Sulejovice
| Sulejovice | |
|---|---|
 Kostel Nejsvětější Trojice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Lovosice |
| Obec s rozšířenou působností | Lovosice (správní obvod) |
| Okres | Litoměřice |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°29′56″ s. š., 14°2′15″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 697 (2023)[1] |
| Rozloha | 3,71 km²[2] |
| Katastrální území | Sulejovice |
| Nadmořská výška | 160 m n. m. |
| PSČ | 411 11 |
| Počet domů | 244 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Náves 5 411 11 Sulejovice [email protected] |
| Starosta | Jan Masopust |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Sulejovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 565695 |
| Kód části obce | 159417 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Sulejovice (německy Sullowitz) se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, přibližně dva kilometry jihozápadně od Lovosic. Žije v ní 697[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o Sulejovicích pochází z roku 1251 a nachází se v přídomku bratrů Pavlík a Štěpána ze Sulevic.[4] Vesnice byla ve třináctém století rozdělena na dva díly. Jeden byl vladyckým statkem uvedených bratrů, zatímco druhý vlastnil Haneman z Trabic, od něhož ji roku 1273 koupil litoměřický měšťan Dětmar z Kouřimi.[5] Ve čtrnáctém století jeden dvůr ve vsi patřil klášteru Altzella, ale zbytek vesnice byl v letech 1341 a 1346[5] majetkem Peška ze Sulejovic a později Kunata ze Sulejovic. Kunat byl z neznámého důvodu nazýván Kaplířem a oba vladykové byli předky rodu Kaplířů ze Sulevic.[4] Jejich sídlem ve vsi byla nejspíše už ve čtrnáctém století tvrz, připomínaná poprvé roku 1454.[5]
Během čtrnáctého století se rod Kaplířů velmi rozvětvil. Sulejovice v době vlády krále Václava IV. vlastnil Hanuš ze Sulevic připomínaný v letech 1379–1413, kterému patřily také Čížkovice. Hanušův syn Jan Kaplíř ze Sulevic většinou sídlil v Čížkovicích. V Sulejovicích získal poslední altzellský majetek a od císaře Zikmunda také hrad Košťálov, ze kterého poté obě vesnice spravoval.[4]
Jan měl syny Václava a Buška. Bratři majetek spravovali společně, ale v Sulejovicích roku 1454 sídlil Bušek, který se nakonec stal jediným majitelem obou vesnic i hradu. Po Buškově smrti se o dědictví po otci roku 1486 rozdělili jeho synové a Sulejovice s dalšími vesnicemi připadly Tobiášovi Kaplířovi ze Sulevic, který je vlastnil až do začátku šestnáctého století. Zemřel před rokem 1529 a panství po něm zdědili bratři Jan a Václav. Jan zemřel bezdětný v roce 1535, a jeho majetek převzal Václav († 1545). Jeho děti byly po otcově smrti ještě nezletilé, a statek proto spravovali poručníci z Košťálova, kterými byli Jan Kaplíř Košťálovský a Dorota. V roce 1545 nechali Sulejovice zapsat do obnovených zemských desek. Jan a Tobiáš Kaplířové dosáhli dospělosti nejdříve v roce 1558. O majetek se rozdělili, ale nakonec jej znovu spravoval Tobiáš sám.[4]
Tobiáš Kaplíř zemřel roku 1599 a zůstal po něm syn Václav († 1616) zvaný Báše, podle údajného tureckého zajetí. Václavův syn Jan Tobiáš zemřel krátce po otci, a statek proto spravovala Václavova sestra Sidonie, provdaná za Vladislava Abdona Bezdružického z Kolovrat. Ovšem i ona ještě roku 1616 zemřela. Polovinu statku odkázala manželovi a dceři Zbyňce a druhou půlku dostal její syn z prvního manželství Václav Protiva Černín z Chudenice.[4] Proti tomu neúspěšně protestoval Kašpar Kaplíř ze Sulevic z třebívlické větve rodu.[5]
Noví majitelé zadlužený sulejovický statek dlouho neudrželi. Jejich věřitelé jej roku 1627 prodali za 43 434 kop míšeňských grošů Adamovi z Valdštejna, který jej až do zrušení patrimoniální správy připojil k lovosickému panství. V době Adama z Valdštejna byla sulejovické tvrz velkým sídlem, ale během třicetileté války zchátrala, a roku 1654 byla označena jako zřícenina. Vrchnost ji nechala přestavět na sýpku u hospodářského dvora. Pozůstatky tvrze se částečně dochovaly v budovách statku, ale roku 1855 je silně narušila výstavba cukrovaru.[5]
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 455 | 423 | 370 | 467 | 646 | 806 | 1 116 | 866 | 930 | 872 | 891 | 741 | 717 | 717 | 691 |
| Počet domů | 49 | 49 | 50 | 50 | 70 | 93 | 183 | 214 | 219 | 217 | 213 | 231 | 233 | 239 | 244 |
Hospodářství
V obci fungovalStátní statek Lovosice, farma Sulejovice, později i ředitelství Státního statku, Fruta a do katastrálního území Sulejovic zasahuje čížkovická cementárna. Po roce 1990 byla dokončena plynofikace obce a veškerá kanalizace byla svedena do čistírny odpadních vod.
Pamětihodnosti
- Kostel Nejsvětější Trojice, původně gotický ze 14. století, po požáru roku 1788 v následujícím desetiletí přestavován
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Lovosic, s. 398.
- ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Sulejovice – tvrz, s. 450–451.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sulejovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Sulejovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Portály: Česko | Geografie
