Vladimír Šlapeta

Prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc.
Prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. (2022)
Narození	5. května 1947 (76 let) Olomouc Československo Československo
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze
Povolání	pedagog, architekt, učitel, historik architektury a historik
Ocenění	Cena města Brna (2008) Cena Jihomoravského kraje (2018)
Děti	Anna Šlapetová, Barbora Šlapetová, Jan Šlapeta, Tereza Šlapetová
Rodiče	Lubomír Šlapeta
Příbuzní	Ivan Šlapeta (sourozenec) Čestmír Šlapeta (strýc)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Šlapeta (* 5. května 1947, Olomouc) je český historik architektury a vysokoškolský pedagog.

Život a tvorba

Vladimír Šlapeta se narodil se sestrou Olgou, dvojčetem, v roce 1947 v rodině architekta Lubomíra Šlapety.

Během studia architektury v Praze se oženil s byvalou spolužačkou z SVVŠ v Olomouci MUDr Věrou Hirschovou (1971). Žili v Ostravě Hrabůvce do roku 1976 ,kde se jim během 2 let narodily. 3 děti : dvojčata dcery. Anna a Barbora(1973) a syn Jan (1975). V roce 1976 se odstěhovali do Prahy a tam se jim ještě narodila dcera Tereza(1982).

Po dokončení studia architektury na ČVUT v Praze v roce 1972 začal pracovat jako architekt v Ostravě. V letech 1973–1991 byl vedoucím oddělení architektury Národního technického muzea v Praze. Roku 1986 byl hostujícím docentem na Technické univerzitě v Berlíně, roku 1987 na Technické univerzitě ve Vídni. Roku 1988 obdržel stipendium DAAD v Německu. Roku 2002 byl hostujícím profesorem Univerzity v Lublani.

V období 1991–1997 byl děkanem Fakulty architektury ČVUT a pak do roku 2000 prorektorem ČVUT. V roce 2003 byl opět zvolen děkanem Fakulty architektury ČVUT.^[1][2] V období 2006–2010 byl děkanem Fakulty architektury VUT v Brně.^[3]

Ocenění

• 1992 Kunstpreis Berlin - Förderungspreis Baukunst
• 1994 Medaile MŠ ČR
• 1995 Člen Učené společnosti ČR^[4]
• 2008 Cena města Brna v oblasti architektura a urbanismus
• 2018 Cena Jihomoravského kraje
• 2023 Cena Jeana Tschumiho^[5]

Dílo

Je autorem řady publikací o moderní architektuře 20. století a urbanismu (Zlín, osada Baba), zejména na Moravě. Napsal texty do katalogů k výstavám soch Josefa Vineckého a architektonického díla Josefa Kranze, Otakara Novotného, Kamila Roškota, Adolfa Loose, Pavla Janáka, Richarda F. Podzemného, Jana Víška, Franka Lloyda Wrighta, Jana Kotěry, Čestmíra Šlapety, Jana Hirda Pokorného, Elly Oehler/Oleárové.

Bibliografie (výběr)

• Moderní architektura v Prostějově 1900–1950, Prostějov 1977
• Praha 1900–1978. Průvodce po moderní architektuře, Praha 1978
• Loos a česká architektura, Louny 1984, 2. vyd. 2000
• Osada Baba 1932, modely a plány, Praha 2000 (s T. Šenbergerem a P. Ulrichem)
• Slavné vily Moravskoslezského kraje, Praha 2008 (editor)
• Slavné vily Zlínského kraje, Praha 2008 (editor)

Odkazy

Reference

Literatura

• Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1449-1451, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Šlapeta na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Šlapeta
• Vladimír Šlapeta v informačním systému abART
• e.ARCHITEKT.cz – Vladimír Šlapeta
• archiweb – Rozhovor s Vladimírem Šlapetou
• Vladimír Šlapeta: Domy musí především dobře stárnout
• Villa Tugendhat – sběrný dokument Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Zipp – Utopie moderny: Zlín Archivováno 13. 4. 2010 na Wayback Machine.
• 20230627 | Jiří Horský: Rozhovor s historikem architektury Vladimírem Šlapetou, který získal prestižní mezinárodní ocenění (online: earch.cz/revue) (verif. 20230627)