Výsost

O suverénní moci státu nad územím pojednává článek Územní výsost.

Výsost (obvykle předchází Jeho nebo Její) je šlechtický, resp. panovnický titul, který patřil zejména vévodům.

Charakteristika

V českojazyčném prostředí se rozlišují následující stupně:

Císařská a královská Výsost (angl. Imperial and Royal Highness, něm. Kaiserliche und Königliche Hoheit) pro:
- Rakouské arcivévody a arcivévodkyně (tj. i toskánští velkovévodové, princové a princezny)
- korunní prince Německé říše a Pruska
- Brazilské prince a princezny
Císařská Výsost (angl. Imperial Highness, něm. Kaiserliche Hoheit) pro:
- arcivévody a arcivévodkyně
- Ruská velkoknížata a velkokněžny
Královská Výsost (angl. Royal Highness, něm. Königliche Hoheit) pro:
- velkovévody a velkovévodkyně
- vévody sasko-koburského a gothajského
  (Toto oslovení bylo předmětem sporu. Z titulu vévody měli vévodové sasko-kobursko-gothajští vlastně nárok jen na oslovení „Výsost“. Jelikož však někteří koburští vévodové byli současně princi Spojeného království a Irska, odvozoval se z těchto jejich zahraničních titulů nárok na oslovení „Královská Výsost“.)
- vévody, prince a princezny z bourbonsko-parmského rodu (včetně lucemburské velkovévodské rodiny) jako součást španělského královského rodu Bourbon(-Anjou)
- brunšvické vévody, prince a princezny z královského hannoverského rodu
- pro hlavy kurfiřtských a vévodských domů
- děti králů
- sourozence králů
- morganatické manžely a manželky králů (při odpovídajícím zákonném nároku)
- děti některých velkovévodů
Velkovévodská Výsost (angl. Grand Ducal Highness, něm. Großherzogliche Hoheit) pro:
- děti velkovévodů
- sourozence velkovévodů
Výsost (angl. Highness, něm. Hoheit) pro:
- vévody a vévodkyně
- sourozence krále
- děti velkovévodů, vévodů a některých knížat
- některé členy bádenské, oldenburské, hesenské a sasko-výmarsko-eisenašské dynastie