Svatove
| Svatove Сватове | |
|---|---|
 Centrum města s Andrejevským chrámem | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°25′ s. š., 38°9′43″ v. d. |
| Nadmořská výška | 72 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát | Ukrajina Ukrajina |
| Oblast | Luhanská |
| Rajón | Svatovský |
  Svatove | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 23,94 km² |
| Počet obyvatel | 16 420 (1. 1. 2021) |
| Hustota zalidnění | 685,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Viktoria Slinec |
| Vznik | 1660 |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | пл. 50-річчя Перемоги 36 92600 м. Сватове |
| Telefonní předvolba | 6471 |
| PSČ | 92600 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatove (ukrajinsky Сватове; rusky Сватово – Svatovo) je malé město v Luhanské oblasti na Ukrajině. Leží na řece Krasně zhruba 160 kilometrů severozápadně od Luhansku a v roce 2013 v něm žilo přes osmnáct tisíc obyvatel, k 1. lednu 2021 již jen přes šestnáct tisíc.
Dějiny
Sídlo bylo založeno kozáky v roce 1606 pod jménem Svatova Lučka (ukrajinsky Сватова Лучка), v roce 1825 se stalo vojenskou základnou pluku kyrysníků a bylo přejmenováno na Novokaterynoslav (ukrajinsky Новокатеринослав). Současné jméno nese od roku 1923. Rozvoj urychlila výstavba nádraží na trati Kupjansk – Lysyčansk, která proběhla v letech 1894–1895. Roku 1904 byl při chrámu sv. apoštola Ondřeje založen kněžský seminář a ve dvacátých letech zrušen. Městem se Svatove stalo v roce 1938. Od 9. června 1942 do 31. ledna 1943 je okupovala německá armáda.
Po vyhlášení Luhanské separatistické republiky z dubna 2014 zůstalo Svatove ve správě Ukrajinců a stalo válečným polem Luhanské oblasti. Referendum o připojení k separatistům se zde nekonalo. Továrna i kolchoz byly roku 2014 privatizovány.
Navzdory ostřelování a obsazení města ruskou armádou zde byl 12. července 2020 posvěcen základní kámen budoucího kostela Panny Marie Bohorodičky. V červnu 2021 začal poblíž města archeologický průzkum skytské mohyly. V závěru srpna 2022 ve městě explodovala ruská vojenská základna.[1]
Ekonomika
Hospodářství je od počátku 20. století založeno na průmyslu, v němž pracuje přes dvanáct tisíc obyvatel. Jsou podniky zemědělské výrobyː závod Nibulon na zpracování obilí, továrna na obrábění kovů a polygrafický závod.
Pomníky
- V roce 1911 byl postaven pomník cara Alexandra II., v roce 1928 byl zničen. V roce 1945 byl nahrazen pomníkem obětem Velké vlastenecké války. Pomník V. I. Lenina z meziválečného období byl svržen 30. září 2014. V roce 2016 jej nahradil pomník Tarase Ševčenka.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Swatowe na německé Wikipedii.
- ↑ Aktuálně.cz, zpráva z 28.8.2022
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatove na Wikimedia Commons
 Luhanská oblast | ||
|---|---|---|
| Rajóny |  | |
| Města | Almazna • Alčevsk • Antracyt • Bokovo-Chrustalne (Vachruševe) • Brjanka • Dovžansk (Sverdlovsk) • Hirske • Holubivka (Kirovsk) • Chrustalnyj (Krasnyj Luč) • Irmino • Kadijivka (Stachanov) • Kreminna • Kypuče (Artemivsk) • Luhansk • Lutuhyne • Lysyčansk • Miusynsk • Molodohvardijsk • Novodružesk • Oleksandrivsk • Perevalsk • Pervomajsk • Petrovo-Krasnosillja • Popasna • Pryvillja • Roveňky • Rubižne • Severodoněck • Sorokyne (Krasnodon) • Starobilsk • Suchodilsk • Svatove • Ščasťa • Voznesenivka (Červonopartyzansk) • Zolote • Zorynsk • Zymohirja | |
| Sídla městského typu | Bajračky • Bile • Bilohorivka • Bilokurakyne • Biloluck • Biloričenskyj • Bilovodsk • Bokovo-Platove • Borivske • Buhajivka • Buran (Enhelsove) • Centralnyj • Čeljuskinec • Čornuchyne • Doneckyj • Dubivskyj • Dubove (Komsomolskyj) • Faščivka (Alčevský rajón) • Faščivka (Roveňský rajón) • Fedorivka • Hannivka • Heorhijivka • Hirne • Hirnyk • Hlybokyj • Horodyšče • Hrušove • Chrustalne • Ivanivka • Ivanivske (Lotykove) • Izvaryne • Jasenivskyj • Jaščikove • Jesaulivka • Jurjivka • Južna Lomuvatka • Kalynove • Kamjane • Kartušyne (Proletarskyj) • Katerynivka (Juvilejne) • Klenovyj • Kňahynivka • Komisarivka • Komyšuvacha • Krasnodarskyj • Krasnoričenske • Krasnyj Kut • Kripenskyj • Krynyčanske (Červonohvardijske) • Krynyčne (Birjukove) • Kundrjuče (Kalininskyj) • Ljubymivka (Dzeržinskyj) • Lozivskyj • Lozno-Oleksandrivka • Lomuvatka • Malomykolajivka • Malorjazanceve • Marija (Lenina) • Markivka • Meťolkine • Myrna Dolyna • Myrne • Mychajlivka (Alčevský rajón) • Mychajlivka (Roveňský rajón) • Milove • Naholno-Tarasivkа • Nyžne • Nyžňa Duvanka • Nyžnij Naholčik • Novoajdar • Novodarjivka • Novooleksandrivka • Novopskov • Novosvitlivka • Novotoškivske • Pavlivka • Petropavlivka • Rodakove • Sadovo-Chrustalnenskyj • Seleznivka • Senťanivka (Frunze) • Severnyj • Severo-Hundorivskyj • Simejskyne • Sirotyne • Slovjanoserbsk • Sofijivskyj • Stanycja Luhanska • Šachtarske • Ščotove • Šterivka • Talove • Tacyne • Teple (Krasnodon) • Toškivka • Trojicke • Uralo-Kavkaz • Uspenka • Valjanivske (Leninske) • Vedmeže (Volodarsk) • Velykokamjanka • Velykyj Loh • Verhulivka • Verchnij Naholčyk • Voronove • Vovčojarivka • Vrobivskyj • Vrubivka • Zaporižžja | |
| Bývalé rajóny | Antracytský • Bilokurakynský • Bilovodský • Krasnodonský • Kreminský • Luhanskostanycký • Lutuhynský • Markivský • Milovský • Novoajdarský • Novopskovský • Perevalský • Popasenský • Slovjanoserbský • Trojický | |
| Kurzívou jsou vyznačeny rajóny a města na území okupovaném Luhanskou lidovou republikou a Ruskem. | ||
