Sluňáky

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Sluňáky
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Přírodní památka Sluňáky
Přírodní památka Sluňáky
Základní informace
Vyhlášení24. srpna 1966
VyhlásilOkresní národní výbor Chomutov
Nadm. výška348–370 m n. m.
Rozloha3,76 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresChomutov
UmístěníRokle
Souřadnice50°21′3,6″ s. š., 13°18′16,92″ v. d.
Sluňáky
Sluňáky
Další informace
Kód399
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
  • zobrazit
  • diskuse
Přírodní památky v Česku

Sluňáky jsou přírodní památka na jihovýchodním okraji vesnice Rokle v okrese Chomutov. Důvodem jejího vyhlášení je ochrana křemencových balvanů – sluňáků – s typickým zvětralým povrchem.

Historie

Křemencové balvany se v minulosti vyskytovaly v širším okolí Rokle a používaly se k výrobě dinasu – žáruvzdorného materiálu používaného při stavbě vysokých pecí.[3] Dochované balvany patří k posledním místům jejich výskytu v Česku. Chráněné území bylo poprvé vyhlášeno okresním národním výborem v Chomutově dne 24. srpna 1966 jako chráněný přírodní výtvor. Podruhé je ve stejné kategorii vyhlásil chomutovský okresní národní výbor 27. dubna 1990. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 399.[4]

Předmět ochrany

Důvodem ochrany jsou křemencové balvany s typickým zvětralým povrchem – jeden z posledních výskytů křemenců roztroušených volně na povrchu a mělce pod povrchem.[4] Balvany jsou pozůstatkem původně souvislé vrstvy třetihorních křemenných pískovců mocné 0,5–2,5 metru, která na počátku paleogénu vznikla v mělkých sníženinách mírně zvlněného reliéfu.[5] Během pozdější fáze paleogénu byly tyto pískovce zpevněny křemitými roztoky,[5] které vzlínaly z podložních hornin a na povrchu se vysrážely.[6] Podle některých hypotéz je možné, že křemencová vrstva vznikla již ve druhohorách.[3][6] Spojitost výskytu křemenců a blízkých ložisek kaolinu je dávána do souvislosti s výskytem kyselého, sezóně vlhkého a teplého subtropického podnebí.[5] Do stávající polohy se balvany dostaly rozvlečením působením krátkého soliflukčního proudu.[3]

Přírodní poměry

Lokalita se nachází v severovýchodní části Doupovských hor poblíž jejich hranice s Mosteckou pánví.[7] Její geologické podloží tvoří ruly oherského krystalinika,[6] které jsou v širším okolí překryté třetihorními vulkanoklastiky bazaltových hornin. Z geomorfologického hlediska Sluňáky leží v okrsku Rohozecká vrchovina charakteristického krajinnou mozaikou strukturních hřbetů, malých tabulových vrchů, vulkanických kup a kuželů.[8]

Území odvodňuje Úhošťanský potok.[7] V rámci Quittovy klasifikace podnebí Sluňáky leží v mírně teplé oblasti MT11,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 17–18 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–650 milimetrů.[9] Půdní pokryv tvoří regozemě.[7] Zvířena ani květena na lokalitě není významná a nebyla blíže zkoumána.[3]

Přístup

Lokalita se nachází přímo na okraji vesnice. Podél západní hranice chráněného území vede silnice II/224, po které je značená cyklotrasa č. 6 z Kadaně do Žatce.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  3. ↑ a b c d Chráněná území ČR. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Sluňáky, s. 100. 
  4. ↑ a b c PP Sluňáky [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-04-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Doupovské hory. Příprava vydání Jan Matějů, Petr Hradecký, Vladimír Melichar. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba ve spolupráci s Muzeem Karlovy Vary, 2016. 548 s. ISBN 978-80-7075-909-7, ISBN 978-80-87458-11-2. S. 21. 
  6. ↑ a b c HRADECKÝ, Petr. Sluňáky u Rokle [online]. Česká geologická služba, 1994-11-07, rev. 2009-09-15 [cit. 2019-04-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIB-4 Doupovské hory, s. 124. 
  9. ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  10. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-04-27]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Chráněná území v okrese Chomutov
Přírodní parky
Národní přírodní rezervace
Národní přírodní památky
Ciboušov • Doupňák • Rašovické skály
Přírodní rezervace
Přírodní památky
Bezručovo údolí • Černovice • Červený Hrádek • Hovězí skály • Drmaly • Hradiště u Černovic • Kokrháč • Krásná Lípa • Lokalita břízy ojcovské u Volyně • Louka vstavačů u Černýše • Mědník • Mravenčák • Na loučkách II • Najštejnské bučiny • Pastviště u Okounova • Podmilesy • Sfingy • Slanisko u Škrle • Sluňáky • Střezovská rokle • Svatý kopeček u Kadaně • Údlické doubí • Vápenka v Háji u Loučné pod Klínovcem • Vinařský rybník • Želinský meandr