Vladimir Arnold

Vladimir Igorevič Arnold
Narození12. června 1937
Oděsa
Úmrtí3. června 2010 (ve věku 72 let)
12. obvod
Alma materFakulta mechaniky a matematiky Lomonosovovy univerzity
Lomonosovova univerzita
PracovištěLomonosovova univerzita (1963–1987)
Utrechtská univerzita (1990)
Matematický institut V. A. Stěklova
Univerzita Paříž IX
Oborymatematická analýza, topologie, diferenciální počet, mechanika, matematika, dynamický systém, algebraická geometrie a teorie chaosu
OceněníLeninova cena (1965)
Crafoordova cena (1982)
Crafoordova cena za matematiku (1982)
zahraniční člen Královské společnosti (1988)
Lobačevského cena (1992)
… více na Wikidatech
RodičeIgor Vladimirovič Arnold
Webwww.mi.ras.ru/~arnold
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimir Igorevič Arnold (rusky Владимир Игоревич Арнольд; 12. června 1937, Oděsa3. června 2010, Paříž) byl ruský matematik.

Přispěl k rozvoji teorie dynamických systémů (Kolmogorov–Arnold–Moserův teorém), topologie (“Arnoldova domněnka”), algebraické geometrie (“Arnoldův problém rublu”), klasické mechaniky, teorie chaosu (“Arnoldova mapa kočky”), teorie katastrof či teorie singularity (řešení Hilbertova třináctého problému). V roce 2001 získal Wolfovu cenu za matematiku.

V letech 1996–2010 byl předsedou Moskevské matematické společnosti.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Igorevič Arnold na Wikimedia Commons
  • Portrét v The MacTutor History of Mathematics archive
  • Nekrolog v New York Times
  • Nekrolog v Daily Telegraph
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Nositelé Wolfovy ceny za matematiku
1978–1979
1980–1989

Henri Cartan / Andrej Nikolajevič Kolmogorov (1980) • Lars Ahlfors / Oscar Zariski (1981) • Hassler Whitney / Mark Grigorievič Krejn (1982) • Čchen Sing-šen / Pál Erdős (1983/84) • Kunihiko Kodaira / Hans Lewy (1984/85) • Samuel Eilenberg / Atle Selberg (1986) • Kijoši Itó / Peter Lax (1987) • Friedrich Hirzebruch / Lars Hörmander (1988) • Alberto Calderón / John Milnor (1989)

1990–1999
2000–2009

Raoul Bott / Jean-Pierre Serre (2000) • Vladimir Arnold / Saharon Šelach (2001) • Mikio Sató / John Tate (2002/03) • Grigorij Alexandrovič Margulis / Sergej Petrovič Novikov (2005) • Stephen Smale / Hilel Fürstenberg (2006/07) • Pierre Deligne / Phillip Griffiths / David Mumford (2008)

2010–2019

Čchiou Čcheng-tung / Dennis Sullivan (2010) • Michael Aschbacher / Luís Angel Caffarelli (2012) • George Mostow / Michael Artin (2013) • Peter Sarnak (2014) • James Arthur (2015) • Richard Schoen / Charles Fefferman (2017) • Alexandr Alexandrovič Bejlinson / Vladimir Geršonovič Drinfeld (2018) • Jean-François Le Gall / Gregory F. Lawler (2019)

2020–2029

Simon Donaldson / Jakov Matvejevič Eliašberg (2020) • George Lusztig (2022)

Autoritní data Editovat na Wikidatech