Skriptorium

Středověký písař ve skriptoriu, 14. století, Lille
Burgundská písařská dílna z let 1478-1480

Skriptorium je latinský termín, označuje středověkou písařskou dílnu, zprvu klášterní, kde písaři systematicky a kontinuálně opisovali a iluminovali knihy. Vlastní dvorské skriptorium měl už císař Karel Veliký kolem roku 800. Od přelomu 14. s 15. století existovala také ve velkoměstech světská skriptoria.

Historie

Autoportrét iluminátora Rufilla, Bodmerův kodex, 13. století

Od starověku až do 6. století se uchovávala většina rukopisů v podobě svitků. Dvoj- až čtyřlisty se pak dávaly svázat. První klášter se skriptoriem v Evropě založil učenec a senátor Cassiodorus v jižní Itálii a nazval jej Vivarium.

Další středověké rukopisy, psané nebo také iluminované od 7. do konce 14. století vznikaly v klášterních skriptoriích. Tradici zavedl řád benediktinů, po nich následovali zejména cisterciáci a kartuziáni. Skriptorium bylo součástí budov kláštera, většinou umístěno v knihovně a společně s archivem, vždy v klauzuře. Umístění a dispozice benediktinského skriptoria z 10.-12. století je známa z dochovaného půdorysného plánu kláštera Sankt Gallen.

V dílnách se pracovníci dělili podle činnosti: opisovači, iluminátoři, knihvazači. Zhotovování knih bylo náročné na čas, vzdělání a dovednosti písaře, také opatřování předloh pro opis bylo náročně a nákladné. Často tedy místo knih cestovali mezi kláštery profesionální písaři a iluminátoři.

Od přelomu 14. a 15. století se profesionální práce písařů a iluminátorů začala přesunovat do měst. Umělecky zdobeny byly i světské knihy jako je Codex Manesse nebo rytířské romány. Další skriptoria vznikala při biskupských a arcibiskupských kapitulách. V 15. století začaly převládat městské písařské a iluminátorské dílny, iluminátoři se sdružovali v malířském cechu. Během 2. poloviny 15. století se začal šířit knihtisk. Tištěné knihy, do roku 1500 zvané prvotisky či inkunábule, dlouho nedosahovaly výtvarné kvality iluminovaných rukopisů. V 16.až 17. století trvala paralelní produkce rukopisných i tištěných knih.

Česká skriptoria

Výzkum

Výzkumem skriptorií a určováním původu rukopisů se zabývá paleografie, která zkoumá také psací látky, a kodikologie. Výzkum iluminací podnikají historikové umění.

Odkazy

Reference

  1. Plocek, Václav: Svatojiřské skriptorium. In: Documenta Pragensia, sv. 10/1, 1990, s. 23-29.
  2. Flodr, Miroslav: Skriptorium olomoucké: k počátkům písařské tvorby v českých zemích. Praha-Brno 1960

Literatura

  • Alexander, J. J. G. Mediaeval Illuminators and Their Methods of Work. New Haven: Yale University Press, 1992.
  • Nees, Lawrence: Early Medieval Art. Oxford: Oxford U Press, 2002.
  • Siegfried Both: Die Schreibstube im Kloster des Mittelalters. Michael Imhof : Petersberg 2007, ISBN 978-3-86568-216-1.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph125605
  • TDKIV: 000002083
  • BNF: cb11960510s (data)
  • GND: 4131378-1
  • LCCN: sh85118975
  • NLI: 987007563090705171