Vydra mořská

Vydra mořská
Vydra mořská (Morro Bay, Kalifornie)
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	šelmy (Carnivora)
Čeleď	lasicovití (Mustelidae)
Podčeleď	vydry (Lutrinae)
Rod	vydra (Enhydra)
Binomické jméno
Enhydra lutris (Linnaeus, 1758)
Rozšíření vydry mořské
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vydra mořská (Enhydra lutris) neboli kalan je největší druh vydry a spolu s rosomákem největší šelma z čeledi lasicovitých. Zároveň je ze všech druhů vyder nejvíce přizpůsobena vodnímu životu. Mají nejhustší srst ze všech recentních savců.

Areál rozšíření

Obývá mořské pobřeží Tichého oceánu od Japonska, přes asijské pobřeží Ruska a Aljašku až po Kalifornii. V 18.–19. stol. ale byla na většině tohoto území vyhubena lovci kožešin. Chráněna začala být teprve počátkem 20. století.

Potrava

Živí se převážně mořskými ježovkami, ušněmi, mlži, hlavonožci a dalšími živočichy. Jen mořských ježovek zkonzumuje denně několik kilogramů (až čtvrtinu své hmotnosti). Vydra mořská je hravá a zvědavá a tyto její vlastnosti spolu s nádhernou kožešinou zapříčinily, že je člověk na některých místech téměř vyhubil.

Popis

Vydra mořská má zavalité tělo, bez ocasu měří 100–145 cm a dalších asi 30 cm připadá na mírně zploštělý ocas. Hmotnost dosahuje 15–45 kg, samci jsou výrazně větší než samice. Zbarvení srsti je převážně tmavě hnědé až šedohnědé, na obličeji světlejší. Starší zvířata mají obličej žlutavý až bílý. Hlava vydry mořské má mírně klabonosý profil, nápadné jsou dlouhé vibrisy (hmatové vousy) a výrazné hnědé oči. Naopak boltce jsou malé, téměř ukryté v srsti a částečně uzavíratelné. Mezi prsty má vydra mořská vyvinuté plovací blány, které jsou zvláště patrné na zadních končetinách.

Rozmnožování

Rodí jen jedno mládě, ojediněle dvojčata. Malé mládě se zdržuje na břehu, později ho matka nosí na břiše. V zajetí se vydra mořská může dožít až 30 let, v přírodě ale zřídka žijí déle než 10 let. Důvodem úhynu je často značné opotřebení chrupu, což je následek konzumace živočichů s tvrdými skořápkami. Vydry mají mnoho přirozených nepřátel.

Vztah k lidem

Obchod s kožešinami

Vydry mají nejhustší srst ze všech savců, takže jsou častým cílem mnoha lovců.^[2] Archeologické nálezy ukazují, že domorodí obyvatelé lovili mořské vydry pro potravu a kožešiny po tisíce let.^[3] Velkoplošný lov, který byl součástí obchodu s mořskými kožešinami a v jehož důsledku byl nakonec usmrcen téměř milion vyder, začal v 18 století, kdy začali přijíždět lovci a obchodníci z celého světa, aby uspokojili zahraniční poptávku po vydřích kožešinách, které patřily k nejcennějším kožešinám na světě.^[4]

Hospodářský dopad

Některé druhy kořisti, které vydra mořská preferuje, zejména mlži, škeble a krabi, jsou také zdrojem potravy pro člověka.^[5] V některých oblastech jsou mořské vydry obviňovány z masivního poklesu úrody měkkýšů a korýšů a veřejnost intenzivně diskutuje o tom, jak řešit konkurenci mezi vydrami a lidmi při získávání mořských plodů.^[6]

Restaurování a konzervace

Populace vyder, ohrožená obchodem s kožešinami, se postupně obnovuje díky mezinárodní ochraně a speciálním ochranářským programům.^[7] Během 20 století se populace vyder mořských obnovila na přibližně dvě třetiny svého historického areálu a tato obnova je považována za jeden z největších úspěchů v ochraně mořských živočichů. IUCN však vydru mořskou stále řadí mezi ohrožené druhy a popisuje významné hrozby pro vydry, jako je znečištění ropou, predace kosatkami, pytláctví a konflikty s rybolovem - vydry se mohou utopit, pokud se zapletou do rybářského náčiní.^[8]

Reference

Související články

• Vydra říční
• Vydra severoamerická

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vydra mořská na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo vydra mořská ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.