Tyrannis

Na tento článek je přesměrováno heslo Tyran. Další významy jsou uvedeny na stránce Tyran (rozcestník).
Král Ťie ze Sia drží v ruce tyčovou zbraň Ji představující útlak, a sedí na dvou dámách, které symbolizují jeho zneužívání moci.

Tyrannis (řecky τυράννις) nebo počeštěně tyranida[1] označuje formu vlády ve starověkém Řecku, v jejímž čele stál tyran. Tyran byl samovládce, který se zmocnil vlády násilím, převratem.

Raná tyrannis v archaickém obdobní v 7.–6. století př. n. l. v různých řeckých státech svrhla vládu rodové aristokracie. Tyrannis však nemívala trvalejší charakter a po nějaké době byla vláda tyranů svržena svobodným lidem (démos), o který se jejich moc opírala, a byly nastoleny jiné formy vlády. Například v Athénách pak oslavovali Tyranobijce.

Tyrannis se uplatňovala i později, zejména na konci klasického období ve 4. století za krize městských států. Nepřesně se jako tyrani označuje i oligarchická vláda třiceti v Athénách.

Slovo tyran bylo původně chápáno neutrálně, ale již v antice začal být tyran vnímán jako potlačovatel a nepřítel svobody a formulována myšlenka, že zabití tyrana je chvályhodné. Tato nadčasová etická otázka se vrací ve vztahu k jiným autokratům, např. v Deklaraci nezávislosti USA nebo ve filmu Vyšší princip.

Principy

Hlavou takového systému byl tyran (řecky τύραννος – tyrannos). V dobách antického Řecka to bylo chápáno jako označení neoprávněného vládce (na rozdíl od monarchie).[2]

Tyran se opíral o nespokojené vrstvy obyvatelstva a jeho cílem se stalo konečné odstranění nadvlády rodové šlechty. Tyranové se snažili udržet svou moc a podporovali hospodářský rozvoj obce. Usilovali také o dosažení jednoty v obci pořádáním náboženských slavností na počest bohů, ochránců obcí. Značné finanční prostředky věnovali na stavební rozvoj města. Toto období se nazývá raná řecká tyranida.[zdroj⁠?]

V rámci dějin starověku se z časového hlediska rozlišují dvě fáze tyranidy: starší (též raná nebo archaická), jejíž počátky spadají do 7. století př. n. l., a mladší, jež vznikla ke konci 5. století př. n. l. a rozšířila se především vně vlastního Řecka (hlavně na Sicílii).

Tyrani (výběr):

  • Abantidas († 252 př. n. l.), tyran města Sikyónu, jednoho z městských států starověkého Řecka
  • Gelón († 478 př. n. l.), tyran v Gele a Syrakusách na Sicílii
  • Hierón I. († 466 př. n. l.), tyran Gely a Syrakus na Sicílii
  • Kritiás, (460–403 př. n. l.), hlava oligarchů, tzv. 30 tyranů (vláda třiceti) v Athénách po porážce v peloponéské válce
  • Peisistratos, (asi 600–527 př. n. l.), athénský samovládce (tyran)
  • Hippiás, (asi 527–510 př. n. l.), athénský samovládce (tyran)
  • Periandros (asi 665–585 př. n. l.), samovládce (tyran) ve starověkém Korintu
  • Polykratés ze Samu (přibližně 574–522 př. n. l.), řecký tyran na ostrově Samu
  • Thérón († 473 př. n. l.), tyran ve starověkém městě Akragas na Sicílii
  • Thrasydaios († 5. století př. n. l.), tyran ve starověkých městech Akragas a Himera na Sicílii

Odkazy

Reference

  1. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo tyranida. 
  2. LEPAŘ, František. Nehomérovský slovník řeckočeský. Hradec Králové: Karel Vačlena, 1892?. 1184 s. Heslo τύραννος, s. 1082–1083. 

Literatura

  • OLIVA, Pavel. Raná řecká tyrannis: studie k otázce vzniku státu. I. vydání. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 496 stran. cnb000511400.

Související články

Externí odkazy

  • Téma Tyran ve Wikicitátech
  • Téma Tyranie ve Wikicitátech
  • Slovníkové heslo tyranie ve Wikislovníku
  • Dílo Sepsání války peloponnesské/17. ve Wikizdrojích
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Dějiny Řecka Řecko
Starověké Řecko
Egejská kultura
Formování řecké civilizace
Klasické Řecko
Helénistická epocha
Římské období
Achaia • Macedonia
Státní znak Řecka
Byzantská říše
Osmanská nadvláda
ArmatolovéKleftové • Kodžabašijové • FanariotéVálka za nezávislost
Moderní řecký stát