Su Sung

Su Sung
Narození1020
Čchüan-čou
Úmrtí1101 (ve věku 80–81 let)
Povoláníkartograf, stavební inženýr, astronom, diplomat, vynálezce, architekt, metalurg, matematik, astrolog, farmaceut, politik, básník, filozof, botanik, lékař, zoolog a přírodovědec
DětiSu Jing[1]
Su Xi[1]
Su Xi[1]
Su Jiong[1]
Su Jia[1]
RodičeSu Shen[1]
PříbuzníSu Shide[1] (vnuk)
Funkcevelvyslanec Číny
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Su Sung (čínsky pchin-jinem Sū Sòng, znaky zjednodušené 苏颂, tradiční 蘇頌; 1020 – 1101) byl čínský vědec a vynálezce z období dynastie Sung. Díky širokému rozsahu oborů jeho činnosti bývá někdy řazen k polyhistorům; věnoval se například matematice, mechanice (zejména hodinářství), astronomii, kartografii, farmakologii, mineralogii, zoologii, botanice nebo architektuře.

Mimořádných výsledků dosáhl v oblasti konstrukce hodinářských mechanismů; dále se věnoval poezii, byl státním úředníkem a působil v diplomatických službách sungské dynastie. Jeho současníkem byl další čínský učenec a polyhistor Šen Kua.

Život a dílo

Narodil se v roce 1020 v prefektuře Čchüan-čou v provincii Fu-ťien.[2] Po absolvování čínských úřednických zkoušek (vynikl díky své eseji o čínském kalendáři)[3] působil na mnoha významných pozicích ve veřejné správě dynastie Sung, včetně tří kanceláří a šesti ministerstev; nejdřív byl ministrem státní správy, pak byl v roce 1086 jmenován ministrem trestů.[4] V roce 1077 byl vyslán na diplomatickou misi do říše Liao; kromě jiného pomohl urovnat hraniční spor mezi oběma říšemi.[5]

K jeho nejvýznamnějším vědeckým výsledkům patří například sestavení mapy hvězdné oblohy (jež je dodnes nejstarší dochovanou podobnou mapou v tištěné formě)[6] a redakce rozsáhlého farmakologicko-mineralogického pojednání, v němž tým učenců vytvořil například klasifikaci minerálů,[7] popsal len setý[8] nebo odhalil stimulační účinky efedrinu.[2]

V roce 1088 vytvořil v středověkém Kchaj-fengu mimořádně důmyslné vodní hodiny založené na hydraulickém principu a s obsaženým krokovým mechanismem; šlo o první mechanické hodiny světa, které navíc kromě času ukazovaly i pohyb Slunce, Měsíce a planet.[9] Su Sungovo hodinářské pojednání z roku 1092 vyšlo v roce 1094 a představuje (kromě jiného) nejstarší dochovanou zmínku o nekonečném řetězovém pohonu[10] a významný důkaz technologické vyspělosti soudobé čínské civilizace.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g Biografická databáze čínských historických postav.
  2. ↑ a b NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China. Svazek 4. Tchaj-pej: Caves Books, 1986. S. 446. (anglicky) 
  3. ↑ Needham, svazek 4, S. 447
  4. ↑ HARRIST, Robert E., Jr. The Artist as Antiquarian: Li Gonglin and His Study of Early Chinese Art. Artibus Asiae. 1995, roč. 55, čís. 3/4, s. 237–280. (anglicky) 
  5. ↑ WRIGHT, David Curtis. The History of China. Westport: Greenwood Press, 2001. S. 269. (anglicky) 
  6. ↑ SIVIN, Nathan. Science in Ancient China: Researches and Reflections. Svazek III. Brookfield, Vermont: Ashgate Publishing, 1995. S. 32. (anglicky) 
  7. ↑ Needham, svazek 3, S. 648
  8. ↑ Needham, svazek 6, část 1, S. 174-175
  9. ↑ FERGUSON, Niall. Civilizace: Západ a zbytek světa. Překlad Emanuel Geissler. Praha: Argo/Dokořán, 2014. (Zip; sv. 43). S. 45. 
  10. ↑ Needham, svazek 4, S. 111
  11. ↑ Ferguson, S. 45-46

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech