Sputnik 3
| Sputnik 3 | |
|---|---|
 | |
| COSPAR | 1958-004B (δ2) |
| Katalogové číslo | 8 |
| Start | 15. května 1958, 07:00:35 UTC |
| Kosmodrom | Bajkonur |
| Nosná raketa | R-7 |
| Typ oběžné dráhy | nízká oběžná dráha Země |
| Stav objektu | zanikl v atmosféře |
| Zánik | Zánik |
| Zánik | 3. dubna 1960 |
| Provozovatel | OKB-1 (SSSR) |
| Výrobce | OKB-1 (SSSR) |
| Druh | vědecká družice |
| Program | Program Sputnik |
| Hmotnost | 1327 kg |
| Délka | 3,57 m |
| Parametry dráhy | |
| Apoapsida | 11 864 km |
| Periapsida | 217 km |
| Sklon dráhy | 65,18° |
| Doba oběhu | 105,9 min |
| Excentricita dráhy | 0,110 932 |
| Velká poloosa dráhy | 7 418,7 km |
| Teleskop | |
| Průměr | 1,73 m |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sputnik 3 (rusky Спутник-3) byla sovětská výzkumná družice Země, vypuštěná na oběžnou dráhu 15. května 1958[1] z kosmodromu Bajkonur pomocí modifikované rakety R-7/SS-6. Jednalo se o druhý pokus o vypuštění. První, který se uskutečnil 27. dubna 1958, totiž skončil explozí rakety.
Počáteční parametry orbitální dráhy: výška 214×1860 km, sklon 65,18°, doba oběhu 105,90 min.
Popis družice
Družice měla kónický tvar o délce 3,57 m a průměru základny 1,73 m. Její hmotnost byla 1 327 kg. Napájení bylo zajišťováno pomocí slunečních článků rozmístěných na různých místech pláště družice. Přístrojové vybavení obsahovalo celkem 12 přístrojů a experimentů, ty měřily:
- tlak a složení vysokých vrstev atmosféry
- koncentraci kladně nabitých částic
- intenzitu korpuskulárního záření Slunce
- charakter a variace kosmického záření
- elektrostatický náboj a elektrické pole v okolí Země
- intenzitu magnetického pole Země
- dopady mikrometeoritů
- teploty uvnitř a na povrchu družice
Družice detekovala vnější radiační pole Země, ovšem rozložení záření Van Allenových radiačních pásů se nepodařilo změřit, protože selhal magnetofon pro záznam dat. Aktivace jednotlivých přístrojů, vysílání dat a vnitřní činnosti družice byly řízeny pomocí elektronického sekvenčního automatu na bázi polovodičů.
Družice sloužila až do 6. dubna 1960, kdy došlo v důsledku pozvolného snižování dráhy k jejímu zániku v horních vrstvách zemské atmosféry. Na oběžné dráze vydržela 692 dní.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Vědecké družice, s. 143.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sputnik 3 na Wikimedia Commons - (česky) Sputnik 3 na SPACE 40
| Program Sputnik | ||
|---|---|---|
| Oficiálně pojmenováni Sputnik |  | |
| Převážně na západě pojmenováni jako Sputnik, jinak s jinými ruskými názvy | Sputnik 4 • Sputnik 5 • Sputnik 6 • Sputnik 7 • Sputnik 8 • Sputnik 9 • Sputnik 10 • Sputnik 11 • Sputnik 12 • Sputnik 13 • Sputnik 14 • Sputnik 15 • Sputnik 16 • Sputnik 17 • Sputnik 18 • Sputnik 19 • Sputnik 20 • Sputnik 21 • Sputnik 22 • Sputnik 23 • Sputnik 24 • Sputnik 25 | |
| Sondy pojmenované po družicích Sputnik | Sputnik 40 • Sputnik 41 | |
Portály: Kosmonautika
