Sociální média

Sociální média jsou nástroje, které umožňují lidem tvořit, sdílet a vyměňovat mezi sebou informace a multimediální obsah v rámci virtuální komunity nebo sítě. Spadají do podmnožiny médií, které považujeme za formu sdělovacích prostředků. Jedná se o vysoce interaktivní platformy, které za pomocí mobilních a webových zařízení poskytují efektivní způsob tvorby vlastního obsahu. Těmito možnostmi sociální média zásadně změnila způsob, jak mezi sebou organizace, komunity, podniky i jednotliví uživatelé komunikují.

Patrně nejrozšířenějším typem sociálních médií jsou platformy (Facebook, Instagram, Twitter a další).

Sociální média = platformy tj. Facebook, Instagram, Twitter a další.

Sociální sítě = okruhy uživatelů na sociálních mediích (např. okruh mých přátel na Facebooku, skupiny, fóra atd.).

Charakteristika

Od tradičních médií se sociální média odlišují v mnoha ohledech. Zásadním rozdílem je, že tradiční médium představuje jediný zdroj informace, kdežto na sociálním médiu informace z mnoha zdrojů proudí k mnoha uživatelům. Velkým rozdílem je také možnost okamžité reakce, editace, komentáře či jiného zásahu do obsahu.[1]

Sociální média se stávají nedílnou součástí online života, jelikož jejich prvky jsou stále častěji zakomponovány do tradičních webů (např. sekce pro komentáře, tlačítka pro sdílení). Po obchodní stránce jsou sociální média využívána k propagaci produktů, zviditelnění značky, navázání bližšího kontaktu se zákazníkem či rozjetí nového businessu.[2]

Sociální média se v čase vyvíjejí a vzdalují svým kořenům. Sociální média, která vyrostla na tom a jenom díky tomu, že uživatelům ukazovala vše, co si uživatelé objednali, se postupem času mění na stroj snažící se jen co nejvíce připoutat diváka s cílem ukázat mu co nejvíce inzerce.[3]

Sociální média mají i desítky negativních vlivů.[4]

Vlastnosti

  • Aktuálnost: Sociální média se snaží o udržení co největší aktuálnosti. Toho dosahují například skrze RSS feed, či skrze různé notifikace, které upozorňují uživatele na nový obsah.
  • Editace: Editace zaručuje proměnlivost obsahu. To zabraňuje jeho zastarání a vytváří dynamické prostředí pro spolupráci. Tato vlastnost je nejvíce patrná například na samotné Wikipedii.
  • Validace: Sociální média umožňují uživatelům hodnotit zveřejněný obsah. Ten pak získává určitou reputaci a má vypovídací hodnotu pro svého potenciálního konzumenta ještě před samotným prohlédnutím. Na tomto principu pracuje např. server Digg.com. Ten se specializuje na třídění obsahu a poté pro své návštěvníky vybírá ty nejzajímavější články právě publikované na internetu.[5]
  • Sdílení: Vzájemná propojenost je základní schopností internetu. I obsah sociálních médií je tedy možno sdílet mezi jejich uživateli, ale i napříč jednotlivými platformami a službami.

Použití organizacemi

Vymáhání práva a vyšetřování

Sociální média se hojně využívají při vyšetřování občanskoprávních a trestněprávních sporů.[6] Pomáhají také při hledání pohřešovaných osob.[7] Policejní útvary často využívají oficiální účty na sociálních sítích ke komunikaci s veřejností, propagaci policejních aktivit a zlepšování image orgánů činných v trestním řízení;[8] a naopak, na sociálních sítích jsou někdy zveřejňována videa dokumentující brutalitu policie ze strany občanů a další nezpůsoby.[9]

Marketing v sociálních médiích

Sociální média lze využít i pro přímou reklamu. Například umístěním reklamy do zpravodajského kanálu na Facebooku lze zviditelnit značku velkému počtu lidí. Jedním z typů marketingu na sociálních sítích je také videomarketing. Spodle nedávné studie společnosti Nielsen více než polovina lidí ve věku 18 až 49 let buď sleduje televizi jen málo, nebo vůbec[10] stejný výzkum ukazuje, že YouTube využívá týdně v průměru více uživatelů ve věku 18 až 49 let než všechny kabelové televize dohromady. Platformy sociálních médií také umožňují zacílení reklamy na konkrétní publikum.

Politika

Sociální média mají široké uplatnění v politických procesech a aktivitách.[11] Úloha sociálních médií v demokratizaci účasti na mediálním dění, jejíž zastánci hlásají začátek nové éry participativní demokracie, v níž mohou všichni uživatelé sdílet zprávy a komentáře, se může míjet s ideálem, vzhledem k tomu, že mnozí často sledují podobně smýšlející lidi, jak poznamenávají Philip Pond a Geoff Lewis.

Odkazy

Reference

  1. BOUDA, Tomáš. Sociální média [online]. 6. 8. 2009 [cit. 2015-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  2. DEFINITION social media [online]. Dostupné online. 
  3. DOČEKAL, Daniel. Mark Zuckerberg zničil Instagram. Ano, i tak se to dá říci. Lupa.cz [online]. 5. 4. 2016 10:04 [cit. 20.4.2016]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  4. https://techxplore.com/news/2021-10-dark-side-social-media-networks.html - The dark side of social media networks
  5. DIGG What we do [online]. Dostupné online. 
  6. Social Media Investigation for Law Enforcement. books.google.com [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. 
  7. Handbook of Missing Persons. link.springer.com [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. 
  8. Police Departments’ Use of Facebook. www.researchgate.net [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. 
  9. Social Media, Politics and the State: Protests, Revolutions, Riots, Crime and Policing in the Age of Facebook, Twitter and YouTube. books.google.com [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. 
  10. The Beginner's Guide to Video Marketing and How it Can Strengthen Your Marketing Strategies. yugomedia.co [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. 
  11. Social Media and Politics. www.researchgate.net [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph634112
  • TDKIV: 000015958
  • BNF: cb16629517q (data)
  • GND: 4639271-3
  • LCCN: sh2006007023
  • LNB: 000147313
  • NLI: 987007535008605171