Vít Slíva

Vít Slíva
Narození	11. ledna 1951 (73 let) Hradec nad Moravicí
Povolání	spisovatel, básník, učitel, středoškolský učitel a prozaik
Alma mater	Masarykova univerzita Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Témata	bohemistika, česká poezie a latina
Ocenění	Magnesia Litera (2003) Cena města Brna (2019)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vít Slíva (* 11. ledna 1951, Hradec nad Moravicí) je současný český básník.

Vystudoval obor čeština-latina na filosofické fakultě brněnské Masarykovy univerzity a mnoho let působil jako učitel (nejdéle na brněnském královopolském gymnáziu), nyní učí na Biskupském gymnáziu v Brně češtinu a latinu. Jeho básnická tvorba je podle autorových vlastních slov ovlivněna obdivem k dílu Vladimíra Holana. Kolem Víta Slívy se v průběhu 80. let zformovalo volné sdružení básníků, které je někdy označováno jako královopolská škola.

Sbírka Víta Slívy Bubnování na sudy obdržela v roce 2003 cenu Magnesia Litera.

Život

Jeho otec byl učitelem, v roce 1958 však přihlásil mladého Víta Slívu do hodin náboženství a z tohoto důvodu byl ze školství propuštěn. Pracoval poté jako dělník v ocelárně, slévárně a štěrkovně v Bohumíně. V roce 1968 byl rehabilitován a vrátil se do školství. Matka byla v domácnosti, později pracovala jako pokladní v nádražní restauraci. Mimořádný zájem o hudbu přenášela i na své syny. Bratr Jiljí Slíva (* 1953) se věnuje umělecké fotografii a Libor Slíva (* 1955) píše poezii a aforismy.

Absolvoval základní a střední školu v Bohumíně, poté v letech 1969–1974 studoval češtinu a latinu na Filozofické fakultě UJEP v Brně (diplomová práce O ‚dialektických‘ rozporech v Halasově poezii od jejích počátků do konce 20. let). Po absolutoriu nastoupil jako učitel na zvláštní školu v Brně, po náhradní vojenské službě (říjen 1974 – únor 1975) učil v Brně na základních školách (1975) a na gymnáziu (1975–1998). Působil rovněž na Základní škole v Mladecku (okres Opava) a od roku 2004 vyučuje na Biskupském gymnáziu v Brně.

Literární tvorba

V páté a šesté třídě základní školy vydával ručně psaný časopis Slavné obrazy staletí a na gymnáziu literárně zaměřené periodikum Vytrženo z bloku. Od konce sedmdesátých let se podílel ve spolupráci s bratry Závodskými na samizdatovém zpracování svých textů: prózy Otázky saunismu (konec 70. let); Breviář (1979); Snář (1985); básnické texty Časová znamení (1977), Telefonní dvojhlasy (1977), Jabloň zářím rozjímaná (1978), Triptych trojmocné noci (1978), Deset dithyrambů (1978), Jak podzim diktuje (1980), Noli tangere: zákon (1981), Trojhlas (1981), Sora no kokoro (1987).

Recenzemi, články i původní básnickou tvorbou přispíval do Brněnského večerníku, Rovnosti, Literárního měsíčníku, ROKu, Modrého květu, Welesu, Hosta, Tvaru, Čmeláka a světa, Literárních novin, Psího vína, Aluze, Obrácené strany měsíce, Protimluvu.

Od tvůrčích počátku je zřejmé, že Slívova básnická poetika vzniká v kontextu básnické tvorby Františka Halase a Vladimíra Holana, v tematice je důraz kladem na tíhu a bolest života a lásky, na nicotu, zmar a smrt, závaznost slova. Krajina jeho básní se odvolává ke konkrétním místům, ale konkrétnost je vertikálou vyzvedávána k otevřeným a nekonečným prostorům, kde se také čas protíná s věčností. Obraznost Slívovy lyriky se opírá o originální metaforiku, o příkré kontrasty a expresivitu jazykového výrazu. Tato uvolněná imaginace je však ukotvena v sevřených, mnohdy až gnómických (mimočasových) strofách.^[zdroj?]

Královopolská škola

Královopolská škola, nebo též královopolská družina, je významné neformální sdružení mladých básníků, které se v průběhu 80. let zformovalo okolo Víta Slívy v Brně. Mezi její představitele patří především Slívovi bývalí studenti z gymnázia Petr Hrbáč, Norbert Holub, Robert Fajkus a Věra Rosí. V druhé polovině 90. let k ní měli blízko také Vojtěch Kučera a Bogdan Trojak.

Dílo

• Nepokoj hodin, Blok 1984 - schopnost úžasu, napětí chvíle v prostoru a času
• Černé písmo, Blok 1990 - elegičnost nad nevratně ztracenými okamžiky dětství
• Volské oko, Host 1997 - holanovská "tíha existence"
• Tanec v pochované base, Host 1998 - sbírka se vyrovnává se smrtí otce, vychází ze zlomků otcových deníkových záznamů
• Na zdech stíny osik, Petrov 1999 - silná výrazová expresivita, rozpor mezi básnickým, archetypálním světem hodnot a běžným, civilním životem
• Grave, Host 2001 - básnická pocta mateřství a reflexe matčina odchodu
• Bubnování na sudy, Weles 2002 - závaznost tradičních hodnot (přátelství, láska, rodina a rod, víra a pokora)
• Rodný hrob, Host 2004 - tematická a výrazová rekapitulace Slívovy tvorby, motivy nejistoty, bolesti, nemoci
• Boudní muzika, Host 2006 - výbor z tvorby, včetně několika dříve nepublikovaných textů
• Souvrať, Host 2007 - kritické životní okamžiky, vyvažované útěšnými obrazy krajiny
• Račí mor, Host 2011
• Ultima thúlé, nejzazší zem, Host 2018
• Cherubín troubí na kost fanfáru, Druhé město 2020
• Bóje, Odeon 2021
• Vzkřísit to vše!: Z deníku Dnění, 1977–2008, Perplex 2021 – první část obsahuje deníkové záznamy, druhá výbor básní
• Všelijak poplantane: Vít Slíva v rozhovoru s Jiřím Trávníčkem, Host 2022 – knižní rozhovor s autorem vedl literární vědec, kritik, editor Jiří Trávníček

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vít Slíva na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vít Slíva
• Vít Slíva ve Slovníku české literatury po roce 1945
• Milan Exner o Bubnování na sudy (kritika)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.