Uherská šlechta

Znak Uherského království

Uherská, respektive maďarská šlechta (maďarsky magyar nemesség, německy ungarischer Adel), později též jako rakousko-uherská šlechta (österreichisch-ungarischer Adel) je označení příslušníků šlechtického společenského stavu (aristokracie, feudálních pánů apod.) v letech 1091 až 1919, v Uherském království a později Rakousko-uherském císařství.

Kromě domácích maďarských rodů se v Uhersku etablovaly také některé zahraniční rody ze zemí s vlastním šlechtickým systémem, zejména pak z Chorvatska, Slovenska (Horních Uher) nebo Českého království. Horní Uhry (dnešní Slovensko), které byly rovněž po staletí přibližně ze 70 % součástí Uherského království až do roku 1918, měly svou vlastní šlechtu. Z toho důvodu mezi uherskou šlechtu patří kromě domácích rodů z území vlastního Uherska, také řada rodů s původem v okolních zemích (Chorvatsko, Horní Uhry, Slovinsko, části Rumunska apod.)

Historie

V dějinách Maďarska (Uherska) hrál šlechtický stav již od počátků maďarského státu v 10. století významnou společenskou roli. Z jejích řad pocházelo množství osobností z oblasti vojenství, vědy, umění, duchovenstva i samotných panovníků vlastního Uherska, v případech i některých okolních zemí (Chorvatské, či Bosenské království ad.)

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.