Věra Jourová

Mgr. et Mgr. Věra Jourová
Místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost
Úřadující
Ve funkci od: 1. prosince 2019
Předseda	Ursula von der Leyenová
Předchůdce	agenda 7 komisařů
Evropská komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví [1]
Ve funkci: 1. listopadu 2014 – 30. listopadu 2019
Předseda	Jean-Claude Juncker
Předchůdce	Martine Reicherts, Neven Mimica
Nástupce	Didier Reynders, Helena Dalli
16. ministryně pro místní rozvoj ČR
Ve funkci: 29. ledna 2014 – 3. října 2014
Předseda vlády	Bohuslav Sobotka
Předchůdce	František Lukl
Nástupce	Karla Šlechtová
1. místopředsedkyně hnutí ANO 2011
Ve funkci: 15. března 2013 [2] – 13. října 2014
Nástupce	Jaroslav Faltýnek
Místopředsedkyně hnutí ANO 2011
Ve funkci: 2. března 2013 – 15. března 2013
Poslankyně Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci: 26. října 2013 – 21. října 2014
Náměstkyně ministra pro místní rozvoj ČR
Ve funkci: 22. listopadu 2004 [3] – únor 2006
Stranická příslušnost
Členství	Sociální demokracie (2003–2006) ANO 2011 (od 2013) Evropská demokratická strana (2009–2010)
Rodné jméno	Věra Špaková
Narození	18. srpna 1964 (59 let) Třebíč Československo Československo
Choť	rozvedená
Děti	syn Adam a dcera Markéta
Sídlo	Třebíč
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Profese	právnička a politička
Commons	Věra Jourová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věra Jourová (* 18. srpna 1964 Třebíč, rozená Špaková^[4]) je česká politička, podnikatelka^[5] a právnička, v letech 2014 až 2019 komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví v Junckerově evropské komisi a od prosince 2019 místopředsedkyně Komise a komisařka pro hodnoty a transparentnost v komisi Ursuly von der Leyenové.

Na jaře 2019 ji časopis Time zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa.^[6] Důvodem byl její podíl na zákonech, jež určují pravidla ochrany osobních dat lidí na internetu. Od ledna do října 2014 zastávala v Sobotkově vládě post ministryně pro místní rozvoj. Dříve na tomto resortu působila v roli náměstkyně. V roce 2023 byla dle české verze časopisu Forbes 2. nejvlivnější ženou Česka.^[7]

Osobní život

V roce 1991 nastoupila na místo zástupkyně ředitele Městského kulturního střediska (MKS) v Třebíči. Do roku 1994 zde pracovala na integraci všech kulturních zařízení pod jediný subjekt. Poté začala pracovat jako tajemnice městského úřadu v Třebíči, kde se začala zabývat rozvojem židovské čtvrti, která byla v roce 2003 zapsána na seznam UNESCO.

Roku 2000 nastoupila do konzultační firmy DHV ČR, kde pracovala na projektech z oblasti lidských zdrojů, regionálního rozvoje, hospodářské politiky a fondů EU. V letech 2001–2003 pracovala jako vedoucí odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu kraje Vysočina. Po odchodu z krajského úřadu pracovala jako náměstkyně pro místní rozvoj na ministerstvu pro místní rozvoj. Podle Jiřího Paroubka byla z funkce odvolána po opakovaných stížnostech tehdejšího ministra Radka Martínka.^[8]

Od 13. října 2006^[9] do 16. 11. 2006^[10] byla ve vyšetřovací vazbě kvůli kauze Budišov. Korupce Věry Jourové se neprokázala a stíhání v létě 2008 skončilo konstatováním, že se skutek nestal. Obvodní soud přiznal Jourové 3,6 milionu korun jako náhradu majetkové újmy, o dalších požadavcích Ústavní soud rozhodl, že jsou promlčené.^[11] Podle investigativního novináře ČRo Janka Kroupy, který se kauze několik let věnoval a na kauzu upozornil, je výsledek soudu brilantní práce advokátů a absolutní břídilství policie.^[12]

Vzdělání

Roku 1983 odmaturovala na gymnáziu v Třebíči.^[4] V roce 1991 promovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde získala magisterský titul v oboru Teorie kultury.^[13] V akademickém roce 2011/2012 absolvovala obor právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.^[14]

Soukromý život

Je rozvedená, má dvě děti – Adama (1985) a Markétu (1989).^[15]

Politické působení

V letech 2003–2006 byla členkou ČSSD.^[16]

V roce 2009 kandidovala do Evropského parlamentu za Evropskou demokratickou stranu (EDS). V parlamentních volbách 2010 kandidovala jako členka EDS na 4. místě středočeské kandidátky KDU-ČSL.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidovala v Kraji Vysočina jako lídryně hnutí ANO 2011^[17] a byla zvolena. V lednu 2014 se stala kandidátkou hnutí ANO 2011 na post ministryně pro místní rozvoj ve vládě Bohuslava Sobotky.^[18] Dne 29. ledna 2014 byla do této funkce jmenována. Dne 3. října téhož roku podala demisi s vyhlídkou na post eurokomisařky. Dne 13. října 2014 ze stejného důvodu rezignovala na post 1. místopředsedkyně hnutí ANO 2011.^[19]

Eurokomisařka (první období, 2014 až 2019)

Na začátku července 2014 se stala kandidátkou hnutí ANO 2011 na post české eurokomisařky (předchozím kandidátem byl Pavel Telička).^[20] Ve výběru českého zástupce uspěla,^[21] když ji 21. července 2014 vládní koaliční rada nominovala na post eurokomisařky do vznikající Junckerovy komise.^[13]

Zvolený předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker 10. září 2014 oznámil, že Jourová získá nově konstituované portfolio spravedlnosti, spotřebitelské politiky a rovnosti pohlaví. Tato zpráva vyvolala u českých politiků vlnu negace, protože politička usilovala o ekonomický post.^[22][23] Dne 7. října téhož roku byla její kandidatura po tzv. grilování, a následném odevzdání doplňujících odpovědí europoslancům, schválena europarlamentem. Komisařkou se stala v listopadu 2014.

Kritika

Organizace pro kontrolu lobbingu v Evropské unii Corporate Europe Observatory upozornila na úzkou vazbu Jourové na Andreje Babiše, který ovládá podstatnou část českého potravinářského a chemického průmyslu i médií a jehož firmy obdržely značné množství evropských grantů a zemědělských dotací. Dále organizace upozornila na konflikt zájmů, poněvadž Jourová nejprve pracovala ve veřejné správě v oblasti evropských fondů a poté v letech 2006 a 2013 spoluvlastnila firmu Primavera Consulting, která ve stejné oblasti podnikala.^[24]

Věra Jourová byla kritizována generálním ředitelem skupiny Volkswagen Matthiasem Müllerem za svoji snahu o odškodnění evropských zákazníků po aféře dieselgate.^[25]

Eurokomisařka (druhé období, od 2019)

Dne 26. srpna 2019 schválila druhá vláda Andreje Babiše její nominaci na post eurokomisařky i pro období 2019 až 2024.^[26] Na začátku září 2019 oznámila budoucí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že Jourová bude místopředsedkyní Evropské komise a bude zodpovědná za kontrolu dodržování hodnot Evropské unie a za transparentnost.^[27] Funkce se ujala dne 1. prosince 2019.^[28]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Věra Jourová na Wikimedia Commons
• Osoba Věra Jourová ve Wikicitátech
• Věra Jourová – osobní stránky
• Věra Jourová Archivováno 25. 10. 2014 na Wayback Machine. na www.elections2014.eu
• Přednáška Věry Jourové na téma regionálního rozvoje
• Věra Jourová ke své nominaci na eurokomisařku ze dne 21. července 2014 – video Archivováno 28. 7. 2014 na Wayback Machine.