Troješčyna

Troješčyna
Troješčyna z ptačí perspektivy
Troješčyna z ptačí perspektivy
Poloha
Souřadnice50°30′50″ s. š., 30°36′34″ v. d.
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
Město s speciálním statusemKyjev
MěstoKyjev
Troješčyna
Troješčyna
Správa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Troješčyna (ukrajinsky Троєщина) je městská čtvrť Kyjeva, jež leží na levém břehu Dněpru. Nachází se vedle Desenky (kanál Dněpru). Postavena byla na místě bývalých vesnic Vyhurivščyna a Troješčyna.

Historie oblasti

Lokalita je obydlena již od neolitu. První písemná zmínka pochází z roku 1026, kdy se zde nacházel mimo jiné kostel sv. Jurije a knížecký palác Radosyn.[1][2]

Samotná vesnice Troješčyna vznikla přibližne v 16. století. Současný název však vznikl nejspíše v 17. století. Místní pozemky byly předmětem neustálých sporů mezi klášterem Nejsvětější Trojice a obyvateli sousední vesnice Vyhurivščyna. Administrativně bylo toto území součástí Kyjevského knížectví až do roku 1471. Později patřilo Kyjevskému vojvodství a od roku 1782 Kyjevskému místokrálovství Ruské říše. Od roku 1802 do roku 1902 spadala Troješčyna pod Brovary. Součástí města Kyjev se stala až v roce 1988.[1][2]

Sídliště

V novodobé historii nese název Troješčyna nějvětší rezidenční čtvrť Kyjeva, jež čítá přes 300 tisíc obyvatel. Generální plán panelového sídliště Troješčyna vypracovali architekti Jurij Paskevič, Hryhorij Slutskyj, E. V. Frolov, Mykola Dyomin, Valentin Ježov, a několik dalších se podílelo na rozvoji jednotlivých mikrorajonů a obytných částí.[1]

Výstavba rezidenční čtvrti započala roku 1981 po dokončení Pivničného mostu v Kyjevě a první obyvatelé jej začali obývat v roce 1983. Výstavba čtvrti byla značně zpomalena hlubokou ekonomickou krizí v 90. letech, která ji však nezastavila a severní část paneláků byla dostavěna až po roce 2000. Původní plány sídliště byly mnohem větší a měly pokračovat na západ, ale kvůli potížím s financováním z tohoto plánu sešlo. Tímto byla zbývající část vesnice zachována. V 90. letech nebyla čtvrť oblíbená mezi obyvateli Kyjeva kvůli vysoké kriminalitě a gopnikům.[1][2] V Troješčyně se také nachází slavný komplex šesti nedokončených věžových pod názvem Driprovské věže.[3] Celé sídliště má značné problémy s dopravou, které by se měly zmírnit stavbou metra a dokončením Podilského mostu.

Plán na výstavbu metra v Troješčyně

Již od 90. let je slibována linka metra, která povede přes Troješčynu. Později byl schválen nový projekt výstavby čtvrté linky kyjevského metra.[4]

Alexander Popov podepsal dne 30. ledna 2012 příkaz č. 134, kterým schválil aktualizovaný projekt úseku trasy Podilsko-Vyhurivska kyjevského metra ze stanice Hlybočycka do stanice Rajdužna.[5] Zároveň z ukazatelů aktualizovaného projektu zmizel údaj o délce výstavby. Podle starého projektu se předpokládalo, že práce potrvají 5 let a 2 měsíce. Odborníci upozorňují na to, že by se linka měla postavit celá najednou kvůli depu na konci trasy, bez kterého je linka zbytečná.[4]

Galerie

  • Památník obětem Černobylu
    Památník obětem Černobylu
  • Katedrála Nejsvětější Trojice
    Katedrála Nejsvětější Trojice
  • Rotunda v parku
    Rotunda v parku
  • Pomník padlým vojákům na Vygurovském hřbitově
    Pomník padlým vojákům na Vygurovském hřbitově
  • Pohled na sídliště
    Pohled na sídliště

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Вигурівщина-Троєщина na ukrajinské Wikipedii.

  1. a b c d Выгуровщина, Троещина, Воскресенская Слободка - северная левобережная пойма с 1240 по п.п.… [online]. www.myslenedrevo.com.ua [cit. 2019-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-03. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. a b c Парнікоза І. Ю. — Додаток 1. Довідка Інституту історії Польської академії наук щодо С. Вигури [online]. www.myslenedrevo.com.ua [cit. 2019-06-03]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. Какая судьба ждет известный киевский долгострой ЖК Днепровские башни [online]. 2019-10-29 [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  4. a b ZakonOnline. Розпорядження № 696 від 20.05.2008 Про затвердження проекту дільниці [online]. zakononline.com.ua, 2008-05-20 [cit. 2019-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-03. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. Розпорядження Київської міської державної адміністрації від 30.01.2012 № 134 Про затвердження проекту дільниці Подільсько-Вигурівської лінії метрополітену в м. Києві від станції "Глибочицька" до станції "Райдужна" з відгалуженням в бік житлового масиву Вигурівщина-Троєщина (варіант мілкого закладення на Подолі) [online]. document.ua [cit. 2019-06-03]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Související články

Externí odkazy

Kyjev – hlavní město Ukrajiny
Rajóny
DarnyckýDesňanský • Dniperský • HolosijivskýOboloňskýPečerský • Podilský • Solomjanský • Svjatošynský • Ševčenkivský
Erb Kyjeva
Městské části
Levý břeh
Aviamistečko • Akademmistečko • Borščahivka • Čokolivka • Holosijiv • Jevbaz • Konča-Zaspa • Korčuvate • Kurenika • Lukjanivka • Lypky • Minskyj masyv • Nyvky • Oboloň • Pankivščyna • Pečersk • Petrivka • Podil (Podol) • Pušča-Vodycja • Pyrohiv • Starý Kyjev • Šuljavka • Solomjanka • Sovky • Svjatošyn • Syrec • Tatarka • Telyčka (Nyžňa, Verchňa) • Teremky • Vidradnyj • Vydubyči • Vynohradar • Zvirynec • Žuljany
Pravý břeh
Berezňaky • Bykivňa • Červonyj chutir • Darnycja • Charkivskyj masyv • Lisovyj masyv • Livoberežnyj masyv • Osokorky • Pozňaky • Rusanivka • Troješčyna • Voskresenka
Významné stavby
Významné budovy
Katedrála sv. Sofie • Chrám sv. Ondřeje • Kyjevskopečerská lávra • Chrám sv. Vladimíra • Chrám sv. Michala • Vydubycký monastýrMatka Ukrajina • Zlatá brána • Dům s chiméramiMariinský palác
Významná místa
Andrijivský uzvizChreščatyk • Chreščatyj park • Kontraktovo náměstí • Náměstí Nezávislosti • Pomník v Babím Jaru • Poštovní náměstí