Svatý Lukáš

Svatý Lukáš
Svatý Lukáš
apoštol, evangelista a mučedník
Narození	1. století Antiochie
Úmrtí	1. století Théby
Svátek	18. října
Uctíván církvemi	všechny křesťanské církve s kultem svatých
Atributy	evangelium, pero, ikona, štětec
Patronem	umělců, lékařů, zemědělců, historiků, notářů, knihařů
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Lukáš je evangelista, kterému je připisováno Evangelium podle Lukáše (třetí kniha Nového zákona) a Skutky apoštolů (pátá kniha Nového zákona). Kromě toho je mu přisuzováno autorství několika obrazů Panny Marie, i když všechny dochované portréty pocházejí z pozdějších dob, po jeho smrti.^[1]

Život

Narodil se na počátku letopočtu v syrské Antiochii v řecké nebo židovské helenizované rodině.^[2] Původním povoláním byl lékařem^[3] a podle tradice také malířem.^[4] Podle svých slov se s Ježíšem nikdy nesetkal. Až později jej oslovilo Kristovo učení a humanismus křesťanství.^[5] Z vědeckých poznatků vyplývá, že byl robustní postavy, vysoký 163 až 165 cm a měl krevní skupinu 0.^[6] Okolo roku 50 se připojil k apoštolu Pavlovi, kterého 17 let doprovázel.^[7] Pavel se o něm krátce zmiňuje ve druhém listu Timotejovi: "Jediný Lukáš je se mnou." (2.Tim 4, 11). Po smrti apoštola Pavla působil jako zvěstovatel víry zejména v achajské Bojótii. Zemřel stářím ve věku 84 let a byl pohřben v Thébách, podle jiné verze byl pověšen na olivovníku.^[8] Hrob apoštola Lukáše je v tureckém Efezu (je mimo vlastní archeologickou lokalitu antického města), při silnici směrem od Seldžuku na Slavičí hory.

Patronáty a uctívání

Lukáš je křesťanským patronem lékařů a umělců (především malířů – malířský cech se označoval jako cech sv. Lukáše), dále také historiků, notářů, knihařů, méně často řezníků atd., ochránce před neštěstím a dobytka před morem. Je patronem měst Bologna a Padova. Mezi jeho atributy patří okřídlený býk, pero a kniha nebo svitek. Bývá zobrazován jako malíř obrazu Panny Marie. Významnou část jeho ostatků – celou dobře zachovalou lebku – přivezl roku 1354 na Pražský hrad císař Karel IV. a daroval je do Svatovítského pokladu v Praze.^[9] Původně byla lebka uložena ve stříbrném zlaceném poprsí světce. Zbytek ostatků bez lebky je v italské Padově, v alabastrovém sarkofágu v kostele svaté Justiny.^[7]

Jeho svátek je slaven 18. října.

Odkazy

Literatura

• SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4. 

Reference

Související články

• Seznam světců a mučedníků katolické církve

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatý Lukáš na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.