Suchá Rudná
| Suchá Rudná | |
|---|---|
 Suchá Rudná - panorama | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Světlá Hora |
| Okres | Bruntál |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Slezsko |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°3′49″ s. š., 17°21′34″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 60 (2021)[1] |
| Katastrální území | Suchá Rudná (11,02 km²) |
| Nadmořská výška | 700 m n. m. |
| PSČ | 793 31 |
| Počet domů | 54 (2011)[2] |
  Suchá Rudná | |
| Další údaje | |
| Web | www |
| Kód části obce | 160458 |
| Kód k. ú. | 760455 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Suchá Rudná (dříve také Suchý Zejf[3], německy Dürrseifen, polsky Sucha Rudna) je vesnice, část obce Světlá Hora v okrese Bruntál. Nachází se asi 3 km na severozápad od Světlé. Je to také název katastrálního území o rozloze 11,02 km2.[4]
Historie
Doklad o keltském osídlení Suché Rudné sahá až cca 3505 let př. n. l. V roce 1983 byly nalezeny při hloubení průzkumné rýhy přes historickou dobývku Měkká žíla vzorky zuhelnatělých dřev – hrotu šípu a zbytky dřevěného rýžovnického splavu a pomocí uhlíku C14 stanoveno stáří.[5]
V roce 2013 byly v Suché Rudné při záchranném archeologickém průzkumu nalezeny dřevěné konstrukce, které prokazují zpracování zlata v této oblasti. Dle výzkumu spadají už do první třetiny 13. století.[6]
Osídlení Suché Rudné a okolí bylo důsledkem zájmu českého krále Přemysla Otakara I. a jeho bratra moravského markraběte Vladislava Jindřicha využiti ložisek drahých kovů v Jeseníkách. Lze se domnívat, že má spojitost se založením města Bruntál v roce 1213. Město v té době získalo královské výsady právě proto, aby byla zajištěna kontinuita nově příchozích osadníků se zkušenostmi s těžbou drahých kovů.[7]
První písemná zmínka o obci pochází z 1. října 1405 v dělicí listině, kterou si Bruntál s jeho správním obvodem a výnosy rozdělila mezi sebe opavsko–ratibořská knížata Jan II. a Mikuláš.[8] Suchá Rudná se k roku 1880 uvádí jako Dürzejf, poté až do roku 1945 jako Suchý Zejf.[9]
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel Suché Rudné podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[8]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2013[10] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 595 | 637 | 572 | 546 | 481 | 430 | 390[pozn. 1] | 150 | 144 | 126 | 87 | 69 | 77 | 56 |
| poznámka |
| |||||||||||||
V Suché Rudné je evidováno 97 adres: 60 čísel popisných (trvalé objekty) a 37 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[11] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočítáno 49 domů, z toho 24 trvale obydlených.
Pamětihodnosti
- kaple Nejsvětější Trojice byla postavená v roce 1796 nebo 1720 a to pravděpodobně v Karlově Studánce. Následně byla převezena v druhé polovině 19. století do Suché Rudné.[12]
- pomník obětem 1. světové války v Suché Rudné (1922) od sochaře Josef Obeth
- archeologické stopy hutě na neželezné kovy na Měkké žíle
- archeologické stopy po rudném dole Dehýnky
Turistika
- V blízkosti obce můžeme nalézt pramen minerální vody obdobného složení, jako má pramen v Karlově Studánce, je však chudší na obsah CO2. V roce 1773 prozkoumal pramen prof. Cranz, uvádí, že kyselka je vhodná při trudomyslnosti, srdeční vadě a nemoci sleziny. U pramene je turistický přístřešek s lavičkami a ohniště.[13]
- Tůň na okraji vsi zařazená mezi evropsky významné lokality v rámci systému Natura 2000 jedna ze dvou nejbohatších lokalit čolka velkého (Triturus cristatus) v Česku.[14].
- Vsí prochází cyklotrasy č. 6029, 6069.
Galerie
-
Panorama Suché Rudné kolem roku 1924 -
Suchorudenské panorama v roce 2009 -
Výhled ze Suché Rudné na sousední Andělskou Horu -
Výhled ze Suché Rudné na Uhlířský vrch a další sopky -
Výhled ze Suché Rudné na Praděd -
Kaple Nejsvětější Trojce v roce 2015 -
Kaple Nejsvětější Trojice -
Tůň na okraji vsi Suchá Rudná vyhlášená jako Evropsky významná lokalita v rámci systému Natura 2000. Unikátním je zde výskyt čolka velkého.
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-24.
- ↑ HODNÝ, VÁCLAV; STROHALM, PETR. Historie dolování na Jesenicku – Andělskohorský rudní revír [online]. 2020 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online.
- ↑ JOSEF VEČEŘA, PAVEL MALÍK, MICHAL ZEZULA. Acta rerum naturalium. ISSN 1803-1587. 2014, roč. 2014, čís. 16, s. 75–84. Dostupné online.
- ↑ MARTIN TOMÁŠEK A KOLEKTIV. 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2014. 438 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7480-054-2. S. 342–245. Archivováno 29. 5. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 19. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082–1083.
- ↑ http://www.svetlahora.cz/o-obci/historie-obce/16-sucha-rudna.html [online].
- ↑ Statistický lexikon obcí - 2013. Statistický lexikon obcí - 2013 [online]. [cit. 2021-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.
- ↑ http://www.svetlahora.cz/o-obci/mistni-asti-obce/48-sucha-rudna/202-kaple-nejsvtji-trojice-.html [online].
- ↑ RUDOLF, Jirkovský. Minerální prameny ve Slezsku. První. vyd. Opava: [s.n.], 1953.
- ↑ Archivovaná kopie. www.nature.cz [online]. [cit. 2015-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Suchá Rudná na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Sejfy (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Suchá Rudná na webu ČÚZK
- Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2009-07-02 [cit. 2009-07-02]. Dostupné online.
- Historie, zajímavosti a fotky ze Suché Rudné
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Části obce Světlá Hora | |
|---|---|
| Části obce |
|
