Válka o polské následnictví

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Válka o polské následnictví
Obléhání města Gdaňsk rusko-saskými silami v roce 1734
Trvání	5. říjen 1733–1735
Místo	Polsko, Porýní, Itálie
Příčiny	soupeření o polskou korunu, snahy zvětšit francouzské území
Výsledek	Vídeňský mír
Strany
Polsko a Litva věrné Stanislavovi I. Francie Španělsko Savojsko-Sardinie Parma Polsko a Litva věrné Augustovi III. Rusko Svatá říše římská (Habsburská monarchie) Sasko Prusko
Velitelé
Karel I. Parmský José Carrillo de Albornoz James Fitzjames † Claude de Villars François-Marie de Broglie Karel Emanuel III. Peter Lacy Burkhard Christoph von Münnich Evžen Savojský Friedrich Heinrich von Seckendorff Otto Ferdinand von Abensberg-Traun Lothar von Königsegg-Rothenfels August III. Saský Leopold Anhaltsko-Desavský
Ztráty
50 400 padlých či raněných, 3000 padlých či raněných, 7200 padlých či raněných 3000 padlých či raněných, 32 000 padlých či raněných, 1800 padlých či raněných
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Válka o polské následnictví (polsky Wojna o sukcesję polską) byla válka, která se odehrála v Evropě v letech 1733–1735 mezi koalicemi Francie, Španělska, Sardinie-Savojska a Parmy na jedné, a Habsburské monarchie, Ruska, Pruska a Saska na druhé straně.

Důvodem války bylo soupeření o polskou korunu mezi Stanislavem Leszczyńským a Augustem III. Saským a také snahy Francie o získání nových území na úkor Svaté říše římské (Lotrinsko) a území v Itálii.

Po smrti polského krále Augusta II. Silného byl Stanisław Leszczyński zvolen 12. září 1733 z rozhodnutí většiny szlachty novým panovníkem. Rusko a Habsburská monarchie se však rozhodly násilím do čela Rzeczypospolite dosadit svého kandidáta v osobě saského kurfiřta Fridricha Augusta III. Ozbrojená sasko-ruská intervence a budoucí (ve světle práva nelegitimní) volba protikrále Augusta III. 5. října 1733 byly pro Francii důvodem k vyhlášení války, kterou 10. října 1733 vyhlásil Ludvík XV. Habsburské monarchii.

• 
  Francouzští jezdečtí granátníci Ludvíka XV.
• 
  Ruský granátník z roku 1732
• 
  Saská pěchota roku 1730
• 
  Saský pěšák Augusta II.

Odkazy

Mapa

• Du CHAFFAT, Antoine. Plan der kayserlichen und reichs Vöstung Philippsburg wie solche erstlich unter Com[m]ando des Marechall de France Duc de Berwik, Anno 1734. d. 23. Maÿ von denen könig. französischen Trouppen berennt, nach dessen davor erlittenen Todt aber unter Com[m]ando des Gen. Marquis D Asfeld ferner fort belagert worden worauf solche nach einer 2 Monat. vigoureusen Resistence des Herrn Gen. F.M. Lieutenant Baron von Wuttgenau d. 18 Julÿ mit accord übergangen [kartografický dokument]. [S. l.: s. n., 1734–1750]. 1 mapa. [Černobílá mědirytina, 55,5 × 49,5 cm na listu 80 × 57 cm, mapa orientována na západ, zobrazuje 008°25’26” v. d. až 008°30’09” v. d.; 049°15’18” s. š. až 049°12’14” s. š., měřítko ca 1 : 118 000, legenda, zdobená kartuše, veduta s ostřelováním Philippsburgu ve spodní části. Dostupnost: Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty UK.]

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu válka o polské následnictví na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.