Vulva

Vulva
Vulvy různých žen (v některých případech s odstraněným pubickým ochlupením)
1: poštěváčková kapuce, 2: klitoris, 3: velké stydké pysky, 4: malé stydké pysky, 5: poševní předsíň, 6: ústí močové trubice, 7: pochva, 8: hráz, (9: řitní otvor)
Soustava	rozmnožovací
Tepny	vnitřní stydká tepna
Žíly	vnitřní stydké žíly
Nervy	stydký nerv
Lymfa	povrchové tříselné lymfatické uzliny
Prekurzor	genitální val, urogenitální řasa
MeSH	05.360.319.887
Gray	1264

Vulva (z latiny), zastarale kep,^[1] je název pro vnější ženské pohlavní orgány. Skládá se z poševní předsíně, v níž ústí močová trubice a pochva. Vpředu se nachází klitoris. Vulva je chráněna ze stran dvěma páry stydkých pysků (velkými a malými). Vulva je využívána při močení, pohlavním styku, masturbaci, menstruaci a porodu.

Často se pro vulvu používá pojem „vagína“, ale tento název je nepřesný, protože vagína ve vulvě pouze ústí. Je to podobný vztah, jako kdyby se ústa nazývala hrdlem.

Části vulvy

Měkká trojhranná vyvýšenina před vulvou je tuhý tukový polštář pokrývající stydkou kost. Nazývá se stydký pahorek (mons pubis) a někdy je označován jako „Venušin pahorek“ (lat. „mons veneris“). Po pubertě jej pokrývá pubické ochlupení. Podobně mohou být pokryty ochlupením i malé a velké stydké pysky (labia). Starší český název pahorku je hrma.

Velké stydké pysky (labia maiora) jsou kožní řasy, které zcela nebo částečně zakrývají ostatní části vulvy. Barva vnější části velkých stydkých pysků je obvykle podobná barvě na jiných částech těla, i když to neplatí vždy. Vnitřní část, kůže podobná sliznici, je obvykle růžová nebo nahnědlá. Velké stydké pysky přecházejí vzadu do hráze. Mezi nimi se nalézá stydká štěrbina (rima pudendi), v níž jsou malé stydké pysky. Vpředu přechází ve Venušin pahorek.

Malé stydké pysky (labia minora) jsou na dotyk velmi citlivé měkké kožní řasy uvnitř velkých stydkých pysků. Ačkoli se nazývají malé, bývají někdy větší než velké, takže bývají viditelné. Jsou pokryté kůží podobající se sliznici. Je v ní také mnoho mazových žlázek. Malé stydké pysky uzavírají poševní předsíň.

V poševní předsíni (vestibulum vaginae) je vpředu poštěváčková kapuce, která kryje klitoris (clitoris). Za ní (nebo pod ní) se nalézá nejprve ústí močové trubice (urethra) a pak poševní vchod. U panen kolem něho poševní předsíň přechází do panenské blány (hymen), která chrání pochvu. Poševní otvor je normálně zavřený a stěny pochvy se vzájemně dotýkají.

Trochu pod a do stran od poševního vchodu jsou Bartholiniho žlázy, které v případě, že je žena sexuálně vzrušená, produkují lubrikující látku, která usnadňuje průnik při pohlavním styku.

Velké stydké pysky vzadu u řitního otvoru přecházejí do oblasti, která se nazývá hráz (perineum). Hráz bývá někdy narušena při komplikovaném porodu, takže se někdy před porodem nastřihuje.

Různorodost

Vzhled a velikost částí vulvy se mezi ženami přirozeně liší. Je běžné, že vulva není zcela osově symetrická. Výzkumný tým z nemocnice Elizabeth Garret Andersonové v Londýně zaznamenal u 50 žen mezi 18 a 50 lety (průměrný věk 35,6 roku) následující rozměry a parametry: ^[2]

Vztah k mužským pohlavním orgánům

Vulva je v řadě znacích podobná mužským pohlavním orgánům, protože s nimi mají společný vývoj.

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Vulva v kultuře

V některých kulturách, včetně moderní západní civilizace, mají některé ženy úplně oholenou či jinak upravenou celou vulvu nebo její část. Jedná se o momentální fenomén ve Spojených státech amerických, ačkoliv byl již po staletí módní, obvykle ve formě použití vosku a to v mnoha zemích východní Evropy a státech Středního východu. Obvykle se věřilo, že je to mnohem hygieničtější. Vysoce střižené plavky přinutily své majitelky oholit boky jejich pubického trojúhelníku. Může se také jednat o částečné nebo úplné vyholení pubického ochlupení. Některé styly si ponechávají „závodní proužek“ – anglicky „racing stripe“ (na obou stranách stydkých pysků) nebo „přistávací proužek“ – anglicky „landing strip“ (přímo nad a v ose s vulvou).

Již od raných dob islámu ctili muslimové (jak muži, tak ženy) tradici „oškubání“ ochlupení v podpaždí a holení pubického ochlupení. Jedná se spíše o preferovanou praxi než o závazek, odstranění může být uskutečněno holením, depilací, zastřihnutím nebo jiným způsobem odstranění. Toto je běžný postup, který je v některých muslimských kulturách považován za určitou formu uctívání, nikoli za hanebný, v regionech, kde se tato tradice ctí, je to požadováno z důvodů dobré hygieny. Důvody k odstranění tohoto ochlupení byly také aplikovány na ochlupení šourku a análního otvoru, aby byl člověk úplně čistý, svěží a daleko od všeho, co může působit špinavost a nečistotu (podle: Al-Munajjid, Sheikh Muhammad Saleh ze 27. července 2004 „Islam Ruling on Shaving the Pubic Hair, Scrotum and Around the Anus“)

Mnoho kultur běžně považovalo vulvu za cosi nemravného, co musí zůstat skryto; například výraz pro externí genitálie – „pudendum“, doslova znamená „nemravná věc“. Naopak některé kultury vulvu oslavovaly a dokonce uctívaly; některé indické sekty ji ctily pod jménem yoni. Prameny uvádějí, že podobně tomu bylo ve starověku i u některých kultur Středního východu. Aspektem božího uctívání může být část moderní neopagánské víry a mohla být vyobrazena i na paleolitických uměleckých dílech. Jiné víry zase uvažovaly o některých či všech částech vulvy jako o „nečistých“, což mohlo vést až k ženské obřízce.

Mnoho sochařů a malířů si zvolilo nevyobrazit vulvu ve svých dílech, i když se jednalo o nahou ženu. Oblast pubického ochlupení byla často přikryta kouskem látky, fíkovým listem či rukou. Pokud již však byla vulva vyobrazena, byla obvykle bez pubického ochlupení (byla lysá), stejně jako fyzické zobrazení vulvy, bez ohledu na to, zda by vulva byla při dané póze viditelná. V moderní době je v japonském anime a manga umění ženina vulva (dokonce i v pornografické hentai) cenzurována kvůli tamějšímu zákonu.

Během historie nebylo umělecké vyobrazení vulvy běžné kvůli estetickým a mravnostním nárokům. Teprve po širokém rozšíření pornografie v západních zemích se stalo vyobrazení vulvy běžnější.

Reference

Literatura

• ROB, Lukáš; MARTAN, Alois; CITTERBART, Karel a kolektiv. Gynekologie. 2. vyd. Praha: Galén, 2008. 319 s. ISBN 978-80-7262-501-7. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vulva na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo vulva ve Wikislovníku