Václav Červinka

Tento článek je o katolickém knězi Václavu Červinkovi. O hudebním skladateli téhož jména pojednává článek Václav Červinka (skladatel).
Jeho Milost
J.M. can. Mons. ThLic. Václav Červinka
Kněz
Prelát Jeho Svatosti
Kanovník katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích
Církevřímskokatolická
Diecézelitoměřická
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení29. června 1946
světitel Antonín Eltschkner
Osobní údaje
Datum narození16. ledna 1922
Místo narozeníČeský Dub, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum úmrtí15. května 2007
(ve věku 85 let)
Místo úmrtíLitoměřice, ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníKanovnická hrobka, Městský hřbitov, Litoměřice
50°32′2″ s. š., 14°7′10″ v. d.
Národnostčeská
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Červinka (16. ledna 1922 Český Dub15. května 2007 Litoměřice) byl římskokatolický kněz, rektor kněžského semináře v Litoměřicích, osobní děkan, kanovník katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích, arcibiskupský rada olomoucké arcidiecéze, soudce interdiecézního soudu v Praze.

Život

Václav Červinka se narodil 16. ledna 1922 v městě Český Dub na Liberecku. Jako chlapec byl vychováván mezi choralisty na poutním místě Svatá Hora u Příbrami, později byl vzděláván na Biskupském gymnáziu v Bohosudově a ještě později na Arcibiskupském gymnáziu Praha-Bubeneč. Kněžské svěcení přijal 29. června 1946 v Praze. Od 1. srpna 1946 nastupuje jako kaplan v Semilech, po roce je povolán do Prahy jako vicerektor kněžského semináře, v této funkci zažil i stěhování semináře do Litoměřic. Od 1. října 1948 nastoupil jako kaplan v Železném Brodě a zároveň byl ustanoven administrátorem farností Bzí a Šumburku - Jistebska. V únoru 1951 se stal administrátorem děkanství Dubá na Českolipsku, zároveň byl správcem neobsazené farnosti Bořejov, Medonosy, Tuhaň a Pavlovice.

Když biskup litoměřické diecéze Štěpán Trochta, ve smyslu Motu proprio papeže Pavla VI. Ecclesiae Sanctae z 6. srpna 1966 a dekretů II. vatikánského koncilu, zřídil dne 28. března 1969 Diecézní kněžskou radu, jmenoval do ní také Václava Červinku.[1]

Dne 1. června 1970 byl jmenován vikářem českolipského vikariátu. V roce 1970 se stal osobním děkanem a 28. září 1972 byl instalován jako kanovník katedrální kapituly v Litoměřicích s kanonikátem hilleánským. 0d října roku 1972 administroval Litoměřické děkanství a nedalekou farnost Žitenice. 1. září 1974 nastoupil v kněžském semináři v Litoměřicích jako rektor, tuto funkci pak zastával po 13 let. V lednu 1983 odchází na litoměřickou diecézní konzistoř, kde poté bydlel až do smrti a na konzistoři pracoval. Dne 11. dubna 1995 přijal službu probošta litoměřické kapituly a tuto funkci, která byla od roku 1972 v sedisvakanci, zastává 3 roky. Dne 28. února 1997 jej papež Jan Pavel II. jmenoval čestným papežským prelátem. Na přelomu let 2006 / 2007 byl pro zhoršující se zdravotní stav hospitalizován v litoměřické nemocnici a později v litoměřickém hospici, odkud byl propuštěn domů, kde za krátký čas, obklopen příkladnou péčí, umírá 15. května 2007. Zajímavé je, že do poslední chvíle sloužil denně mši svatou. Dne 23. května 2007 byl pohřben do kanovnické hrobky na litoměřickém hřbitově.

Odkazy

Reference

  1. Acta curiae litomericensis 2/1969, Litoměřice 1969, str. 2.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Červinka na Wikimedia Commons
  • Rozloučení s čestným papežským prelátem Václavem Červinkou
  • Videozáznam z pohřbu Mons. Červinky
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Předchůdce:
Tomáš Holoubek
Znak z doby nástupu Farář katedrály sv. Štěpána v Litoměřicích
19811982
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Josef Helikar
Seznam litoměřických biskupů
Předchůdci:
probošti litoměřické
kolegiátní kapituly
(1057–1655)
1. Lanc • 2. Ondřej z Doubravice • 3. Letoslav ze Švábenic • 4. Beneda • 5. Šebestián • 6. Hroznata • 7. Domicilián • 8. Martin • 9. Dobromír • 10. Radosta • 11. Bernard Kaplíř ze Sulevic • 12. Benedikt • 13. Heřman • 14. Herbort • 15. Konrád • 16. Samuel Prusinovský z Víckova • 17. Vojtěch z Dubé • 18. Jindřich ze Šumburku • 19. Timotej Pluh z Rabštejna • 20. Bohuslav z Pardubic • 21. Jan z Hakenbornu • 22. Jan Jindřichův z Kamýku • 23. Jindřich z Hakenbrunnu • 24. Vlachník Krabice z Veitmile • 25. Vilém Zajíc z Házmburka • 26. Jan Czam • 27. Zikmund z Budějovic • 28. Zdislav ze Zvířetic • 29. Zikmund z Michalovic • 30. Konrád • 31. Jakub z Nymburka • 32. Jan Pluh z Rabštejna • 33. Jan Papoušek ze Soběslavi • 34. Benedikt z Valdštejna • 35. Jiří Haller • 36. Jan z Vartenberka • 37. Jan Žák • 38. Johann Fabri • 39. Jan Horák-Hasenberger • 40. Kašpar z Logau • 41. Vilém Prusinovský z Víckova • 42. Matouš Cythardus • 43. Marek z Kytlice • 44. Wolfgang Pistorius • 45. Ludvík Švihovský z Rýzmburku • 46. Zbyněk Berka z Dubé a Lipé • 47. František z Ditrichštejna • 48. Jakob Chimarrhäus z Roermundu • 49. Daniel Uher z Jenčic • 50. Jan Sixt z Lerchenfelsu • 51. Jan Ctibor Kotva z Freifelsu • 52. Maxmilián Rudolf Schleinitz • (od r. 1907: 1 53. Josef Štěrba • 54. Gustav Mattauch • 55. Josef Kowař • 56. Fr. X. Reike • 57. Eduard Oliva • 58. Václav Červinka • 59. Karel Havelka • 60. Jiří Hladík • 61. Józef Szeliga)
Znak litoměřického biskupství
Znak litoměřického biskupství
Vznik litoměřické
diecéze (1655)
Litoměřičtí biskupové
(1655 – současnost)
Pozn. kurz. = pomocný biskup, tuč. kurz. = arcibiskup, tuč. = kardinál; 1 probošti od r. 1907 stojí v čele litoměřické katedrální kapituly; 2 Mořic A. Saský a Antonín Weber jsou titulárními arcibiskupy