Vysokopillja
| Vysokopillja Високопілля | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°29′38″ s. š., 33°31′41″ v. d. |
| Nadmořská výška | 86 m n. m. |
| Stát | Ukrajina Ukrajina |
| Oblast | Chersonská |
| Rajón | Beryslavský |
  Vysokopillja | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 4 035 (2019) |
| Správa | |
| Starosta | Hanna Šostak-Kučmjak |
| PSČ | 74000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vysokopillja (ukrajinsky Високопілля, rusky Високопoльe) je sídlo městského typu v Chersonské oblasti, v Beryslavském rajónu na Ukrajině. K roku 2021 měla 3899 obyvatel.
Poloha a doprava
Vysokopillja leží v údolí mezi řekami Dněprem a Inhulem, přibližně dvanáct kilometrů východně od Inhulu, 30 km jihozápadně od Apostoloveho, při silnici Novovoroncovka-Beryslav, na železniční trati do Chersonu mezi stanicemi Apostolove a Snihurivka.
Dějiny
- Vysokopillja byla založena v letech 1869 až 1870 povolžskými Němci - převážně luterány z Tavrijské gubernie jako součást kolonie Kronau (Кронау).
- V polovině 90. let již měla kolonie kapitalistický způsob hospodaření, vlastní pivovar, dva parní mlýny, silo, a sklad vína, od roku 1897 kostel, lékárnu, dvě střední školy a od roku 1912 gymnázium.
- V roce 1915 dostala Vysokopillja dnešní název.
- Německý luteránský kostel byl ve 20. letech 20. století proměněn na Dům kultury, dosud ve zdivu dochovaný
- Německý římskokatolický kostel v místní části Neu-Mannheim (Ней-Маннгейм) Ukrajinci později proměnili na pravoslavný Uspenský chrám,[1] zrušený koncem dvacátých let a po roce 1990 opět obnovený.
- Nacisté vrátili povolžským Němcům německé občanství
- Od roku 1957 má Vysokopillja status sídla městského typu. Byla centrem Vysokopilského rajónu, který byl administrativní reformou z 18. července 2020 zrušen a včleněn do Beryslavského rajónu.
- 9. března 2015 byla stržena socha V.I.Lenina.
- 14. března 2019 se u příležitosti 150. výročí založení kolonie konala slavnost Kronaufest (Кронау-Фест).
Ruská invaze 2022
- Od 16. března do 4. září 2022 byl celý Beryslavský rajón okupován Ruskem. 4. září byla Vysokopillja při ukrajinské protiofenzívě znovu dobyta.[2]
Odkazy
Reference
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu. Přidejte prosím doplňující informace a upravte je do podoby standardních citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysokopillja na Wikimedia Commons
 Chersonská oblast | ||
|---|---|---|
| Rajóny |  | |
| Města | Beryslav • Heničesk • Hola Prystaň • Cherson • Kachovka • Nova Kachovka • Olešky • Skadovsk • Tavrijsk | |
| Sídla městského typu | Antonivka • Archanhelske • Askanija-Nova • Bila Krynycja • Bilozerka • Brylivka • Čaplynka • Dniprjany • Hornostajivka • Ivanivka • Kalančak • Kalynivske • Karjerne • Kozacke • Komyšany • Lazurne • Ljubymivka • Myrne • Naddniprjanske • Nyžni Sirohozy • Nova Majačka • Novovoroncovka • Novooleksijivka • Novotrojicke • Rykove • Syvaske • Velyka Lepetycha • Velyka Oleksandrivka • Verchnij Rohačyk • Vysokopillja • Zelenivka | |
| Bývalé rajóny | Bilozerský • Čaplynský • Holoprystaňský • Hornostajivský • Ivanivský • Kalančacký • Novotrojický • Novovoroncovský • Nyžnosirohozský • Olešský • Velykolepetyšský • Velykooleksandrivský • Verchnorohačycký • Vysokopillský | |
