Tomáš Julínek

MUDr. Tomáš Julínek, MBA
13. ministr zdravotnictví ČR
Ve funkci:
4. září 2006 – 23. ledna 2009
Předseda vládyMirek Topolánek
PředchůdceDavid Rath
NástupceDaniela Filipiová
4. a 6. předseda Senátorského klubu ODS
Ve funkci:
30. listopadu 2004 – 31. října 2007
PředchůdceJiří Liška
NástupceJiří Stříteský
Ve funkci:
16. června 2009 – 13. listopadu 2010
PředchůdceJiří Stříteský
NástupceRichard Svoboda
2. senátor za obvod č. 55 – Brno-město
Ve funkci:
21. listopadu 1998 – 13. listopadu 2010
PředchůdceVlasta Svobodová
NástupceJan Žaloudík
Stranická příslušnost
ČlenstvíObčanská demokratická strana (od 1996)

Narození7. listopadu 1956 (67 let)
Brno
Československo Československo
Národnostčeská
Choťženatý
Dětidva synové
Alma materMasarykova univerzita
Profesepolitik, lékař a manažer
Webová stránkaArchív
CommonsTomáš Julínek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš Julínek (* 7. listopadu 1956 Brno) je český lékař, politik za ODS, v letech 20062009 byl ministrem zdravotnictví ČR v první a ve druhé vládě Mirka Topolánka.

Vystudoval Masarykovu univerzitu (obor všeobecné lékařství) a MBA na Brno International Business School. Dříve působil jako lékař ve Svitavách, v Brně, Ivančicích. Od roku 1996 je členem ODS, od roku 1998 působil jako senátor, ve volbách 2010 svůj mandát neobhájil, když jej v obou kolech porazil nestraník kandidující za sociální demokracii Jan Žaloudík.[1] K říjnu 2012 je uváděn jako poradce premiéra Petra Nečase pro zdravotnictví.[2] V roce 2017 nastoupil jako ředitel oblast východ, kterou tvoří Orlickoústecká, Svitavská a Litomyšlská nemocnice. kvůli dlouhodobým sporům se zdravotníky dobrovolně a po nátlaku vedení NPK opustil ředitelské křeslo.

Spolu s některými členy svého týmu působí ve sdružení Reforma zdravotnictví-forum.cz,[3] které mj. spolupracuje s nadnárodní poradenskou společností Kaiser Permanente.[zdroj?]

Činnost ve funkci ministra zdravotnictví

Celkový pohled

Jako stoupenec neoliberální ekonomické a sociální politiky Tomáš Julínek prosazoval širokou otevřenost zdravotnictví pro vstup soukromého kapitálu a tvorbu privátního zisku. Připravoval individuální kapitalizaci zdravotního pojištění. Jeho záměr transformovat fakultní nemocnice a zdravotní pojišťovny do podoby akciových společností vyvolal protesty četných sdružení pacientů a lékařů, většiny univerzit, studentů lékařských fakult i odborových svazů. Odpůrci Julínkových záměrů poukazují na nevratnost transformačních kroků, neprůhlednost vlastnických vztahů v rámci podnikatelských skupin ve zdravotnictví a neochotu vzít v potaz zahraniční zkušenosti. Proti plánům Julínkova vedení ministerstva postupně začaly vystupovat obě menší koaliční strany, KDU-ČSL i Strana zelených, a nakonec i část regionálních politiků ODS (někteří z kandidátů v podzimních krajských a senátních volbách 2008). V červnu 2008 byl proto Julínek donucen stáhnout nejkontroverznější část připravovaných zdravotnických zákonů.[4] Z funkce byl odvolán 23. ledna 2009 při hromadné rekonstrukci vlády.[5]

Regulační poplatky

Jednou ze změn, kterou se Julínkovu týmu podařilo prosadit, bylo přijetí zákona o regulačních poplatcích (též poplatky za návštěvy u lékaře). Zákon, který vstoupil v účinnost 1. ledna 2008, je svými tvůrci obhajován jako prostředek k zamezení nadbytečných návštěv zdravotnických zařízení. 20. května 2008 Ústavní soud ČR rozhodl, že regulační poplatky nejsou v rozporu s Ústavou ČR, sedm ústavních soudců včetně předsedy a místopředsedkyně ÚS zveřejnilo proti tomuto nálezu odlišné stanovisko.[6] V červnu 2008 vláda Mirka Topolánka zrušila regulační poplatky pro novorozence.

Řízená péče

Koncem roku 2008 představil tzv. řízenou péči – koncept zdravotní péče praktikovaný například v americkém zdravotnictví.[7]

Kritika

Spor se senátním kandidátem ODS Zdeňkem Schwarzem

Julínek v rozhovoru pro Hospodářské noviny označil šéfa pražské záchranky Zdeňka Schwarze, který za ODS kandiduje do Senátu, za „kandidáta, který popírá jednak ideje, jednak značku ODS“ a naznačil, že by mu jeho prohra ve volbách nevadila. Tímto výrokem popudil pražskou ODS a následně v deníku Právo tvrdil, že jeho vyjádření údajně „byla vytržená z kontextu“ a že „odpovídal na obecný dotaz novináře, jak se dívá na nezávislé kandidáty, kteří se jasně neprezentují pod hlavičkou strany“. HN nicméně doložily zvukovou nahrávkou rozhovoru, že Julínek byl jednoznačně a přímo dotazován na kandidáta ODS Zdeňka Schwarze. Ten v minulosti Julínka kritizoval za zákon o záchranné službě a za snahu udělat z fakultních nemocnic akciové společnosti.[8]

Schwarz v následné reakci obvinil Julínka a jeho mluvčího Tomáše Cikrta, že škodí ODS, „selhali a udělali zásadní politickou chybu. Proto by měl ministr Julínek i jeho mluvčí Cikrt odstoupit“.[9] Ke kritice Julínka se připojil také první místopředseda ODS, předseda pražské ODS a pražský primátor Pavel Bém.[10]

Výzvy k náhradě v ministerské funkci

V říjnu 2008 krátce pro prohře ODS v krajských a senátních volbách vyzval k náhradě Julínka ve funkci místopředseda strany Petr Bendl, podle které Julínek ve vedení ministerstva významně přispěly k volební porážce ODS.[11] K odstoupení Julínka vyzvali i poslanci Boris Šťastný (ODS) a Kateřina Jacques (SZ). V politických kuloárech se pak objevily spekulace, že by Julínka mohl nahradit bývalý hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann (ODS), řediteli Fakultní nemocnice Hradec Králové Leoš Heger nebo poslanec Boris Šťastný.[12]

Na svém sjezdu vyzvala 9. listopadu 2008 k odvolání Julínka z ministerské funkce také Česká lékařská komora.[13]

Kritika KDU-ČSL

Předseda zdravotní komise KDU-ČSL Jiří Carbol se 26. října 2008 v oficiálním prohlášení zaslaném médiím velmi kriticky vyjádřil k reformě zdravotnictví Tomáše Julínka. Podle Carbola ministerstvo vedené Julínkem „dlouhodobě podceňuje nedobrou situaci v nemocnicích a léčebnách dlouhodobě nemocných. Zatímco na účtech pojišťoven je téměř 40 miliard korun, v některých zařízeních nemají dostatek peněz na provoz“.[14] K principiálním kritikům Julínkem zamýšlených reforem z řad představitelů KDU-ČSL patří poslanec Ludvík Hovorka.[15]

Obvinění ze sabotování reforem členy ODS

Na stranickém sjezdu ODS počátkem prosince 2008 Julínek obvinil z údajného sabotování zdravotnických reforem starosty za ODS, kteří začali vracet poplatky zavedené jeho ministerstvem. Podle Julínka se někteří kandidáti ODS před volbami „svou kampaní nelišili od svých komunistických a sociálně demokratických kandidátů v boji proti vlastní vládě“.[16]

Osobní život

Tomáš Julínek je ženatý, má dva syny a jednoho vnuka Jakuba.

Odkazy

Reference

  1. Volby senát 2010
  2. Poradní sbor předsedy vlády ČR. www.vlada.cz [online]. [cit. 2013-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-26. 
  3. Archivovaná kopie. www.reformazdravotnictvi.cz [online]. [cit. 28-08-2008]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28-08-2008. 
  4. HOLUB, Petr. Julínek otvírá zdravotnictví byznysu. Firmy se slétají. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2008-04-28 [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. 
  5. WIRNITZER, Jan; POLÁKOVÁ, Lenka; BARTOŠ, Adam B. Klaus jmenoval nové ministry. Nemáte sto dnů hájení, řekl jim. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2009-01-23 [cit. 2009-1-25]. Dostupné online. 
  6. [1] Rozhodnutí Ústavního soudu ČR z 20. 5. 2008
  7. HOLUB, Petr. Leden 2009: Připravte se na řízenou péči. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2008-05-10 [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. 
  8. LEINERT, Ondřej. Co přesně řekl Julínek o kandidátovi ODS? Poslechněte si audio. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, 2008-10-08 [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. 
  9. VAŠEK, Petr. Kandidát ODS Schwarz: Julínek s Cikrtem by měli odstoupit. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, 2008-10-10 [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. 
  10. VAŠEK, Petr. Bém: Julínek a Cikrt před volbami poškozují ODS. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, 2008-10-10 [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. 
  11. Vyměňme Julínka, navrhuje Bendl kolegům z ODS. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2008-10-21 [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. 
  12. Julínek je nejohroženějším členem kabinetu, odstupovat nehodlá[nedostupný zdroj]
  13. toh, Novinky; ČTK. Česká lékařská komora vyzvala k sesazení Julínka, premiér mu věří. Novinky.cz [online]. Borgis, 2008-11-09 [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. 
  14. LEINERT, Ondřej. Lidovci po volbách odsoudili zdravotní reformu: Julínek ji nezvládl. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, 2008-10-26 [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. 
  15. Andrej Bažant Josef Lux by z vlády dávno odešel, Literární noviny, 43/2008 Archivováno 22. 10. 2008 na Wayback Machine.
  16. ČTK: Julínek viní kolegy z ODS ze sabotování reforem, 6. prosince 2008 Archivováno 7. 12. 2008 na Wayback Machine.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Tomáš Julínek na Wikimedia Commons
  • Archivované oficiální stránky (fungovaly až do roku 2011)
  • Tomáš Julínek v pořadu Impulsy Václava Moravce[nedostupný zdroj]
  • Audiozáznam rozhovoru Tomáše Julínka s redaktorem Hospodářských novin[nedostupný zdroj]
  • Julínkova reforma přivedla lidi ke drahým lékům, Aktuálně, 5. října 2009
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
První vláda Mirka Topolánka
Předseda vlády
Mirek Topolánek (jmenován 16. srpna 2006, ODS)
Členové v den jmenování vlády
4. září 2006
Petr Nečas (místopředseda vlády, práce a sociální věci, ODS) • Ivan Langer (vnitro, informatika, ODS) • Alexandr Vondra (zahraniční věci, nestraník) • Jiří Šedivý (obrana, nestraník) • Vlastimil Tlustý (finance, ODS) • Aleš Řebíček (doprava, ODS) • Martin Říman (průmysl a obchod, ODS) • Milena Vicenová (zemědělství, nestranička) • Tomáš Julínek (zdravotnictví, ODS) • Miroslava Kopicová (školství, mládež a tělovýchova, nestranička) • Petr Kalaš (životní prostředí, nestraník) • Martin Štěpánek (kultura, nestraník) • Petr Gandalovič (místní rozvoj, ODS) • Jiří Pospíšil (spravedlnost, ODS)
Druhá vláda Mirka Topolánka
Předseda vlády
Mirek Topolánek (jmenován 8. listopadu 2006, ODS)
Členové v den jmenování vlády
9. ledna 2007
Jiří Čunek (1. místopředseda vlády, místní rozvoj – demise 13. listopadu 2007, KDU-ČSL) • Martin Bursík (místopředseda vlády, životní prostředí, školství, mládež a tělovýchova – pověřen 4. října 2007 – odvolán 4. prosince 2007, SZ) • Petr Nečas (místopředseda vlády, práce a sociální věci, ODS) • Alexandr Vondra (místopředseda vlády pro evropské záležitosti, ODS) • Vlasta Parkanová (obrana, 1. místopředsedkyně vlády – od 23. ledna 2009, KDU-ČSL) • Ivan Langer (vnitro, informatika, ODS) • Karel Schwarzenberg (zahraniční věci, nestraník za SZ) • Martin Říman (průmysl a obchod, ODS) • Tomáš Julínek (zdravotnictví – odvolán 23. ledna 2009, ODS) • Jiří Pospíšil (spravedlnost, ODS) • Miroslav Kalousek (finance, KDU-ČSL) • Dana Kuchtová (školství, mládež a tělovýchova – demise 3. října 2007, SZ) • Aleš Řebíček (doprava – odvolán 23. ledna 2009, ODS) • Petr Gandalovič (zemědělství, ODS)  • Helena Třeštíková (kultura – demise 26. ledna 2007, nestranička za KDU-ČSL) • Cyril Svoboda (předseda Legislativní rady vlády – odvolán 23. ledna 2009, místní rozvoj – pověřen 23. ledna 2009, KDU-ČSL) • Džamila Stehlíková (lidská práva a národnostní menšiny – odvolána 23. ledna 2009, SZ)
Členové jmenovaní později
26. ledna 2007
4. prosince 2007
Ondřej Liška (školství, mládež a tělovýchova, SZ)
1. dubna 2008
Jiří Čunek (1. místopředseda vlády, místní rozvoj – demise 12. ledna 2009, KDU-ČSL)
23. ledna 2009
Daniela Filipiová (zdravotnictví, ODS) • Petr Bendl (doprava, ODS) • Pavel Svoboda (předseda Legislativní rady vlády, KDU-ČSL) • Michael Kocáb (lidská práva a národnostní menšiny, nestraník za SZ)
Ministři zdravotnictví České republiky
1993–19992000–20062006–20162016–dosud
Ministerstvo zdravotnictví České republiky
Senátor za obvod č. 55 – Brno-město
1996–1998: Vlasta Svobodová • 1998–2010: Tomáš Julínek • 2010–2022: Jan Žaloudík • 2022–dodnes: Tomáš Töpfer
Autoritní data Editovat na Wikidatech