Walter Röhrl

Walter Röhrl
Walter Röhrl (23. dubna 2012)
Narození	7. března 1947 (77 let) Řezno
Povolání	rallyový závodník
Ocenění	Bayerischer Sportpreis Síň slávy německého sportu
Podpis
Web	www.roehrl-walter.de
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Walter Röhrl (* 7. březen 1947 Regensburg) je německý jezdec rallye. Aktivně závodil v letech 1973 až 1987 v týmech Fiat Abarth, Opel Motorsport, Lancia Racing, Porsche Motorsport, Ford M-Sport, BMW Motorsport a Audi Sport. Získal dva tituly mistra světa v letech Mistrovství světa v rallye 1980 a Mistrovství světa v rallye 1982. V roce 2000 získal titul Jezdec století. ^[1]

Životopis

Původně se měl stát kameníkem a nastoupil do biskupského ordinariátu v Regensburgu. Tam se stal služebním řidičem.^[1] Jediné sporty, které provozoval, bylo lyžování, stolní tenis a veslování. Až v roce 1968 mu kamarád nabídl start na Rally Bavaria. Se sériovým vozem Fiat 850 Coupé se postupně probojoval až do první desítky, ale pak musel odstoupit. O rok později byl s vozem BMW 2002 druhý, ale později byl diskvalifikován. V roce 1971 startoval s vozem Ford Capri a vyhrál Rudolf Diesel rallye a Rallye Wiesbaden. Celkově skončil třetí v německém šampionátu. V dalších letech startoval v soutěžích mistrovství Evropy a později mistrovství světa s vozy Opel Ascona a Opel Kadett. Kvůli technickým problémům ale v roce Mistrovství světa v rallye 1977 podepsal smlouvu s Fiatem a startoval s vozem Fiat 131 Abarth. Současně startoval opět v německém šampionátu s vozem Lancia Stratos a získal opět titul v roce 1979. O rok později s Fiatem vyhrál první titul mistra světa. V následujícím roce startoval s vozy Porsche 911 a Porsche 924 v rallye a s vozy Porsche 935 a Porsche 944 na okruhových závodech. Zvítězil například na okruhu v Silverstone. V následujícím roce se opět naplno věnoval rallye a vrátil se do vozu Opel Ascona 400. S ním získal druhý titul. Pro další rok opět změnil tým a přesedl do vozu Lancia 037 Rally, což byl jeden z prvních vozů skupiny B. Skončil druhý za Hannu Mikkolou s Audi Quattro. Röhl tedy také přestupuje k Audi a v sezoně Mistrovství světa v rallye 1985 končí třetí s vozem Quattro S1. Po zrušení skupiny B startoval s vozem Audi 200 Quattro a skončil druhý na Safari Rallye 1987. Jeho poslední soutěží je Drei Städte Rallye, ve které také vítězí. Ještě jednou pak usedá do vozu Quattro S1 a vítězí na americkém závodě do vrchu Pikes Peak. V letech 1990 a 1991 startuje s Audi Quattro V8 v šampionátu DTM. I tam několikrát vítězí. Poté se věnuje vývoji a prezentaci vozů Porsche a startům ve veteránských soutěžích.

Celkově startoval na 75 soutěžích mistrovství světa. Čtrnáctkrát vyhrál a z toho čtyřikrát v Monte Carlu. Získal přezdívku Montemeister.^[1]

Klíčové mezníky kariéry

• 1971 – první vítězství v rallye (Rallye Wiesbaden)
• 1974 – titul evropského šampióna
• 1975 – první vítězství v závodě mistrovství světa (Řecko)
• 1980 – titul světového šampióna
• 1982 – druhý titul světového šampióna
• 1983 – titul vicemistra v mistrovství světa
• 1985 – konečné třetí místo v mistrovství světa
• 1987 – vítězství Pikes Peak
• 1989 – vítězství IMSA-GTO-Championship, USA (500 km Watkins Glen)
• 1990 – vítězství v závodě DTM (Nürburgring)
• 1997 – vítězství v Rallye San Remo Storico (Porsche 911)

Výsledky

WRC

DTM

24h Le Mans

Rok	Tým	Spolujezdci	Vůz	Třída	Kola	Abs.	Třída Poz.
1981	Porsche System	Jürgen Barth	Porsche 944 LM	GTP +3.0	323	7	1.
1993	Le Mans Porsche Team	Hurley Haywood Hans-Joachim Stuck	Porsche 911 Turbo S LM-GT	GT	79	DNF	DNF

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Walter Röhrl na Wikimedia Commons

Mistři světa v Rallye
1977 Sandro Munari • 1978 Markku Alén • 1979 Björn Waldegård • 1980 Walter Röhrl • 1981 Ari Vatanen • 1982 Walter Röhrl • 1983 Hannu Mikkola • 1984 Stig Blomqvist • 1985 Timo Salonen • 1986 Juha Kankkunen • 1987 Juha Kankkunen • 1988 Miki Biasion • 1989 Miki Biasion • 1990 Carlos Sainz • 1991 Juha Kankkunen • 1992 Carlos Sainz • 1993 Juha Kankkunen • 1994 Didier Auriol • 1995 Colin McRae • 1996 Tommi Mäkinen • 1997 Tommi Mäkinen • 1998 Tommi Mäkinen • 1999 Tommi Mäkinen • 2000 Marcus Grönholm • 2001 Richard Burns • 2002 Marcus Grönholm • 2003 Petter Solberg • 2004 Sébastien Loeb • 2005 Sébastien Loeb • 2006 Sébastien Loeb • 2007 Sébastien Loeb • 2008 Sébastien Loeb • 2009 Sébastien Loeb • 2010 Sébastien Loeb • 2011 Sébastien Loeb • 2012 Sébastien Loeb • 2013 Sébastien Ogier • 2014 Sébastien Ogier • 2015 Sébastien Ogier • 2016 Sébastien Ogier • 2017 Sébastien Ogier • 2018 Sébastien Ogier • 2019 Ott Tänak • 2020 Sébastien Ogier • 2021 Sébastien Ogier • 2022 Kalle Rovanperä