Vincenc Josef ze Schrattenbachu
Jeho knížecí Milost Vincenc Josef Schrattenbach | |
---|---|
3. biskup brněnský | |
Portrét Vincence Josefa Schrattenbacha | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Předchůdce | Jan Křtitel Lachenbauer |
Nástupce | Václav Urban Stuffler |
Znak | |
Osobní údaje | |
Datum narození | 18. června 1744 |
Místo narození | Brno Moravské markrabství Moravské markrabství |
Datum úmrtí | 25. května 1816 (ve věku 71 let) |
Místo úmrtí | Brno Rakouské císařství Rakouské císařství |
Vyznání | římskokatolické |
Rodiče | František Antonín Schrattenbach Marie Josefa z Vrbna |
Blízká osoba | prastrýc Wolfgang Hannibal von Schrattenbach strýc Zikmund Kryštof ze Schrattenbachu |
Povolání | římskokatolický duchovní |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vincenc Josef kníže ze Schrattenbachu (Vincenc Josef František Saleský Vojtěch Jiljí Jan Nepomucký Václav Marcel kníže ze Schrattenbachu / Vinzenz Joseph Franz Salesius Adalbert Johann von Nepomuk Wenzel Fürst von Schrattenbach) (18. června 1744 Brno[1] — 25. května 1816 Brno[2]) byl biskup brněnský, kníže - biskup labudský a probošt kapituly solnohradské.
Život
Pocházel ze staré šlechtické rodiny Schrattenbachů původem ze Štýrska, v jedné linii usazené na Moravě. Narodil se jako mladší syn moravského zemského hejtmana hraběte Františka Antonína Schrattenbacha (1712–1783) a jeho manželky Marie Josefy, rozené Bruntálské z Vrbna (1717-1791). Původně studoval ve vídeňském Theresianu, další vzdělání získal v Salcburku u svého strýce, salcburského biskupa Zikmunda Kryštofa Schrattenbacha (1698–1771). V roce 1762 byl vysvěcen na kněze a od roku 1766 byl kanovníkem v Salcburku. V roce 1777 byl jmenován sídelním biskupem v Mariboru, zároveň se stal generálním vikářem pro Korutany a v následujících letech se podílel na reorganizaci diecézí na hranicích Štýrska, Korutanska a dnešního Slovinska. V roce 1789 byl povýšen do knížecího stavu pouze pro svou osobu a bez světských pravomocí, zároveň se stal proboštem v Salcburku.
V červnu 1799 jej císař František I. jmenoval brněnským biskupem, o necelý rok později byl v této hodnosti potvrzen papežem Piem VII.. Brněnskou diecézi spravoval šestnáct let a za obou vpádů napoleonských vojsk do Brna roku 1805 a 1809 svým obratným vystupováním ušetřil Brno většího útisku. Významně se angažoval také v charitě, především v oblasti školství. Za zásluhy byl nositelem Leopoldova řádu.
Byl majitelem panství Brodek s připojenými statky Otaslavice a Želeč. V Brně byl jeho sídlem Schrattenbachův palác, který mu patřil od roku 1786.[3]
Jako biskup brněnský neužíval znaku na jednom štítě, jako jeho předchůdci, nýbrž kvůli komplikovanosti rodového erbu užíval znaku na dvou štítech (heraldicky vpravo znaku diecéze, heraldicky vlevo erbu rodového) vložených na knížecí plášť.
Jeho starší bratr Otto Wolfgang (1739–1820) přežil svého jediného syna Františka Antonína (1784–1816) a byl posledním potomkem moravské linie Schrattenbachů. Dcera Františka Antonína Isabela (1809–1875) byla dědičkou panství Brodek a jako věno je sňatkem přinesla do rodiny Kálnokyů.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vincenc Josef ze Schrattenbachu na Wikimedia Commons
- Životopis na stránkách biskupství brněnského
- Vincenc Josef Schrattenbach na webu Encyklopedie města Brna
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Předchůdce: Jan Křtitel Lachenbauer | 3. biskup brněnský 1799–1816 | Nástupce: Václav Urban Stuffler |
Seznam brněnských biskupů | ||
---|---|---|
Do r. 1777 území brněnské diecéze patřilo pod olomouckou arcidiecézi | ||
Brněnští diecézní biskupové | 1. 1777–1786 Matyáš František Chorinský z Ledské • 2. 1787–1799 Jan Křtitel Lachenbauer • 3. 1800–1816 Vincenc Josef Schrattenbach • 4. 1817–1831 Václav Urban Stuffler • 5. 1832–1841 František Antonín Gindl • 6. 1841–1870 Antonín Arnošt Schaffgotsche • 7. 1870–1882 Karel Nöttig • 8. 1882–1904 František Saleský Bauer • 9. 1904–1916 Pavel Huyn • 10. 1916–1926 Norbert Jan Nepomucký Klein • 11. 1931–1941 Josef Kupka • 12. 1946–1972 Karel Skoupý • 13. 1990–2022 Vojtěch Cikrle • 14. od r. 2022 Pavel Konzbul | |
Brněnští světící biskupové | ||
Pozn. kurz. = pomocný biskup |