Studenokrevnost

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Studenokrevnost je laický pojem, možná vzniklý překladem z angličtiny. V češtině se spíše hovoří o poikilotermii či ektotermii (viz článek Termoregulace živočichů).

Vysvětlení pojmu

Jedná se o neschopnost udržení stálé tělesné teploty. Vyskytuje se především u nižších živočichů jako jsou např. hmyz, obojživelníci a plazi. Tělesná teplota je tak velmi proměnlivá a svoji teplotu mohou ovlivňovat svalovými pohyby nebo vyhříváním se na slunci.

U vyhynulých živočichů

Výzkum založený na rozboru biomarkerů oxidačního stresu ve stehenních kostech dinosaurů a dalších obratlovců ukazuje, že teplokrevní (endotermní) byli patrně všichni plazopánví dinosauři, zatímco mezi ptakopánvými nalezneme převážně potenciálně „studenokrevné“ druhy nebo zástupce s jinými fyziologickými adaptacemi.^[1]

Odkazy

Reference

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.