Seznam nejvyšších staveb v Česku

Tento seznam nejvyšších staveb v Česku obsahuje všechny typy staveb a řadí je dle jejich celkové výšky, tedy například včetně případných anténních konstrukcí. Již nestojící stavby jsou vyznačeny kurzívou.

Nejvyšší kancelářské a obytné budovy v ČR nejsou, pro svou nepodstatnou výšku (< 150 m), součástí tohoto soupisu; uvádí je Seznam nejvyšších budov v Česku.

Název Výška k vrcholu Výstavba Typ stavby Místo Poznámky
Vysílač Liblice B 355 m (2×)[1] 1975–1976 kotvený stožár Liblice dva kotvené stožáry pro středovlnné vysílání; v r. 2021 vysílání ČRo ukončeno, uvažováno o demolici; od října 2023 provoz dočasně obnoven pro jiného provozovatele
Vysílač Krašov 347,5 m 1979–1981 kotvený stožár část obce Krašov, Bezvěrov televizní vysílač, postaven po havárii původního vysílače Krašov (312,5 m)
Vysílač Kojál 339,5 m 1957–1958, 1984 rek. kotvený stožár vrch Kojál u Vyškova televizní vysílač, dvojče vysílače Krašov. Po výstavbě v roce 1959 měřil 322 m. Na vrcholu laminátová konstrukce cca 22 m vysoká.
Komín Elektrárny Prunéřov II 301 m[1] 1981 komín Prunéřov součást tepelné elektrárny
Komín Elektrárny Chvaletice 300 m[1] 1977 komín Chvaletice součást tepelné elektrárny Chvaletice postavené v roce 1978
Komín Elektrárny Tušimice II 300 m[1] 1974 komín Tušimice součást tepelné elektrárny, zbouraný metodou postupného rozebírání (květen 2012)[2]
Vysílač Blaw-Knox Liblice B[3] 280,4 m 1929–1931 kotvený stožár Liblice demolice 1972, krátce po druhé světové válce byl nejvyšší kotvenou stavbou světa
Komín Elektrárny Dětmarovice 274 m[1] 1975 komín Dětmarovice součást tepelné elektrárny
Komín Elektrárny Dětmarovice 273 m[1] 1975 komín Dětmarovice součást tepelné elektrárny
Komín Elektrárny Mělník III[4] 271 m[1] 1980 komín Horní Počaply součást tepelné elektrárny-bloku 500 MWe
Vysílač Topolná 270 m[1] (2×) 1951 kotvený stožár Topolná dva stožáry Topolná 1 a Topolná 2; demolice 28. 7. 2022
Atmosférická stanice Křešín[5] 254 m[1] 2012 kotvený stožár Křešín
komín Teplárny Trmice 225 m[1] 1971–1974, 1976 komín Trmice součást teplárny Trmice, vznikl jako současně se stavbou kotle K5 a protitlaké turbíny TG7
Vysílač Buková hora 225 m[1] 1967 vysílač (věž není veřejně přístupná) vrch Buková hora u města Verneřice původní vysílač na tomto místě, postavený v letech 1960–1962, měřil 181,5 m, byl v září 1966 odstřelen. Nový vysílač je údajně nejvyšší betonovou stavbou v Česku.
Komín Elektrárny Počerady[6] 224 m[1] 1974 komín Počerady součást tepelné elektrárny Seven Energy
Vysílač Žižkov 222 m[1] 1985–1992 vysílač s rozhlednou Praha Žižkov televizní vysílač, unikátní ocelobetonová konstrukce tvořená trojicí svislých tubusů
Komín Nové hutě 221 m[1] 1972 komín Ostrava součást hutních závodů dříve ArcelorMittal Ostrava, dnes Liberty Ostrava, vlastník TAMEH Czech, komín v provozu od 10.12.1972
RKS Litovel 220 m (3×) 1953 kotvený stožár Litovel Tři vysílací stožáry, odstřeleny 11. 9. 2000
komín Teplárny Brno, provoz Brno-sever 217,5 m[1] 1982 železobetonový komín Brno Maloměřice součást teplárny, horní část komína je postavena křivě
komín Teplárny Trmice 216 m[1] 1976 komín Trmice součást podniku ČEZ Teplárenská
Komín Elektrárny Vřesová 206 m[1] 1967 komín Vřesová součást podniku Sokolovská uhelná
Komín Elektrárny Počerady[6] 205 m[1] 1974 komín Počerady součást podniku Seven Energy
Komín Elektrárny Počerady[6] 203 m[1] 1974 komín Počerady
Komín Elektrárny Ledvice[7] 201 m[1] 1964 komín Ledvice
Komín Elektrárny Mělník II 201 m[1] 1971 komín Horní Počaply součást tepelné elektrárny-bloku 220 MWe, zbourán v roce 2015
Komín Spolana Neratovice[7] 201 m[1] 1973–1976 komín Neratovice teplárna podniku Spolana
Komín Škoda Auto 201 m[1] 1976 komín Mladá Boleslav komín v areálu Škoda Auto a.s. – sloužící potřebám elektrárny ŠkoEnergo
Komín Elektrárny Prunéřov I 200 m[1] 1967 komín Prunéřov součást tepelné elektrárny, 23. 6. 2023 10:56 odstřelen [8]
Komín Elektrárny Tušimice I[2] 196 m 1963–1964 komín Tušimice železobetonová konstrukce; odstřelen 26. 11. 2005
Vysílač Cukrák 196 m[1] 1960 vysílač vrch Kopanina u Prahy televizní vysílač; původně 189,7 m vysoký, zvýšen v roce 1974[9]
Vysílač Hošťálkovice 186 m[1] 1974–1979 vysílač Hošťálkovice televizní vysílač
Vysílač Krásné 182 m[1] 1960 kotvený stožár Krásné televizní vysílač
Komín Chemické závody a.s. Sokolov 182 m[1] komín Sokolov
Komín Teplárny Chomutov 181 m[1] komín Chomutov
Komín Elektrárny Komořany 180 m[1] 1963 komín Komořany u Mostu součást tepelné elektrárny United energy
komín Českolipská teplárenská 180 m komín Česká Lípa součást podniku MVV
VE Zlatá Olešnice III 180 m 2018 větrná elektrárna Zlatá Olešnice Vestas V110 (125+55 m)
VE Jindřichovice II 180 m[1] (7×) 2019 větrná elektrárna Jindřichovice Vestas V110 (125+55 m)[10]
Komín Spalovny Malešice 179 m[1] 1996 komín Praha Malešice součást spalovny odpadů ZEVO Malešice
Vysílač Kleť 176 m[1] 1977 kotvený stožár vrch Kleť televizní vysílač
VE Kocléřov (Vítězná u Dvora Králové) 175 m[1] 2014 větrná elektrárna Kocléřov Vestas V112 (119+56 m)
Stožár Dobrochov 171 m 1947 kotvený stožár Dobrochov demolice 1986
Komín Plzeňské teplárenské 171 m[1] 1975 komín Plzeň součást teplárny
Komín Teplárny Otrokovice 170 m[1] 1976 komín Otrokovice součást teplárny
Komín Termo Děčín 169 m[1] komín Děčín součást teplárny
VE Krásná u Aše 170 m (1×) 2009 větrná elektrárna Krásná Vestas V90 (125+45 m)
komín ArcelorMittal Ostrava 167 m[1] 1986 komín Kunčičky součást energetiky ArcelorMittal Ostrava, vlastník TAMEH Czech
Vysílač Javořice 167 m[1] 1989 kotvený stožár Javořice
komín Mondi Štětí 163 m[1] komín Štětí součást podniku na výrobu celulózy
komín Výtopny Vráto 162 m[1] 1989 komín České Budějovice
komín Synthos Kralupy 162 m[1] komín Kralupy nad Vltavou
Komín Pražské teplárenské[4] 162 m[1] 1961 komín Praha
komín Teplárny Jablonec nad Nisou 161 m[1] 1986 komín Jablonec nad Nisou Odstřelen dopoledne 25. 9. 2021
Komín Příbram 161 m[1] komín Příbram Kovohutě Příbram
komín Mondi Štětí 161 m[1] komín Štětí součást továrny na výrobu celulózy a papíru
komín DEZA 160 m[1] 1960 komín Valašské Meziříčí chemička DEZA
komín Synthos Kralupy 160 m[1] komín Kralupy nad Vltavou
VE Červený kopec 156 m[1] 2012 větrná elektrárna Rejchartice Siemens SWT-2.3-101
komín Mondi Štětí 155 m[1] komín Štětí součást továrny na výrobu celulózy a papíru
chladicí věže Jaderné elektrárny Temelín 155 m[1] (4×) 1986–1991 chladicí věže Temelín původně plánováno 8 věží, ale kvůli snížení počtu reaktorů ze 4 na dva postaveny věže 4
VE Hať II 155 m[1] 2018 větrná elektrárna Hať Vestas V110
komín Teplárny Třeboradice 153 m[1] komín Praha
RKS Dobrochov 152 m[1] 1987 příhradový stožár Dobrochov
komín Teplárny Přívoz 152 m[1] 90. léta komín Ostrava součást podniku Veolia Energie ČR
Komín v areálu Unipetrol 151 m[1] komín Litvínov
Komín Elektrárny Mělník[11] 151 m[1] komín Horní Počaply
Komín Biocel Paskov 151 m[1] komín Paskov součást továrny na výroby celulózy
komín Tatry Kopřivnice 150 m 1969–1971 komín Kopřivnice Stavba byla zahájena 4. 11. 1969, dokončena 8. 11. 1971. Vlastník KOMTERM Morava, s.r.o.
Vysílač Praděd 150 m 1980 televizní vysílač s rozhlednou Praděd do roku 1993 výška 162 m; vrchol vysílače je nejvyšším pevným (byť umělým) bodem Česka, s nadmořskou výškou mezi 1637 a 1638 metry leží výše než vrchol Sněžky. 
RKS Mělník - Chloumek 150 m[1] 1983 vysílač Mělník
RKS Poděbrady 150 m (2×)[1] 1922 stožáry Poděbrady Areál vysílače (budova vysílače, vstupní brána a oba stožáry) od roku 2004 chráněn jako kulturní památka
Vysílač Liblice A 150 m 1931 vysílač Liblice Dva stožáry, odstřeleny 11. 8. 2004
komín Přívoz 150 m[1] komín Přívoz
komín Čelechovice 150 m[1] komín Čelechovice součást bývalého cukrovaru
komín cementárny Hranice 150 m[1] komín Hranice součást cementárny Hranice
komín Neratovice 150 m[1] komín Neratovice
komín Teplárny Michle 150 m[1] komín Praha, Michle
komín Dolní Jiřetín 150 m[1] komín Dolní Jiřetín ve výstavbě
Komín Teplárny Příbram 150 m[1] komín Příbram
Komín elektrárny Kladno – Dubská 150 m[1] 2000 komín Kladno součást Elektrárny Kladno, majitel dříve Alpiq Generation (CZ), dnes Seven energy
VE Jindřichovice 150 m (4×)[1] 2010 větrná elektrárna Jindřichovice Enercon E82 (108+42 m)
VE Dětřichov 150 m[1] 2014 větrná elektrárna Dětřichov Vestas V90 (105+45 m)
VE Oldřišov 150 m[1] 2014 větrná elektrárna Oldřišov Vestas V90 (105+45 m)
VE Zlatá Olešnice I 150 m[1] 2014 větrná elektrárna Zlatá Olešnice Vestas V112 (94+56 m)
VE Kopřivná 150 m (2×)[1] 2013 větrná elektrárna Kopřivná Enercon E82 (108+42 m)
VE Krásná u Aše 150 m (4×)[1] 2013 větrná elektrárna Krásná Vestas V90
VE Horní Paseky 150 m (5×)[1] 2012 větrná elektrárna Horní Paseky Vestas V90
VE Horní Částkov 150 m (4×)[1] 2009 větrná elektrárna Horní Částkov Vestas V90
VE Horní Řasnice 150 m[1] 2012 větrná elektrárna Horní Řasnice Vestas V100
VE Kámen 150 m[1] 2008 větrná elektrárna Kámen Vestas V90
VE Bantice 150 m[1] 2008 větrná elektrárna Bantice Vestas V90
VE Tulešice 150 m[1] 2009 větrná elektrárna Tulešice Vestas V90
VE Rozstání 150 m[1] 2011 větrná elektrárna Rozstání Vestas V100
VE Drahany 150 m[1] 2006 větrná elektrárna Drahany Vestas V90
VE Horní Loděnice Lipina 150 m (9×)[1] 2009 větrná elektrárna Horní Loděnice Vestas V90
VE Lipná 150 m[1] 2008 větrná elektrárna Lipná Vestas V90
VE Hať 150 m[1] (2×) 2018 větrná elektrárna Melč Vestas V110
VE Hať 150 m[1] 2012 větrná elektrárna Hať Vestas V100
Blok elektrárny Ledvice 147,3 m[12] 2009 budova Elektrárna Ledvice Nejvyšší (průmyslová) budova v ČR

Galerie

Reference

ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu, jsou použity prosté internetové adresy, u nichž může hrozit znefunkčnění odkazu. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx by bz ca cb cc cd ce cf cg ch ENR 5.4 Letecké překážky traťové [online]. Řízení letového provozu České republiky, 2022-10-06 [cit. 2022-10-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b DOKOUŘENO! Odstřel dosud nejvyššího železobetonového komínu v ČR | Tiskové zprávy. www.cez.cz [online]. Skupina ČEZ [cit. 2019-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-14. 
  3. ↑ Prostor – architektura, interiér, design. www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-10-04. 
  4. ↑ a b www.montair.cz [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ Jediný atmosférický stožár v Česku bude v Křešíně. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Archivovaná kopie. www.env.cz [online]. [cit. 2007-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. 
  7. ↑ a b Archivovaná kopie. www.bohex.cz [online]. [cit. 2007-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28. 
  8. ↑ ŠEBESTOVÁ, Miroslava. VIDEO: Odstřelili dvě stě metrů vysoký prunéřovský komín. Podívejte se, jak padl. Chomutovský deník. 2023-06-23. Dostupné online [cit. 2023-11-19]. 
  9. ↑ ROŽÁNEK, Filip. Televizní vysílač Cukrák slaví 60 let provozu. Lupa.cz [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ VP JINDŘICHOVICE II – WINDENERGIE [online]. [cit. 2022-10-23]. Dostupné online. 
  11. ↑ Archivovaná kopie. www.mrakodrapy.xf.cz [online]. [cit. 2007-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-02-12. 
  12. ↑ Mrakodrapy České republiky. mrakodrapy.unas.cz [online]. [cit. 2018-08-08]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Diagram nejvyšších staveb Česka včetně grafického zpracování na Skyscraperpage.com
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.