William Bentinck

William Bentinck
Stranická příslušnost
ČlenstvíWhigové

Narození14. září 1774
Buckinghamshire
Úmrtí17. června 1839 (ve věku 64 let)
Paříž
ChoťMary Acheson
RodičeWilliam Cavendish-Bentinck a Dorothy Bentincková, vévodkyně z Portlandu
PříbuzníFrederick Cavendish-Bentinck, William Bentinck, 4th Duke of Portland[1], Charlotte Cavendish-Bentinck[1] a Charles Bentinck[1] (sourozenci)
Alma materChrist Church
Profesepolitik, diplomat, voják, hráč kriketu a důstojník
Oceněnívelkokříž Řádu lázně
Řád Guelfů
CommonsLord William Bentinck
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lord William Henry Cavendish-Bentinck (14. září 1774 - 17. června 1839) byl britský generál a státník,[2] Od mládí sloužil v armádě, zároveň byl dlouholetým poslancem Dolní sněmovny. Jako účastník napoleonských válek dosáhl hodnosti generála a v letech 1828–1835 byl generálním guvernérem v Indii.

Životopis

Lord William Bentinck na rytině podle portrétu Thomase Lawrence (1804)

Pocházel z významného šlechtického rodu, jako mladší syn vévody užíval celý život titul lorda, spolu s otcem a sourozenci přijal v roce 1801 příjmení Cavendish-Bentinck. Byl druhorozeným synem dvojnásobného premiéra 3. vévody z Portlandu. Studoval ve Westminsteru a od roku 1791 sloužil v armádě. Díky svému původu byl již ve dvaceti letech podplukovníkem a v roce 1795 byl jmenován pobočníkem krále Jiřího III. Zúčastnil se válek proti revoluční Francii, v letech 1799–1800 pod velením maršála Suvorova bojoval v Itálii. Souběžně byl v letech 1796–1803 poslancem Dolní sněmovny, kde patřil k whigům, zasedání parlamentu se ale zúčastnil jen zřídka. Vlivem svého otce byl jmenován guvernérem v Madrasu (1803–1807), v roce 1805 dosáhl hodnosti generálmajora. Po návratu z kolonií se zúčastnil napolenských válek na Pyrenejském poloostrově pod velením vévody Wellingtona. V roce 1811 byl povýšen na generálporučíka a v letech 1811–1814 velel britské armádě v oblasti Středomoří, současně působil diplomaticky v Itálii a v letech 1814–1815 byl velitelem v Janově. V závěru napoleonských válek obdržel velkokříž Řádu lázně (1815), mezitím byl znovu poslancem Dolní sněmovny (1812–1814 a 1816–1828).

V roce 1825 dosáhl hodnosti generála a v roce 1827 byl jmenován členem Tajné rady. V letech 1828–1835 byl generálním guvernérem v Indii, kde v letech 1833–1835 zároveň zastával funkci vrchního velitele. Provedl tam významné sociální a vzdělávací reformy včetně zrušení satí (upalování vdov) a potlačení vraždění žen a lidských obětí.[3] Řekl, že „strašlivá odpovědnost visí nad jeho hlavou v tomto i příštím světě, pokud by… měl souhlasit s pokračováním této praxe (satí) jen o okamžik déle.“ Když po konzultaci s armádou a úředníky Bentinck satí roku 1829 zakázal, došlo jen k malému odporu.[4][5][6] Podařilo se mu také zpacifikovat thugy - kteří v Indii řádili již více než 450 let - s pomocí svého hlavního velitele Williama Henryho Sleemana. Spolu s Thomasem Babingtonem Macaulayem zavedl v Indii angličtinu jako vyučovací jazyk.[7][8] Vzdělaným Indům také umožnil přístup ke státním úřadům.[9] Po návratu z Indie byl znovu členem Dolní sněmovny, ve svém posledním mandátu (1836–1839) zastupoval město Glasgow.

Od roku 1803 byl ženatý s Mary Acheson (1778–1843), dcerou 1. hraběte z Gosfordu, manželství zůstalo bez potomstva. Williamův starší bratr William Henry Cavendish-Bentinck, 4. vévoda z Portlandu (1768–1854) byl dědicem rodového majetku a několikrát členem britské vlády. Další bratři lord William Charles (1780–1826) a lord Frederick (1781–1828) dosáhli vysokých hodností v armádě a zasedali též v Dolní sněmovně.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lord William Bentinck na anglické Wikipedii.

  1. a b c Kindred Britain.
  2. Dostupné online. 
  3. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-81-317-2133-9. 
  4. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-108-02104-3. 
  5. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-81-8379-468-8. 
  6. FERGUSON, Niall: Britské impérium. Cesta k modernímu světu; Argo, Praha, 2016; s. 171–172 ISBN 978-80-257-2010-3
  7. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-81-269-0085-5. 
  8. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-81-208-0464-7. 
  9. Ottův slovník naučný, 3. díl; Praha, 1890 (reprint 1996); s. 770 ISBN 80-7185-057-8

Externí odkazy

  • Lord William Bentinck na webu historyofparliamentonline
  • Lord William Bentinck na webu thepeerage
  • Lord William Bentinck na webu University of Nottingham
  • Rodokmen vévodů z Portlandu
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu William Bentinck na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech