Turečtina

Turečtina (Türkçe)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníTurecko, Bulharsko, Kypr, Řecko, Severní Makedonie, Rumunsko, Uzbekistán, Německo
Počet mluvčích77 milionů – 83 milionů
Klasifikace
PísmoLatinka
Postavení
RegulátorTurecká jazyková rada (Türk Dil Kurumu)
Úřední jazykKypr, Severní Makedonie, Severokyperská turecká republika, Turecko, uznávána jako jazyk menšiny v Bulharsku
Kódy
ISO 639-1tr
ISO 639-2tur (B)
tur (T)
ISO 639-3tur
EthnologueTRK
Wikipedie
tr.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Turečtina je turkický jazyk používaný zejména v Turecku, Bulharsku, na Kypru, v Německu, na území bývalé Osmanské říše a je také jazykem několika milionů imigrantů v zemích Evropské unie. Osmanská turečtina používala výhradně turecké osmanské písmo (variantu arabského písma) až do roku 1928, kdy byla na popud Kemala Atatürka zavedena latinka.

Mezi turečtinou a jinými oghuzskými jazyky, např. azerštinou, turkmenštinou či kazaštinou, je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů.

Rozšíření jazyka

V Turecku a turecké části Kypru je turečtina úředním jazykem, turecky však mluví i mnoho menšin po celém světě.

Abeceda

Turečtina používá od roku 1928 pro zápis latinku. Turecká abeceda sestává z 29 písmen. Samohlásek je 8 (A, E, I, İ, O, Ö, U, Ü) a 21 souhlásek. Některá písmena (Â, Ç, Ğ, I, İ, Ö, Ş a Ü) byla upravena tak, aby odpovídala fonetickým potřebám jazyka.

Velká písmena: A, Â, B, C, Ç, D, E, F, G, Ğ, H, I, İ, J, K, L, M, N, O, Ö, P, R, S, Ş, T, U, Ü, V, Y, Z

Malá písmena: a, â, b, c, ç, d, e, f, g, ğ, h, ı, i, j, k, l, m, n, o, ö, p, r, s, ş, t, u, ü, v, y, z.

Názvy písmen

Názvy písmen představujících samohlásku jsou samohlásky samy, zatímco názvy souhlásek odpovídají souhláska + e. Jediná výjimka je písmeno ğ, jeho název je „yumuşak ge“ („měkké gé“)

a, be, ce, çe, de, e, fe, ge, yumuşak ge, he, ı, i, je, ke, le, me, ne, o, ö, pe, re, se, şe, te, u, ü, ve, ye, ze.

Výslovnost

Turecký pravopis je vždy fonetický a zápis každého slova odpovídá jeho výslovnosti. Následující tabulka obsahuje turecká písmena, jejich ekvivalenty v mezinárodní fonetické abecedě a jejich přibližná výslovnost podle češtiny

Písmeno IPA Přibližná výslovnost
v češtině
Písmeno IPA Přibližná výslovnost
v češtině
A a /a/ jako a M m /m/ jako m
B b /b/ jako b N n /n/ jako n
C c /dʒ/ jako O o /o/ jako o
Ç ç /tʃ/ jako č Ö ö /œ/ jako německé ö
D d /d/ jako d P p /p/ jako p
E e /e/ jako e R r /ɾ/ jako r
F f /f/ jako f S s /s/ jako s
G g /g/ nebo /ɟ/ jako g Ş ş /ʃ/ jako š
Ğ ğ /ɣ/ prodlužuje předchozí samohlásku T t /t/ jako t
H h /h/ jako h U u /u/ jako u
I ı /ɯ/ tzv. zadopatrové i, jako i vyslovené v krku Ü ü /y/ jako německé ü
İ i /i/ jako i V v /v/ jako v
J j /ʒ/ jako ž Y y /j/ jako j
K k /k/ nebo /c/ jako k Z z /z/ jako z
L l /ɫ/ nebo /l/ jako l

Přízvuk

Obecně přízvuk v turečtině leží na poslední slabice. Výjimkou jsou příslovce, citoslovce, spojky, oslovení, zeměpisné názvy a některé přípony. V některých případech přízvuk určuje význam slova (například ártık/arık).

Příklady

Číslovky

Turecky Česky
bir jeden
iki dva
üç tři
dört čtyři
beş pět
altı šest
yedi sedm
sekiz osm
dokuz devět
on deset

Užitečné fráze

Turecky Česky
Merhaba! Ahoj!
Günaydın! Dobré ráno!
Iyi akşamlar! Dobrý večer!
Hoşça kal! Na shledanou!
Allaha ısmarladık! Na shledanou!
Görüşürüz! Uvidíme se později!
Evet Ano
Hayır Ne
Lüften Prosím!
Pardon Promiňte
Teşekkür ederim Děkuji

Vzorový text

Otčenáš (modlitba Páně):

Göklerdeki Babamız,
Adın kutsal kılınsın.
Egemenliğin gelsin.
Gökte olduğu gibi,
yeryüzünde de Senin istediğin olsun.
Bugün bize gündelik ekmeğimizi ver.
Bize karşı suç işleyenleri bağışladığımız gibi,
Sen de bizim suçlarımızı bağışla.
Ayartılmamıza izin verme.
Bizi kötü olandan kurtar.
Amin.

Všeobecná deklarace lidských práv

turecky 

Bütün insanlar hür, haysiyet ve haklar bakımından eşit doğarlar. Akıl ve vicdana sahiptirler ve donatılmış olan birlikte kardeşlik ruhu içinde hareket etmelidirler.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy

Literatura

  • KUČERA, Petr. Podrobná gramatika turečtiny. Brno. Lingea 2014. 494 S. ISBN 978-80-87471-79-1.
  • HRISTOVA, Radka. Stručná mluvnice tureckého jazyka. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 147 s. ISBN 80-7184-736-4. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu turečtina na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo turečtina ve Wikislovníku
  • Kategorie Turečtina ve Wikislovníku
  • Wikipedie
    Wikipedie
    Turecká verze Wikipedie, svobodné encyklopedie
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Turkické jazyky
Kurzíva s † ukazují vymřelý jazyk
Západoturkické
oghurské nebo bolgarské
protobulharština † • čuvaština • hunština † • chazarština † • turkoavarština †
oghuzské jazyky
západní
ázerbájdžánština • balkánská gagauzština • gagauzština • osmanská turečtina † • pečeněžština † • staroanatolská turečtina † • turečtina
východní
chorasanská turečtina • turkmenština • salarština
jižní
afšarština • kaškajština (sonqoriština, ajnalluština) • urumština[1]
kypčacké jazyky
západní – kypčacko-kumanské
ferganská kypčakština † • karačajsko-balkarština • karaimština • krymčakština • krymská tatarština[2] • kumánština † • kumykština • kypčakština †
severní
kypčacko-bolgarské – barabština • baškirština • mišarština • starotatarština † • tatarština
východní – kypčacko-kyrgyzské
jižní – kypčacko-nogajské
ujgurské nebo čagatajské jazyky
západní
východní
ajnština • čagatajština • iliská turečtina • lopština • tarančiština • ujgurština • staroturečtina
Východoturkické
sibiřské jazyky
severní
dolganština • jakutština
jižní
čulymština (küerikština) • fujüská kyrgyzština • chakaština • raní kirgizština (jeniseská kirgizština) • tuvinština  • tofalarština • šorština (saghaj kacaština, kyzylština) • západní jugurština
argu
chalačština
  1. smíšený jazyk s kypčakštinou
  2. smíšený jazyk s oguzštinou
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph126797
  • BNE: XX534899
  • BNF: cb11955194j (data)
  • GND: 4120079-2
  • LCCN: sh85138883
  • LNB: 000078181
  • NDL: 00573335
  • NLI: 987007556031905171