Tichá Orlice

Tichá Orlice
Řeka mezi Ústím nad Orlicí a Libchavami
Základní informace
Délka toku	107,5 km
Plocha povodí	757,1 km²
Průměrný průtok	7,4 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-02-02-001
Pramen
Jeřáb 50°3′12,96″ s. š., 16°48′16,92″ v. d.
Ústí
do Orlice 50°8′4″ s. š., 16°4′8,7″ v. d. 247 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Pardubický - Jablonné nad Orlicí, Letohrad, Ústí nad Orlicí, Brandýs nad Orlicí, Choceň, Královéhradecký kraj - Borohrádek)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Orlice
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tichá Orlice (německy Stille Adler) je řeka ve východních Čechách v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Je jednou ze dvou zdrojnic řeky Orlice a její délka od pramene po soutok s Divokou Orlicí je 107,5 km. Plocha povodí Tiché Orlice měří 757,1 km².

Průběh toku

Pramení na západním svahu hory Jeřáb v Hanušovické vrchovině, nad Horní Orlicí, což je část obce Červená Voda. Pod obcemi Lichkov a Mladkov protéká zalesněným údolím přes Těchonín k Jablonnému nad Orlicí. U Albrechtic nad Orlicí v soutoku s Divokou Orlicí tvoří řeku, která má dále název Orlice.

Větší přítoky

levé – Boříkovický potok, Těchonínský potok, Černovický potok, Jamenský potok, Orličský potok, Bystřec, Čermná, Třebovka, Husí krk, Ostrovecký potok, Velinský potok
pravé – Králický potok, Lukavický potok, Potočnice, Libchavský potok, Lipkovský potok, Skořenický potok, Růžovec

Vodní režim

Ve svém ústí má průměrný průtok 7,4 m³/s.

Hlásné profily:

místo	říční km	plocha povodí km²	průměrný průtok v m³/s	stoletá voda v m³/s
Lichkov	92,80	64,02	1,02	104
Dolní Libchavy	51,30	303,94	3,94	191
Čermná nad Orlicí	11,00	690,91	6,99	242

Využití

Část toku od Letohradu přes Ústí nad Orlicí a Brandýs nad Orlicí až k Chocni, a dále lesy na levém břehu až k Borohrádku jsou vhodné k turistice. Údolím Tiché Orlice vede cyklotrasa č. 4061.^[1] Část nivy je chráněná jako přírodní park Orlice.

Ochrana přírody

Celý tok Tiché Orlice je vyhlášen Evropsky významnou lokalitou z důvodu poměrně hojného výskytu mihule potoční^[2]. Řeka protéká několika velkoplošnými chráněnými územími. Od obce Mladkov níže byl přímo na ochranu řeky zřízen Přírodní park Orlice.

Odkazy

Reference

↑ Údolím Tiché Orlice vede jedna z nejhezčích cyklotras Česka. iDNES.cz [online]. 2016-08-15 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
↑ Časopis Turistická oblast Králický Sněžník, kap. Evropsky významná lokalita Tichá Orlice (Králický Sněžník o. p. s., 2012)

Literatura

DVOŘÁKOVÁ, Stanislava. A Orlice nebyla tichá. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2017. 93 s. ISBN 978-80-7405-432-7.
ROZEHNAL, Vladimír; ROZEHNALOVÁ, Zdenka. Stezkami na obou Orlicích. Pardubice: Knihy s úsměvem, 2020. 240 s. ISBN 978-80-907754-9-7.
RYBÁŘ, Petr. Přírodou od Krkonoš po Vysočinu. Hradec Králové: Kruh, 1989. 391 s. ISBN 80-7031-024-3.
ŠÁMALOVÁ, Zlata; TÁZLER, Josef. Po řekách krajinou a časem : putování řekami ve správě Povodí Labe, státní podnik. Hradec Králové: Povodí Labe ve spolupráci s vydavatelstvím Garamon, 2010. 301 s. ISBN 978-80-86472-46-1. Kapitola Tichá Orlice, s. 116–129.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tichá Orlice na Wikimedia Commons
Čermná nad Orlicí – aktuální vodní stav na stránkách ČHMÚ Archivováno 27. 9. 2008 na Wayback Machine.
Základní charakteristiky toku Tichá Orlice a jeho povodí
Hydrologický seznam povodí vodních toků ČR Archivováno 5. 10. 2013 na Wayback Machine.
Myšák J. & Horáčková J. (2011). Malakofauna údolí Tiché Orlice. Malacologica Bohemoslovaca 10: 38-44.
Seznam vodních elektráren na Tiché Orlici