Xantippa

Xantippa
Sokrates a Xantippa, z díla Emblemata Horatiana, Imaginibus In Aes Incisis Atque Latino, Germanico, Gallico Et Belgico Carmine Illustrata - Otho Vaenius, 1607.
Narození	5. století př. n. l. Athény
Úmrtí	4. století př. n. l.
Bydliště	Athény
Povolání	aristokratka
Choť	Sókratés
Děti	Menexenus Lamprocles
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Xantippa (řecky Ξανθίππη) byla manželkou filozofa Sókrata. Dle tradice šlo o hašteřivou ženu.

Xantippa měla se svým mužem tři syny. O této ženě existuje mnoho nedostatečně doložených příběhů a údajů. Jedním z nich je také to, že byla až o čtyřicet let mladší než Sókratés. Byla známá díky svému velmi ostrému jazyku. Říkalo se, že to je jediná bytost, která v diskusi zvítězí nad Sókratem. Když po jedné hádce vyprázdnila nočník na Sókratovu hlavu, filozof jen stroze poznamenal: „Po hromu se obvykle spustí déšť“. Její jméno s sebou nosí přídomek plísnění, hubování, nadávání, vadění, obzvlášť u hašteřivých žen. Stalo se synonymem pro zlou a hádavou ženu.^[1] Podle Platóna^[2] – dialog Faidón – se Xantippa loučila se Sókratem ve vězení před jeho smrtí, tedy jej přežila. (Sám Platón pak nikde neuvádí, že by Xantippa byla zlá.)^[3]

Díogenés Laertios zmiňuje, že Sókratés během svého manželství s Xantippou žil ještě s druhou ženou Myrto (podle v té době platného zákona, jež pro nedostatek mužů umožňoval athénským mužům být ženatý s jednou ženou a mít děti s jinou ženou). Plútarchos tvrdí, že se Sókratés chudé vdovy Myrto pouze ujal, protože byla vnučkou jím obdivovaného politika Aristida, a nechal ji žít ve svém domě. Ani Platón, ani Xenofón, Sókratovi žáci, se ve svých dílech o Myrto nezmiňují.

Sókratés se zmiňoval o tom, že když se naučil žít s Xantippou, dovedl by se vypořádat s kterýmkoli jiným člověkem právě tak, jako krotitel koní je po zkrocení opravdu divokých zvířat schopen jednoduše nakládat se zvířaty klidnými. Na její adresu rád vtipkoval. Například: Dostaneš-li dobrou ženu, budeš výjimkou, dostaneš-li zlou, staneš se filozofem. (V jiné verzi: Jenom se ožeň, beze všeho. Dostaneš-li dobrou ženu, budeš šťastný, dostaneš-li zlou, staneš se filozofem.)

Xanthippe znamená „plavý kůň“ (blond, světlý), ze starořeckého ξανθός „xanthos“ (blond) a ‘ιππος „íppos“ (kůň). Existuje celá řada jmen, s podobným základem: Filippos: „Milující koně“; Hippokratés: „krotitel koní“.

Výskyt v literatuře

William Shakespeare ji oživil ve hře Zkrocení zlé ženy (The Taming of the Shrew) roku 1594, kde Petruccio srovnává Kateřinu, že je „jako Sókratova Xantippa nebo horší“ v prvním aktu druhé scény.

Romanopisec Henry Fielding ji popsal jako madam Partridgeovou. Anglický Viktoriánský básník Amy Levy napsal dramatický monolog nazvaný „Xantippe“.^[4]

V básni od Michella Cliffa „Zahrada“ si hrdina obléká tričko „Xantippa“.

Filozof Daniel Dennett pojmenoval svou námořní loď „Xanthippe“.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Xanthippe na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Xantippa na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Xanthippé v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Dílo The Taming of the Shrew#SCENE II. Padua. Before HORTENSIO'S house. ve Wikizdrojích (anglicky)

• O Sókratovi a jeho ženě Xantippě (zvukový archiv ČRo) Archivováno 10. 3. 2008 na Wayback Machine.
• Text hry Zkrocení zlé ženy v angličtině (projekt Gutenberg)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.