Volná láska

Hieronymus Bosch: Zahrada pozemských rozkoší

Volná láska (anglicky free love) je termín, který se začal šířit počátkem 60. let 20. století v komunitě hnutí hippies.[1] Jeho hlavní myšlenkou je, že člověk by měl mít možnost nezávazného sexu a milování všeobecně s kýmkoliv, kdo se mu v dané chvíli líbí, bez ohledu na morální postoje většinové společnosti.[2] Odrůdou volné lásky je teorie „sklenice vody“, která se rozšířila v Sovětském svazu v prvních porevolučních letech[3]:s.289 a hlásala, že sexuální potřeby mají být uspokojovány tak snadno, jako se žízeň hasí sklenicí vody.[4]

Odkazy

Reference

  1. free love [online]. Urban Dictionary. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ISSITT, Micah Lee. Hippies: A Guide to an American Subculture. 1. vyd. Santa Barbara; Denver; Oxford: Greenwood, 2009. 164 s. Dostupné online. ISBN 9780313365720. S. 20. (anglicky) 
  3. Marxistická etika (původním názvem: Марксистская этика). Redakce : A. I. Titarenko; překlad : Stanislav Kučera; ilustrace : Oldřich Pošmurný (autor obálky). 1. vyd. Praha: Svoboda, 1979. 363 s. Kapitola „Morální aspekty lásky a manželství“, s. 285–290. 
  4. PAVLÍK, Václav. První diplomatka propagovala volnou lásku jako teorii „sklenice vody“ [online]. Zpravodajský portál NášREGION.cz, 9.3.2020 [cit. 2022-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-26. 

Související články

Externí odkazy

  • Dlouhé vlasy, nahota a volná láska: I takový byl život amerických hippies Archivováno 6. 8. 2017 na Wayback Machine., ExtraStory.cz
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • GND: 4198754-8
  • LCCN: sh85051664
  • NLI: 987007550754805171