Wilhelm Eduard Weber

Wilhelm Eduard Weber
Narození24. října 1804
Lutherstadt Wittenberg
Úmrtí23. června 1891 (ve věku 86 let)
Göttingen
Místo pohřbeníStadtfriedhof Göttingen
BydlištěPruské království
Alma materUniverzita Martina Luthera
Univerzita v Göttingenu
Povolánífyzik, vysokoškolský učitel a filozof
ZaměstnavateléLipská univerzita
Univerzita v Göttingenu
Univerzita Martina Luthera
Oceněnízahraniční člen Královské společnosti (1850)
Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1859)
Copleyho medaile (1859)
Matteucciho medaile (1879)
Cotheniova medaile (1879)
… více na Wikidatech
Funkceprofesor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wilhelm Eduard Weber (24. října 1804, Wittenberg – 23. června 1891, Göttingen) byl německý fyzik. Společně s Carlem Friedrichem Gaussem vynalezl elektromagnetický telegraf. Společně ho zkonstruovali roku 1833 na univerzitě v Göttingenu, kam Gauss Webera pozval roku 1831, aby se zde stal již v sedmadvaceti letech profesorem fyziky.

V mládí se věnoval zvláště akustice, ale nakonec, pod Gaussovým vlivem, napsal řadu významných prací zejména o elektromagnetismu, elektrických veličinách a geomagnetismu. Vybudoval dodnes platný systém elektrických měr. Roku 1856 spolu s Rudolfem Kohlrauschem nastolil tezi, že některé elektromagnetické jednotky se pohybují rychlostí světla, to velmi ovlivnilo Jamese Clerka Maxwella v jeho názoru, že viditelné světlo je příčné elektromagnetické vlnění.

Jeho jméno nese jednotka soustavy SI udávající magnetický indukční tok – weber. Roku 1859 získal Copleyho medaili, v roce 1879 Cotheniovu medaili.

I jeho dva bratři byli vědci, Wilhelm s nimi napsal některé společné práce. Starší bratr Ernst Heinrich Weber byl autorem tzv. Weber-Fechnerova zákona, mladší bratr Eduard Friedrich Weber byl fyziolog a Wilhelm spolu s ním studoval chůzi.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm Eduard Weber na Wikimedia Commons
  • Heslo v encyklopedii Britannica (1911)
  • Heslo v New International Encyclopædia (1905)
  • Profil na Conventer.cz
Fyzikální jednotky pojmenované po vědcích
Základní jednotky SI
Odvozené jednotky SI
Jednotky soustavy CGS

Anders Jonas Ångström (ångström) • Peter Debye (debye) • Loránd Eötvös (eötvös) • Galileo Galilei (gal) • Carl Friedrich Gauss (gauss) • William Gilbert (gilbert) • Heinrich Kayser (kayser) • Johann Heinrich Lambert (lambert) • Samuel Pierpont Langley (langley) • James Clerk Maxwell (maxwell) • Hans Christian Ørsted (oersted) • Jean-Louise Marie Poiseuille (poise) • George Gabriel Stokes (stokes) • John William Strutt, 3. baron Rayleigh (rayl)

Imperiální jednotky a americké běžné jednotky
Další jednotky
Autoritní data Editovat na Wikidatech