Stod

Stod
Řeka Radbuza a kostel ve městě Stod
Řeka Radbuza a kostel ve městě Stod
Znak města StodVlajka města Stod
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecStod
Obec s rozšířenou působnostíStod
(správní obvod)
OkresPlzeň-jih
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°38′21″ s. š., 13°9′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 610 (2023)[1]
Rozloha20,04 km²[2]
Nadmořská výška337 m n. m.
PSČ333 01
Počet domů821 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa městského úřadunám. ČSA 294
333 01 Stod
[email protected]
StarostaBc. Jiří Vlk
Oficiální web: www.mestostod.cz
Stod
Stod
Další údaje
Kód obce558389
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stod (německy Staab) je město v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Stojí v údolí řeky Radbuzy dvacet kilometrů jihozápadně od Plzně. Součástí Stodu je vesnice Lelov, která se nachází asi tři kilometry jižně od města. Žije zde přibližně 3 600[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Hradec, Střelice, Přestavlky, Líšina, Chotěšov, Kotovice, Dnešice, Holýšov a Ves Touškov.

Název

Místní jméno pochází z němčiny: vzniklo ze strhn. tvaru stades, což je 2. p. j. c. od stat ,místo, sídliště". [4]

Historie

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1235, kdy král Václav I. daroval ves Stod, rozloženou na levém břehu řeky Radbuzy při důležité bavorské cestě, ženskému premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Král Jan Lucemburský povolil 14. května 1315 klášteru proměnit ves v městečko s týdenním trhem každý pátek. K roku 1363 Stod získal od Karla IV. další práva a svobody jako právo dědičné, soudní (podle kterého mohl městský soud rozsuzovat vše kromě těžkých zločinů) a užívání městské pečetě.

V roce 1850 se stal Stod městem, ve kterém žilo přibližně 1 500 obyvatel ve více než 180 domech. Pracovalo zde 79 cechovních mistrů, mezi nimi bylo 8 pekařů, 12 řezníků a šenkýřů, 10 obuvníků, 10 hrnčířů a mnoho dalších řemeslníků. V této době existovaly ve Stodě dvě cihelny a dva pivovary.

Za druhé světové války byl převážně Němci osídlený Stod součástí Velkoněmecké říše, na samých hranicích s Protektorátem Čechy a Morava.[5] Po druhé světové válce byla většina obyvatel nuceně vysídlena. V letech 1949–1960 byl Stod okresním městem, v současné době je obcí s rozšířenou působností.

Doprava

Město stojí na křižovatce silnic I/26, II/182 a II/230. Vede jím železniční trať Plzeň – Furth im Wald, na které se zde nachází stanice Stod.

Společnost

Ve Stodě bylo postaveno několik velkých obchodů, jako je Penny a na přelomu roku 2017/2018 i Mountfield. Ve městě je kulturní dům.

Sport

Ve Stodě se nachází stadion s atletickou dráhou, fotbalovým hřištěm, nohejbalovými, volejbalovými a tenisovými kurty, hřištěm na basketbal. Na stadionu je i sportovní hala, ve které se cvičí gymnastika, atletika a florbal. Sportovní vyžití zajišťuje také oddíl stolního tenisu. Městem prochází cyklotrasa Praha – Plzeň – Regensburg. [6]

Pamětihodnosti

  • Kostel svaté Máří Magdalény
  • Pošta (náměstí Komenského 12)
  • Hammerschmiedův dům Muzejní 161
  • Kaple na ulici Domažlická
  • Pohřebiště umučených s památníkem
  • Židovský hřbitov ve Stodě

Partnerská města

Slavní rodáci

Galerie

  • Kostel svaté Máří Magdaleny
    Kostel svaté Máří Magdaleny
  • Suvorovův dům – stará poštovna
    Suvorovův dům – stará poštovna
  • Domy na ulici Plzeňská
    Domy na ulici Plzeňská
  • Pamětní deska ruského generála A. V. Suvorova
    Pamětní deska ruského generála A. V. Suvorova

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Ivan Lutterer a Rudolf Šrámek. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 2. vyd. Havlíčkův Brod : Tobiáš, 2004, s.243
  5. Sudetenland- Böhmen - Mähren, mapa z roku 1941. www.oahshb.cz [online]. [cit. 2016-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-25. 
  6. Cyklotrasa 3 do Regensburgu se v Plzeňském kraji mění - plzenskonakole.cz. www.plzenskonakole.cz [online]. [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části města Stod
Části obce
  • Lelov
  • Stod
Města, městys a obce okresu Plzeň-jih
Blovice • Bolkov • Borovno • Borovy • Buková • Bukovec • Čečovice • Černovice • Čižice • Čížkov • Čmelíny • Dnešice • Dobřany • Dolce • Dolní Lukavice • Drahkov • Holýšov • Honezovice • Horní Kamenice • Horní Lukavice • Horšice • Hradec • Hradiště • Chlum • Chlumčany • Chlumy • Chocenice • Chotěšov • Jarov • Kasejovice • Kbel • Klášter • Kotovice • Kozlovice • Kramolín • Kvíčovice • Letiny • Lisov • Líšina • Louňová • Lužany • Měcholupy • Merklín • Mileč • Milínov • Míšov • Mladý Smolivec • Mohelnice • Nebílovy • Nekvasovy • Nepomuk • Netunice • Neuměř • Neurazy • Nezdice • Nezdřev • Nová Ves • Nové Mitrovice • Oplot • Oselce • Otěšice • Polánka • Prádlo • Předenice • Přestavlky • Přeštice • Příchovice • Ptenín • Radkovice • Roupov • Řenče • Seč • Sedliště • Skašov • Soběkury • Spálené Poříčí • Srby • Stod • Střelice • Střížovice • Štěnovice • Štichov • Tojice • Třebčice • Týniště • Únětice • Útušice • Ves Touškov • Vlčí • Vlčtejn • Vrčeň • Vstiš • Všekary • Zdemyslice • Zemětice • Žákava • Ždírec • Žinkovy • Životice
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 5ae6665b-8465-4c8b-957a-e2d5ddb4990a
  • NKC: ge211958
  • GND: 4105521-4
  • VIAF: 248565125