Třída Königsberg

Třída Königsberg
Karlsruhe
Karlsruhe
Obecné informace
UživateléReichsmarine
Kriegsmarine
Typlehký křižník
Lodě3
Osudpotopeny
PředchůdceEmden
Nástupcetřída Leipzig
Technické údaje
Výtlak6650 t (standardní)
8130 t (plný)
Délka174 m
Šířka15,3 m
Pohon2 turbínová soustrojí
6 kotlů
65 000 SHP
Rychlost32 uzlů
Posádka850
Výzbroj9× 150 mm (3×3)
2× 88 mm (2×1)
8× 37 mm (4×2)
8× 20 mm
12× 533mm torpédomet (4×3)
Pancířpaluba 20 mm
boky 50 mm
věže 30 mm
Letadla2

Třída Königsberg (či třída K) byla třída lehkých křižníků německé Reichsmarine (později Kriegsmarine), zařazených do služby v letech 1929–1930. Všechny tři postavené křižníky byly nasazeny ve druhé světové válce a byly v ní potopeny.

Stavba

Nákres křižníku Karlsruhe

Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Dva postavila loděnice Kriegsmarinewerft Wilhelmshaven ve Wilhelmshavenu a jeden loděnice Deutsche Werke v Kielu. Stavba probíhala od roku 1926, přičemž do služby byly křižníky zařazeny v letech 1929–1930.

Jednotky třídy Königsberg:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámka
Königsberg Kriegsmarinewerft Wilhelmshaven 1926 26. března 1927 17. dubna 1929 Dne 10. dubna 1940 potopen.
Karlsruhe Deutsche Werke, Kiel 1926 20. srpna 1928 6. listopadu 1929 Dne 9. dubna 1940 potopen.
Köln Kriegsmarinewerft Wilhelmshaven 1926 23. května 1928 15. ledna 1930 Dne 30. března 1945 potopen.

Konstrukce

Königsberg

Výtlak křižníků byl Versailleskou smlouvou omezen na 6000 t, a proto u nich byla použita některá moderní řešení v podobě elektrického svařování trupu či třídělových věží. Hlavní výzbroj tvořilo devět 150mm kanónů umístěných ve třídělových věžích. Pro tuto třídu bylo typické, že dvě z nich byly umístěny na zádi. Menší řáže zastupovaly 88mm, 37mm a 20mm kanóny. Nést mohly 120 min. Na jejich palubě se nacházely dva hydroplány. Pohonný systém tvořily dvě turbínová soustrojí a šest kotlů. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.

Osudy

Vrak křižníku Köln po skončení války

Všechny tři jednotky bojovaly ve druhé světové válce a byly v ní zničeny. První velkou bojovou akcí těchto křižníků byla německá invaze do Norska – Operace Weserübung. Hned v prvních dvou dnech operace přitom byly dva z nich potopeny. Karlsruhe byl 9. dubna 1940 potopen torpédem britské ponorky HMS Truant. Königsberg byl 10. dubna 1940 v Bergenu potopen třemi zásahy britských střemhlavých bombardérů Blackburn Skua. Köln operoval většinu války na Baltu. 30. dubna 1945 ho v Kielu zničil britský nálet.

Odkazy

Reference

  1. KÖNIGSBERG light cruisers (1929 - 1930) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. 

Související články

Externí odkazy

Německé třídy válečných lodí z období druhé světové války
Letadlové lodě:
Graf Zeppelin • SeydlitzX
Bitevní lodě a bitevní křižníky:
Deutschland • Scharnhorst • Bismarck • HX
Těžké křižníky:
Deutschland • Admiral Hipper
Lehké křižníky:
Gazelle • Emden • Königsberg • Leipzig • MX • Spähkreuzer 1938X
Torpédoborce:
Zerstörer 1934 • Zerstörer 1936 • Zerstörer 1936A • Zerstörer 1936B • Zerstörer 1936CX • Zerstörer 1938AX • Zerstörer 1938BX • Zerstörer 1942X • Zerstörer 1944X
Torpédovky:
Raubvogel • Raubtier • 1935 • 1937 • 1939 • 1940X • 1941X
Ponorky:
Typ I • Typ II • Typ VII • Typ IX • Typ X • Typ XIV • Typ XVII • Typ XVIIIX • Typ XXI • Typ XXIII
K-Verband:
Neger • Marder • Biber • Hecht • Molch • Seehund • Linse
Pomocné křižníky:
Orion • Atlantis • Widder • Thor • Pinguin • Stier • Komet • Kormoran • Michel • Coronel • Hansa
Ostatní:
třída F • třída M • Schnellboot • Räumboot
X – stavba zrušena, nedokončeno
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • LCCN: sh2010014121
  • NLI: 987007568285205171