rusko
OblastiNovgorodská, Tverská
RajónyDemjanský (N), Ostaškovský (T)
SídlaOstaškov
Map
Zeměpisné souřadnice57°11′20″ s. š., 33°5′ v. d.
Rozměry
Rozloha212 km²
Délka60 km
Šířka37 km
Povodí2275 km²
Max. hloubka5,8 m
Ostatní
Typledovcové jezero
Nadm. výška205 m n. m.
Přítok vodyČerjomucha, Soroča, Krapivenga, Momenga
Odtok vodySeližarovka
OstrovyChačin, Stolbnyj
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Seliger (rusky Селигер) je jezero na hranici Tverské a Novgorodské oblasti v Rusku. Nachází se na severozápadě Valdajské vysočiny. Jezero je ledovcového původu a velmi nepravidelného, členitého tvaru. Má rozlohu 212 km².[1] Je ze severu na jih 60 km dlouhé. Průměrně je hluboké 5,8 m, nejvíce 24 m[1]. Leží v nadmořské výšce 205 m.[1] Název jezera je pravděpodobně z finštiny.

Pobřeží

Jezero má lopatkovitý tvar. Skládá se z několika téměř izolovaných vodních ploch, zvaných pljosy (Ostaškovský, Nižněpožický, Sosnický, Seližarovský atd.), které jsou spojeny úzkými krátkými průtoky.

Ostrovy

Na jezeře se nachází přibližně 160 ostrovů.[1] Největší z nich je Chačin (32 km²), který takřka vyplňuje severní polovinu jezera; druhým největším je Gorodomlja (3,1 km²). Krom toho je v této oblasti velké množství poloostrovů.

Vodní režim

Do jezera ústí 110 přítoků, z nichž hlavní jsou Čerjomucha, Krapivenga, Soroča, Momenga. Odtéká z něj Seližarovka (přítok Volhy)

Klima

Klima v této oblasti je mírné a pevninské. Příjemně teplé dny s teplotami na 20 °C mohou přicházet od konce května do začátku září, naopak od prosince do konce února může teplota klesat pod –20 °C. Voda na jezeře zamrzá v listopadu až v prosinci a rozmrzá ve druhé polovině dubna až v květnu.

Fauna a flóra

Na jezeře je rozvinutý rybolov (síhové severní i malí, cejni, candáti, štiky). Do 1. poloviny 20. století byl rybolov „decentralizovaný“ a rybářství se věnoval kdekdo z Ostaškova a okolních vesnic. Jednalo se o tradiční povolání a ryby v těžších dobách zastaly funkci lokální měny.

Osídlení pobřeží

Na jižním břehu leží město Ostaškov, mezi menší obce a osady patří Žar, Svetlica, Pačkovo, Zalučje, Neprije. Oblast jezera je zónou masivního oddychu a turistiky. Na přelomu 40. a 50. let na ostrově Gorodomlja byla základna, laboratoře a vědecká pracoviště raketové techniky.

Odkazy

Reference

  1. a b c d Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-09-28]. Heslo ́СЕЛИГЕ́Р. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-05. (rusky) 

Literatura

Externí odkazy

Ruská jezera
Bajkal • Bílé jezero • Boloň • Bustach • Čany • Červené jezero • Čudsko-pskovské jezero • Čukčagirské jezero • Chanka • Chantajské jezero • Ilmeňské jezero • Imandra • Jänisjärvi • Jessej • Kaspické moře • Kereť • Keta • Kizi • Kovdozero • Kronocké jezero • Kubenské jezero • Kulundské jezero • Kungasalach • Labaz • Lača • Ladožské jezero • Lama • Lovozero • Manyč-Gudilo • Melkoje • Mogotojevo • Něrpičje (Kamčatka) • Něrpičje (Sacha) • Ňuk • Oněžské jezero • Orel • Pekulnějské jezero • Pjaozero • Pjasino • Pjuhjajarvi • Sjamozero • Sartlan • Segozero • Seliger • Střední Kujto • Tajmyrské jezero • Telecké jezero • Topozero • Ubinskoje • Udyl • Umbozero • Uvs núr • Vivi • Velké mořské jezero • Vodlozero • Vože • Vygozero
Poznámka: přírodní jezera v Rusku s plochou větší než 200 km² (bez ruských přehrad)
Autoritní data Editovat na Wikidatech