Skytské umění

Skytské umění bylo umění vytvářené Skyty, zaniklým starověkým kočovným kmenem obývajícím Skýtii. Jednalo se především o dekorativní předměty, jako jsou šperky. Jejich produkty byly vyráběny od 7. do 3. století před naším letopočtem, tj. až do jejich vyhnání Sarmaty.

Všechny kusy skytského umění, ale zejména zlaté šperky, jsou vysoce vážené muzei. Mnoho z nejvzácnějších artefaktů bylo umístěno v muzeu Ermitáž v Petrohradu.

Historie

V rané fázi skytského umění byly vytvářeny pracně modelované zvířecí postavy, zobrazované samostatně, či v boji. Později, když přišli do styku s Řeky na západě svého teritoria, začalo se umění obou národů ovlivňovat. Navíc se země propojily i obchodně: mnoho kusů šperků a dekorací bylo vyrobeno v Řecku a do Skýtie prodáno.^[2]

Přestože zlatnictví bylo důležitou oblastí výroby ve starověkém Řecku, zachovalo se odtamtud velmi málo kusů. Díky faktu, že vyváželi zboží ke Skytům, mohly být použity i nálezy ze zdejších pohřebišť. Ty nyní představují nejvíce kusů od řeckého umění, které máme k dispozici.

Archeologie

Většina kusů byla nalezena v mohylách (kurhanech) nad hroby. První umělecká díla byla přivezena do Ruska v počátcích 18. století Petru I. Velikému, tehdejšímu ruskému carovi. Tyto kusy utvořily základ sbírky petrohradské Ermitáže. Carevna Kateřina II. Veliká jimi byla natolik okouzlena, že nařídila systematické studium těchto děl.

Významnou osobností v oblasti archeologie je Nikolaj Veselovský (1848–1918). Ten ve své době vedl nejdůležitější vykopávky v mohylách. Našel nejvýznamnější nálezy, mezi které patří i zlatý hřeben (obrázek v úvodu článku).^[1]

Používané materiály

Skytové pracovali s rozličnými materiály – od kostí, dřeva a kůže přes bronz a stříbro až po zlato a elektrum. Používali i vlněnou plst, a to na zdobené oblečení, stany a postroje na koně.

Muzea

Nálezy z nejdůležitějších pohřebišť zůstávají ve státu, kde byly nalezeny. Západoevropská a americká muzea mají tedy relativně malé sbírky, výjimkami jsou mezinárodní výstavy. Nejlepší sbírku umění má muzeum Ermitáž. Významnou kolekci mají také další města, jako třeba Budapešť, maďarský Miskolc, Kyjev (Archeologický ústav v Kyjevě), či Kábul (Národní muzeum Afghánistánu).

Galerie

Pravděpodobně zlatý náhrdelník, nalezen na stejném místě jako zlatý hřeben, druhá polovina 4. století př. n. l.
Zlatá koruna, nalezena v Tillā tapa v severní části Afghánistánu
Poklad Kul-Oba, Krym, 350–400 před naším letopočtem^[3]
Kůň napadený vlkem, 4. století př. n. l.
Vliv skytského umění: Spona ve tvaru ležícího jelena, 400 našeho letopočtu, severovýchodní Evropa (dole). Pro porovnání skytská spona ve tvaru běžícího jelena, 400–500 př. n. l., západní Asie
Koberec Pazyryk, nejstarší dochovaný vlněný orientální koberec

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Boardman, 131-133
↑ Jacobson, s. 4–10.
↑ Loehr, Max, "The Stag Image in Scythia and the Far East", Archives of the Chinese Art Society of America, Vol. 9, (1955), s. 63-76, JSTOR

Boardman, John ed., The Oxford History of Classical Art, 1993, OUP, ISBN 0198143869
Bunker, Emma C. Nomadic art of the eastern Eurasian steppes: the Eugene V. Thaw and other New York collections (fully available online)]. New York: The Metropolitan Museum of Art, 2002. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Jacobson, Esther, The Art of the Scythians, 1995, BRILL, ISBN 9004098569, google books
Piotrovsky, Boris, et al. "Excavations and Discoveries in Scythian Lands", in From the Lands of the Scythians: Ancient Treasures from the Museums of the U.S.S.R., 3000 B.C.–100 B.C. The Metropolitan Museum of Art Bulletin, v. 32, no. 5 (1974), available online as a series of PDFs (bottom of the page).

Literatura

Borovka G. Scythian Art Paragon New York 1967
Charrière G. Scythian Art: Crafts of the Early Eurasian Nomads Alpine Fine Arts Collections Ltd, New York 1979.
Reeder E. D. (ed.) Scythian Gold: Treasures from Ancient Ukraine Abrams Inc, New York 1999
Piotrovsky, B., L. Galanina, and N. Grach Scythian Art Phaidon, Oxford, and Aurora, Leningrad 1987
Rice, T. T. The Scythians Frederick A. Praeger, Inc. New York 1957
Rolle R. Die Welt der Skythen Bucher, Luzern und Frankfurt, 1980
Sher, Yakov A.; "On the Sources of the Scythic Animal Style", Arctic Anthropology, Vol. 25, No. 2 (1988), s. 47–60, University of Wisconsin Press, JSTOR
Stoddert, K. (ed.) From the Lands of the Scythians The Metropolitan Museum of Art, New York 1985
Williams, Dyfri; Ogden, Jack, Greek gold: jewellery of the classical world, Metropolitan Museum of Art/British Museum, 1994, ISBN 0714122025 (many pieces from Scythian tombs)