Veletržní kino

Veletržní kino
Pohled na budovu v roce 1959
Pohled na budovu v roce 1959
Základní informace
ArchitektEmil Králík
Poloha
AdresaPisárky, Brno-střed, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°11′21,49″ s. š., 16°34′57,04″ v. d.
Map
Další informace
Kód památky47820/7-38 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Brněnské výstaviště)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veletržní kino se nachází na brněnském výstavišti, v severní části areálu, mezi pavilonem H a pavilonem UMPRUM. Funkcionalistická budova kina byla dokončena v roce 1928[1] jako jedna z prvních budov na brněnském výstavišti a sloužila již pro výstavu soudobé kultury v Československu.

Kino mělo kapacitu 1600 diváků, kteří se mohli umístit do kryté haly (805 lidí) s jedním patrem a do otevřeného hlediště. Hala uvnitř kina má rozměry 16x19 m. V duchu tehdejších architektonických trendů byla nad vstupní halou umístěna dominantní prosklená stěna. Funkcionalistickou budovu tvoří hlavní objekt kina a ve stejné době realizovaná přístavba kavárny/restaurace.

Historie

V roce 1929 zde částečně působilo Studio NDB pod vedením Emila Františka Buriana. Částečně také místy měnilo svůj účel na divadlo, poprvé bylo takto využito tři měsíce od svého otevření. V meziválečném období zde vystupoval i soubor Osvobozeného divadla.

Za druhé světové války se zde uskutečnila představení pro členy NSDAP. Po skončení konfliktu zde vystupovalo Svobodné divadlo Rudolfa Waltera a následně i Městské divadlo mladých, známé později jako Divadlo Julia Fučíka. Vzhledem k tomu, že bylo při bombardování Brna divadlo značně poškozeno, byla jeho rekonstrukce nevyhnutelná.

V 50. letech 20. století byl v souvislosti s rozšiřováním a modernizací výstaviště objekt přebudován a bylo pozměněno původní pojetí kina. Byly uzavřeny terasy kina a později zrušeno schodiště, které bylo původně otevřené.[1]

V 70. letech 20. století dostala budova název Divadlo na výstavišti a působil zde soubor činohry Státního divadla v Brně, někdy mimořádně i jiné jihomoravské divadelní soubory. Bylo to z důvodu rekonstrukce Mahenova divadla probíhající mezi lety 1971–1978.

Budova byla využívána až do 90. let 20. století (naposledy jako plodinová burza), poté byla opuštěna.[2] Město Brno uvažuje o rekonstrukci budovy, bez ohledu na to, jestli bude do budoucna sloužit jako kino, či nikoliv. V roce 2013 mělo kino sloužit jako otevřený umělecký prostor, od původního záměru však bylo nakonec upuštěno.[2]

V roce 2019 vznikl spolek Divadlo na výstavišti, který si klade za cíl rekonstrukci a obnovení provozování divadla.[3]

Zajímavost

Jiří Voskovec ve vzpomínkách píše: „…jednoho májového odpoledne v Brně jsme všichni tři vespolek míchali tóny se slovy, až jsme rukou společnou a nerozdílnou zhotovili nejmodřejší ze všech svých blues: Tmavomodrý svět.“

Z vyprávění Jana Wericha: „Ježek se stal v devětadvacátém roce hudebním šéfem v Osvobozeném. ..... Byli jsme po uši v dluzích a nezbývalo než odjet z Prahy a zkusit štěstí na zájezdovém turné. A zachránilo nás tenkrát Brno, kde zabrala Vestpoketka. ..... Tenkrát v Brně jsme, myslím, napsali Tmavomodrý svět. V divadle na Výstavišti. Seděli jsme tam, bylo odpoledne a my potřebovali rychle hudbu do jednoho skeče. Chtěli jsme, aby to bylo blues, a nutili jsme Ježka, aby napřed složil melodii a my že pak uděláme slova. Ježek se zlobil a říkal: ,Aspoň první řádku kdybyste si vymysleli, volové, ať se mám čeho chytit.‘ Plácali jsme, co nám přišlo na jazyk. Až taky někdo navrhnul: ,Netoliko, že je tma, ale nevidím.‘ To se mu zalíbilo. Bručel si to a najednou z něj vylítla melodie. ,Volové, teď to to musíme opakovat,‘ naléhal, ,zase dvanáct stop.‘ A už skládal pokračování ¨, při kterém nás napadlo: ,Vím, že je tu všude tma, já ji nevidím…‘ A za chvíli byla ta písnička hotová.“

Galerie

  • Kino v roce 2020
    Kino v roce 2020
  • Hlavní vchod do kina
    Hlavní vchod do kina
  • Hlavní sál kina
    Hlavní sál kina
  • Hlavní sál kina s ochozem
    Hlavní sál kina s ochozem
  • Předsálí s prodejnou lístků
    Předsálí s prodejnou lístků

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b MÜLLER, Zdeněk. Brněnské výstaviště – stavba století. Brno: Brněnské veletrhy a výstavy ISBN 80-7293-049-4. S. 39. 
  2. ↑ a b FLORIANOVÁ, Hana; NEČASOVÁ, Alžběta. Hráli tam V+W. Bývalé kino a divadlo u veletrhů v Brně čeká oprava. deník.cz [online]. Vltava Labe Media, 2016-03-06 [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ Webové stránky z. s. Divadlo na výstavišti [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. 

Literatura

  • BLÁHA, Jiří; STARÁ, Jana. Bývalá kino-kavárna v areálu brněnského výstaviště. Průzkumy památek. 2009-12-30, roč. XVI, čís. 2, s. 83–112. Dostupné v rámci WikiProjektu Knihovna. ISSN 1212-1487. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu veletržní kino na Wikimedia Commons
  • Kino – Divadlo – Kavárna[nedostupný zdroj] na webu Veletrhů Brno
  • veletržní kino v Encyklopedii dějin města Brna
  • Kino divadlo kavárna v Brněnském architektonickém manuálu
  • Divadlo na Výstavišti v Databázi divadel
  • Budova v Památkovém katalogu
  • Webové stránky spolku Divadlo na výstavišti