Společnost Maxe Plancka
| Společnost Maxe Plancka | |
|---|---|
 | |
| Vznik | 26. února 1948 |
| Právní forma | zapsaný spolek |
| Sídlo | Mnichov, Německo |
| Souřadnice | 48°8′28,16″ s. š., 11°34′55,48″ v. d. |
| Členové | 1 383 (2022) |
| Lídr | Patrick Cramer (od 2023) |
| Správní rada | Adolf Butenandt, Otto Hahn a Hans F. Zacher |
| Tržby | 2,6 mld. € (2021) 2,5 mld. € (2020) |
| Aktiva | 3,6 mld. € (2021) 3,4 mld. € (2019) |
| Počet zaměstnanců | 23 963 (2019) a 23 950 (2021) |
| Ocenění | Cena kněžny asturské za mezinárodní spolupráci (2013) |
| Oficiální web | www |
| LEI | 894500C5L6W4ADC12P82 |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Společnost Maxe Plancka pro rozvoj vědy (německy Max-Planck-Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften; zkráceně MPG) je formálně nezávislá, nevládní a nezisková asociace německých výzkumných ústavů. Společnost byla založena v roce 1911 jako Společnost císaře Viléma (Kaiser-Wilhelm-Gesselschaft).[1] Po druhé světové válce byla obnovena a v roce 1948 přejmenována na Společnost Maxe Plancka na počest svého bývalého prezidenta, nositele Nobelovy ceny za fyziku Maxe Plancka.[2]
Pod MPG spadá 86 ústavů a výzkumných zařízení (k 1. lednu 2021); pět ústavů a jedno výzkumné pracoviště se nachází v zahraníčí.[3]
Společnost Maxe Plancka podporuje základní výzkum v přírodních, společenských, humanitních vědách a umění, ve třech sekcích:
- Biologicko-medicinská sekce
- Chemicko-fyzikální a technická sekce
- Sekce společenských a humanitních věd
Vedle ústavů provozuje MPG badatelské skupiny (MPFG) a Mezinárodní výzkumné školy (IMPRS) pro doktorské studenty v úzké spolupráci s řadou univerzit, včetně zahraničních.
Společnost má právní formu spolku a je financována z prostředků spolkové vlády, jednotlivých zemských vlád a ze sponzorských darů. Rozpočet na rok 2018 činil něco přes 1,8 miliardy EUR. Zaměstnává 23 767 osob, z toho přes 800 stipendistů a téměř 2000 hostujících vědců a vědkyň. 54,6% vědeckých pracovníků nejsou občané Spolkové republiky, stejně jako 33% všech zaměstnanců.[3]
Společnost Maxe Plancka se těší značné vědecké autoritě. S celkovým počtem 37 nobelistů jde o jednu z největších a nejprestižnějších vědeckých institucí na světě.[4]
V žebříčku Times Litterary Supplement 2006 byla MPG na prvním místě mezi neuniverzitními vědeckými zařízeními na světě a na třetím místě (za AT&T a Argonne National Laboratory) ve výzkumu technologií. V žebříčku Nature se v roce 2018 MPG umístila mezi největšími přispěvateli do 82 předních časopisů ve všech vědeckých disciplínách. V indexu se MPG umístila třetí, po Čínské akademii věd a Harvardově univerzitě.[5]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Max-Planck-Gesellschaft na německé Wikipedii.
- ↑ Chronik der Kaiser-Wilhelm-Gesellschaft. www.mpg.de [online]. [cit. 2022-09-21]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Chronik der Max-Planck-Gesellschaft. www.mpg.de [online]. [cit. 2022-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-26. (německy)
- ↑ a b Zahlen & Fakten. www.mpg.de [online]. [cit. 2022-09-21]. Dostupné online. (německy)
- ↑ VĚDAVÝZKUM.CZ. Věda s budoucností: Rozhovor se členy Max Planck Sustainability Network. vedavyzkum.cz [online]. [cit. 2022-09-21]. Dostupné online.
- ↑ The top 10 global institutions for 2018. Nature. 2019-06-19. Dostupné online [cit. 2022-09-21]. DOI 10.1038/d41586-019-01922-z. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Společnost Maxe Plancka na Wikimedia Commons - Stránky MPG, anglicky
- [1] Čísla a fakta]
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
