Velký kanál

Moderní trasa Velkého kanálu

Velký čínský kanál (čínština tradiční 大運河, zjednodušená 大运河, pīnyīn Dà Yùnhé) nebo Velký kanál Peking–Chang-čou (čínsky tradiční 京杭大運河, zjednodušená 京杭大运河, pīnyīn Jīng Háng Dà Yùnhé) je nejdelší starověká umělá řeka světa. Začíná v pekingském obvodě Tchung-čou, prochází Tchien-ťinem a provinciemi Che-pej, Šan-tung, Ťiang-su a Če-ťiang až do města Chang-čou. Nejstarší část kanálu byla vybudována v 5. století př. n. l., různé samostatné úseky byly spojeny za vlády dynastie Suej na přelomu 6. a 7. století.

Celková délka Velkého kanálu je zhruba 1 776 km. Je nejstarším a nejdelším kanálem v Číně a patrně i v celém světě[1] Nejvyšší úroveň hladiny má kanál v horách Šan-tungu s převýšením kolem 42 m.[2] Lodě neměly problém s překonáváním převýšení díky sérii zdymadel stavěných od 10. století během vlády dynastie Sung.[3] Velikost a velkolepost díla si získala obdiv během staletí jeho trvání, příkladem jsou zápisky japonského mnicha Ennina (794–864), perského historika Rašíd-al-dína (1247–1318) nebo korejského úředníka Čchö Pua (1454–1504).[4][5]


Povodně Žluté řeky, křížící kanál, periodicky ohrožovaly bezpečnost a funkčnost kanálu. Během válek byly vysoké hráze spoutávající Žlutou řeku občas prokopány v úmyslu zaplavit nepřátelská vojska. To způsobovalo katastrofy a dlouhodobé ekonomické problémy. Přes občasná období zchátrání a nepoužívání kanál podporoval rozvoj domácí ekonomiky snadným a rychlým spojením obchodních center po celou dobu od suejské vlády.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grand Canal (China) na anglické Wikipedii.

  1. Hutchinson's Encyclopedia Archivováno 23. 3. 2012 na Wayback Machine., Encarta[nedostupný zdroj]. 2009-10-31.
  2. NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China. Svazek 4, Physics and Physical Technology. Taipei: Caves Books, 1986. ISBN 0-521-07060-0. Díl 3, Civil Engineering and Nautics, s. 307. [dále jen Needham]. 
  3. Needham, svazek 4, díl 3, str. 350–352.
  4. Needham, svazek 4, díl 3, str. 308 a 313.
  5. BROOK, Timothy. Čtvero ročních období dynastie Ming: Čína v období 1368–1644. Překlad Vladimír Liščák. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003. 368 s. ISBN 80-7021-583-6. S. 65–73. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Velký kanál na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Čínské památky na seznamu světového dědictví UNESCO
Zakázané město a Mukdenský palácmauzoleum Prvního císařejeskyně Mo-kaohora TchajČou-kchou-tienVelká čínská zeďŽluté horyChuang-lungŤiou-čaj-kouWu-ling-jüanWu-tangpalác PotálaČcheng-te • Konfuciův chrám, hrobka a rodinné sídlo v Čchü-fu • Lu-šanhora E-mej a lešanský Buddhastarověké město Pching-jaoklasické zahrady v Su-čouStaré město Li-ťiangLetní palác a císařská zahrada v PekinguChrám nebesskalní kresby v Ta-cu • pohoří Wu-i • starověké vesnice Si-ti a Chung-cchuncísařské hrobky dynastií Ming a Čching • jeskyně Lung-men • hora Čching-čcheng a tuťiangjenský zavlažovací systém • jeskyně Jün-kangTři souběžné řekyhlavní města a hrobky starověkého království Kogurjo • historické centrum MacaaÚtočiště pandy velké v S’-čchuanuJin-sü • vesnice a kchajpchingské věže tiao-louJihočínská krasová oblast • fuťienské domy tchu-louSan-čching-šanWu-tchaj-šan • historické památky Teng-fengu • čínská krajina tan-sia • kulturní krajina okolo Západního jezera v Chang-čou • Naleziště fosilií v Čcheng-ťianguŠang-tu • pohoří Ťan-šanchanijské rýžové terasy v Chung-che • Hedvábná stezka: síť cest v koridoru Čchang-an – Ťan-šan • Velký kanál • sídla domorodých úřadů tchu-s’Chuašanské skalní malby • lesy Šen-nung-ťia v Chu-peji • Historické mezinárodní sídliště Ku-lang-jü • Pohoří Kokošili v Čching-chajiFan-ťing-šanArcheologické naleziště města Liang-čuHnízdiště stěhovavých ptáků podél pobřeží Žlutého moře a Pochajského zálivuČchüan-čou • Kulturní krajina starých čajových lesů Pchu-er v pohoří Jingmai
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • GND: 4660595-2
  • NLI: 987007536002205171
  • SUDOC: 027494586
  • VcBA: 497/3485
  • VIAF: 242300693, 245395632